Ústavní soud se zastal třinecké starostky Věry Palkovské (Osobnosti pro Třinec), na kterou opoziční zastupitel podal trestní oznámení. Policie vyšetřování odložila. Starostka tvrdí, že ji zastupitel chtěl poškodit v politickém boji. Podle ústavních soudců trestní oznámení nemůže být pokračováním politického boje jinými prostředky. Pokud je nepodložené a šikanózní, mohou soudy později přiznat nařčenému člověku náhradu od toho, kdo oznámení podal.
Trestní oznámení není možné zneužívat k politickému boji, zdůraznil Ústavní soud
Opoziční zastupitel podal na starostku Věru Palkovskou trestní oznámení kvůli tomu, že si město platilo externí auditorskou firmu. Policie podnět odložila. Starostka se domnívá, že primárním cílem oznámení bylo poškodit ji v politickém boji. Zastupitel si prý mohl snadno ověřit, že není důvod podezřívat ji z trestného činu. Palkovská chce uhradit náklady, které vynaložila za právníka kvůli nepodloženému trestnímu oznámení.
Česká právní úprava má v tomto směru nedostatky
Posuzovaný případ svědčí podle Ústavního soudu o nejasnostech právní úpravy nápravy újmy, k níž může dojít v souvislosti s prověřováním důvodnosti trestních oznámení, která sice neobsahují křivé obvinění, ale jejichž obsah je přesto nepravdivý, nebo značně neurčitý, tvořený směsicí dojmů a skutkových domněnek oznamující osoby. „ V české právní úpravě chybí trestný čin svévolného podání trestního oznámení s úmyslem někoho poškodit,“ rekl soudce zpravodaj Jan Filip.
„Z hlediska ochrany základních hodnot českého ústavního pořádku by bylo nepřípustným trendem, kdyby se policie na základě vágních, či dokonce objektivně nepravdivých podnětů měla fakticky stát bezplatnou detektivní kanceláří k získání informací o jednání politických oponentů,“ dodal Jan Filip.
Nález Ústavního soudu nic nemění na právu, případně povinnosti, obrátit se na policii v situaci, kdy má člověk podezření, že je páchán trestný čin. „Každý si však musí být vědom, že může být volán k odpovědnosti za jednání, které nebere, ať už konáním či nekonáním, přiměřené ohledy na ústavně garantovaná práva ostatních členů společnosti,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
Starostce nešlo o finanční odškodnění, ale o princip
Palkovská původně chtěla jako náhradu za majetkovou újmu 20 000 korun a 38 497 korun jako náhradu nákladů na právní služby. Okresní soud nejprve vyloučil k samostatnému projednání žalobu o náhradu nemajetkové újmy, poté zamítl zbytek žaloby, ve kterém šlo o náhradu nákladů právního zastoupení.
Podle okresního soudu trestní oznámení neobsahovalo vědomě nepravdivé informace, ani starostku neuráželo či neskandalizovalo. Podle okresního soudu také starostka musela být srozuměná s tím, že se jako osoba veřejně činná může stát cílem kritiky či kontroly. Rozhodnutí potvrdil Krajský soud v Ostravě. Po zásahu Ústavního soudu se musí případem krajský soud zabývat znovu.
Starostka Třince rozhodnutí Ústavního soudu uvítala. „Je to poprvé, co se Ústavní soud zastal komunálního politika,“ řekla Věra Palkovská. Nejde podle ní o záležitost peněz, ale princip. „Opoziční zastupitel se mohl obrátit na kontrolní výbor, když měl pochybnosti. Já jsem pak místo toho, abych se věnovala své práci, musela chodit podávat vysvětlení policii a po soudech,“ vysvětlila starostka.
Opoziční zastupitel oznámení podal v prosinci 2012. Policie pak starostku začala vyšetřovat kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Kriminalisté případ odložili v březnu následujícího roku, opoziční zastupitel však ještě uspěl se stížností u Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Podruhé pak policie vyšetřování odložila v říjnu 2013 s odůvodněním, že Palkovská žádný trestný čin nespáchala a město postupovalo v souladu s principem řádného hospodáře.
Vzájemná šikana komunálních politiků začíná být trendem
Podle politologa Tomáše Valeše začíná být podobná šikana komunálních politiků trendem. „Zatím jsme byli zvyklí spíš na to, že komunální politici byli pod tlakem státní správy. Státní orgány na ně podávaly trestní oznámení například kvůli dotacím a podobně,“ řekl Tomáš Valeš. Případ starostky z Třince není podle něj jediný.