Praha – Ani s příchodem nového roku nepřišlo do Čech zimní počasí: na většině území budou teploty i nadále vysoko nad nulou, jen na západě Čech bude večer pršet a hrozí tak ledovka. Vyšší teploty trápí nejen lyžaře a provozovatele lyžařských areálů, ale také vinaře. Vinaři na jihu Moravy se tak obávají o letošní úrodu ledového vína, pro sběr hroznů je totiž potřeba sedmistupňový mráz trvající alespoň dva dny po sobě. V současném teplém počasí hrozí, že bobule vinné révy shnijí. „Hrozny zatím na vinicích sesychají a nehnijí, takže stále ještě můžeme čekat,“ vidí situaci optimisticky vinař Petr Marcinčák, který se na výrobu a prodej ledových vín specializuje.
Ideální doba pro sběr ledového vína je podle vinaře už v prosinci. „Já jsem zatím nejpozději hrozny sbíral 4. ledna,“ dodal Marcinčák s tím, že vzhledem k poměrně suchému počasí zatím víno nehnije a úroda by tak i přes pozdní sklizeň mohla být dobrá. Čeká se jen na mrazy, které ale musí být nejen dostatečně silné, ale i dostatečně dlouhé, aby hrozny stihly promrznout. Tak aby o sebe zvonily, jak říkají vinaři. Hrozny musí zůstat zmrzlé i během samotného zpracování. Získaný mošt pak musí mít nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Jak se liší ledové nebo slámové víno od pozdního sběru?
Ledové víno je druhem přívlastkového vína, které se vyrábí ze zmrzlých hroznů. Ty mají velmi nízkou výlisnost, ledové víno se proto plní do malých lahví a bývá dražší. Vyniká však výrazným aromatem a nižším obsahem alkoholu. Je také sladší – díky mrazu totiž hrozny obsahují hodně cukru.
Oproti tomu slámové víno se vyrábí z takových hroznů, ze kterých se odpařila část vody. Vyzrálé hrozny se po sklizni zhruba tři měsíce suší na slámě nebo rákosu. Bobule tak ztratí většinu vody a připomínají hrozinky, zůstane jim ale cukr. Podobně jako ledové bývá slámové víno sladší a má méně alkoholu.
Přívlastkové víno pozdního sběru se vyrábí z hroznů, které byly sklizeny později – až když jejich cukernatost dosáhla úrovně kolem 21 až 24 stupňů.
Letošní zima nepřeje ani lyžařům
Radost z relativně vysokých teplot nemají ani provozovatelé lyžařských areálů. Větší střediska fungují jen díky umělému zasněžování, v těch menších se vleky zatím nerozjely. Jen do Krkonoš přijelo v prosinci o deset procent méně lidí než loni. Na Šumavě ve středisku na Špičáku museli kvůli nedostatku sněhu zase většinu sjezdovek zavřít. Návštěvnost je tam o čtyřicet procent nižší než při běžném provozu.
Příští týden bude během dne teplo, v noci hrozí ledovka
V příštích dnech by počasí mělo být podobné jako na přelomu roku, denní teploty meteorologové očekávají kolem pěti stupňů, v noci by pak mělo být kolem nuly. Zítra by mělo být alespoň po část dne slunečno, víkend pak bude spíše ve znamení větší oblačnosti, na Moravě a ve Slezsku by navíc mělo být poměrně větrno.
„Počasí příštích dnů nebude zrovna přát zimním sportům,“ řekl meteorolog Michal Žák. „Ty srážky, které v příštích dnech čekáme, nebudou ani na horách sněhové,“ dodal s tím, že v některých střediscích se lyžovat dá, kvalita sněhu ale není příliš dobrá.
Západ Čech pokryje večer ledovka, varuje ČHMÚ
Na západě Čech bude večer slabě pršet. Podle Českého hydrometeorologického ústavu to postačí k tomu, aby Plzeňský a Karlovarský kraj pokryla ledovka – vrstva ledu, která vzniká, když prší na promrzlou zem. Výstraha platí pro oba kraje od čtvrtečních 18:00 do pátečních 9:00. Do večera závažnější potíže související s počasím nehrozí.
Zatímco ve většině republiky budou nadále teploty vysoko nad nulou, v západních Čechách zůstanou zhruba na nule. A tak až večer naprší, déšť namrzne. Pršet by sice mělo jen večer, kluzko na silnicích i mimo ně však může být až do rána.
Na konci ledna mohou podle meteorologů teploty spadnout až na minus 14 stupňů Celsia. Celkově ale budou příští čtyři týdny teplotně i srážkově normální. V týdnu od 13. ledna budou průměrné denní teploty kolem dvou stupňů a noční klesnou na minus čtyři stupně Celsia. Nejchladnější bude konec ledna, průměrné denní teploty budou v týdnu od 20. ledna kolem jednoho stupně Celsia a noční spadnou na minus pět stupňů.
