Telička: Minulost v KSČ ani lobbing nepřekáží funkci eurokomisaře

Praha – Komunistická ideologie mu prý nebyla nikterak blízká, a když vstoupil do KSČ, bylo to spíše v důsledku prostředí, které ho formovalo. Své členství teď považuje za největší životní chybu. Nově zvolený europoslanec za ANO 2011 Pavel Telička ovšem nevidí důvod, proč by ho měla pro práci eurokomisaře jeho minulost diskvalifikovat. Uvedl to v Interview ČT24. Ostatně jako jediný z poteciálních kandidátů eurokomisaře už jednou „grilováním“ v Evropském parlamentu prošel a v následném hodnocení se prý neobjevila žádná připomínka. Telička odmítá i výtky, že v Bruselu působil jako lobbista - lobbování se prý nevyhnula ani řada dalších včetně Pavla Mertlíka.

Nahrávám video

Komunistická minulost v Evropské komisi zas tak velkou roli nehraje

„My tady už navenek komentujeme své případné kandidáty způsobem, který snižuje jejich váhu. Ani slovem jsem se neotřel ani o paní Roithovou, ani o pana Mertlíka, myslím, že je to velmi nešťastné,“ prohlásil Telička. Sám přiznal, že své členství v KSČ považuje za největší životní chybu. O Zuzaně Roithové se mluví jako o kandidátce lidovců na post eurokomisařky, Pavla Mertlíka zas navrhují sociální demokraté.

Pro případnou výtku, zda ho jeho minulost nediskvalifikuje pro práci eurokomisaře, se vrátil ke slyšení v Evropském parlamentu před lety: „Byť ty otázky padaly, a zcela legitimně padaly, tato skutečnost mě tehdy nediskvalifikovala. Myslím, že to není to zásadní při vědomí, kdo dnes sedí mezi komisaři, nebo kým byl v minulosti třeba předseda Evropské komise.“ Tím narážel na skutečnost, že současný předseda Evropské komise José Manuel Barroso se za svých studentských let angažoval ve Federaci studentů marxistů-leninistů. Později se dokonce stal předsedou krajně levicové a maoistické Portugalské komunistické strany pracujících - Revolučního hnutí strany proletariátu.

Telička k minulosti lobbisty: Mám reputaci profesionála

Pavel Telička v minulosti působil v Bruselu také jako lobbista, což mu podle kritků může cestu do Evropské komise výrazně zkomplikovat. Místopředseda lidovců a ministr zemědělství Marian Jurečka prohlásil, že kvůli tomu Telička „s vysokou pravděpodobností většinou Evropského parlamentu neprojde.“ Lobbistickou minulost považuje za překážku do pozice eurokomisaře i premiér Bohuslav Sobotka.

„Jsem nazýván lobbistou, ale naše podnikání bylo strategické poradenství. Kdybych měl vzít 100 procent naší činnosti, mohlo být lobbování v jednotkách procent,“ reaguje Telička na kritiku. Je přesvědčen, že lobbování se nevyhnula ani řada dalších, ať už z pozice politika, nebo podnikatele, včetně Pavla Mertlíka.

Pavel Telička se zaštiťuje svou osmiletou prací v poradním orgánu Evropské komise pro snižování administrativní zátěže. Už v této pozici mohl výrazně ovlivňovat evropskou legislativu. Klíč ale vidí v dovednosti chovat se profesionálně a soudí, že tato dovednost je součástí jeho reputace i v rámci jeho práce v Evropské komisi, kterou sám považuje za velmi citlivou na jakýkoli střet zájmů. „Mám asi reputaci člověka, který dokáže oddělit své byznys aktivity od jiných povinností, jako jsem to dokázal dosud a nikdy ze strany příslušných orgánů ke mně nebyla jediná připomínka,“ zdůraznil Telička v Interview ČT24.

Pavel Telička (48) - Vystudovaný právník, působil jako diplomat a lobbista. Byl hlavním vyjednávačem členství v EU a po vstupu do Unie se stal prvním českým eurokomisařem. Narodil se ve Washingtonu v rodině diplomata, v roce 1986 absolvoval Právnickou fakultu UK a už téhož roku začal pracovat na MZV. Brzy se zaměřil na problematiku EU. Mimo jiné byl vedoucím delegace pro jednání o přistoupení ČR k EU, náměstkem a poté prvním náměstkem ministra zahraničí (1998-2003), velvyslancem ČR při EU (2003-2004) a nakonec i na půl roku členem evropské komise (2004). Poté začal pracovat jako konzultant v evropských záležitostech, je jednatelem ve firmě BXL Consulting. Před listopadem 1989 byl zhruba dva roky členem KSČ.

zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 3 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 6 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 17 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...