SŽDC opět uvažuje o zrychlení koridoru na 200 km/h

Správa železniční dopravní cesty uvažuje o úpravách trati Praha–Ostrava tak, aby se maximální rychlost na ní zvýšila na 200 km/h. V současnosti se pohybuje mezi 80 a 160 km/h. Potřebná rekonstrukce by mohla být hotová dříve, než v Česku začnou vznikat vysokorychlostní železnice stavěné pro rychlost 300 km/h nebo vyšší.

SŽDC znovu oprášila dříve zavržené úvahy o zvýšení rychlosti na stávajících tranzitních koridorech na 200 km/h. Zatím s dvoustovkou počítala pouze na trati mezi Brnem a Přerovem a plánů na zrychlení mezi Brnem a Břeclaví či Pardubicemi a Chocní, kde jsou prakticky rovné úseky, se vzdala. Nyní se ale schyluje k obratu.

„Zrychlení trati do Ostravy může být připraveno velmi rychle,“ řekl Václav John ze SŽDC na diskusním fóru k vysokorychlostní železnici. Konkrétně by mohla být rekonstrukce hotová ještě před stavbou nových vysokorychlostních tratí. První by podle toho, co řekli počátkem června premiér a ministr dopravy, měla začít vznikat za devět let.

V současnosti je maximální rychlost mezi Prahou a Ostravou 160 km/h, vlaky jí však nejedou nepřetržitě. Zpomalit musí například mezi Úvaly a Poříčany, Chocní a Ústím nad Orlicí, v českotřebovském uzlu nebo na dluhonické spojce. Rekonstrukce pro zvýšení rychlosti by vyžadovala stavbu přeložky u Chocně – s čímž ale SŽDC stejně počítá – a především úpravy zabezpečovacího zařízení včetně zrušení přejezdů.

K možnosti zvýšení maximální rychlosti vlaků na stávajících koridorech v Česku o 40 km/h se za SŽDC naposledy veřejně vyjádřil tehdejší ředitel Jiří Kolář před dvěma lety. Tehdy dřívější úvahy zavrhl s tím, že náklady na přestavbu vhodných úseků jsou neúměrné relativně nízkým přínosům. „Je snadnější připravovat traťový úsek na vyšší rychlost od počátku než zvyšovat rychlost na již dříve zmodernizovaném úseku,“ poukázal i mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.

Že by přínos zrychlení byl minimální, zopakoval i Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu. Časová úspora by podle něj činila maximálně pět minut.

Eventuelní zvýšení rychlosti na trati by ovšem bylo i výzvou pro dopravce. Až 200 km/h mohou jezdit všechny vozy RegioJetu, část jeho lokomotiv ale má maximum pouze 140 km/h. České dráhy mají opačný problém. I když mají dvacet lokomotiv pro rychlost až 200 km/h, většina jejich vozů schválených pro takový provoz je smluvně vázána na jiných trasách, než je ta z Prahy do Ostravy – jezdí především do Berlína a Vídně. Nové maximum by tak využily pouze jednotky Pendolino, zatímco expresy, které je doplňují, by ve stávající podobě již zrychlit nemohly.

Expresní vlak
Zdroj: ČT24/Milan Dolejší

Ke skutečnému zrychlení provozu by navíc nestačila pouhá rekonstrukce stávající trati. SŽDC i dopravci v posledních dvou letech stále důrazněji poukazují, že trať mezi Prahou a Českou Třebovou nemá dostatečnou kapacitu. Podle ředitele odboru strategie SŽDC Radka Čecha je kapacita trati vzhledem ke konkurenčnímu boji trojice železničních společností prakticky vyčerpaná. Ve špičkových časech mezi 6. až 9. hodinou a 14. až 17. hodinou je podle něj problém vložit do jízdního řádu osobních spojů nákladní vlaky. Na tom by zvýšení traťové rychlosti mnoho nezměnilo, pomohla by až výstavba nových vysokorychlostních tras, které by část osobních vlaků odvedly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Dohody neplatily ani hodinu.“ ANO nechce Skopečka na postu místopředsedy sněmovny

O vedení sněmovny není úplně jasno ani po ustavující schůzi. Poslanci zvolili předsedou lídra SPD Tomia Okamuru. Ze čtyř místopředsednických postů ale obsadili jen dva, navzdory dohodě iniciované hnutím ANO neuspěl ani kandidát ODS Jan Skopeček.
před 7 hhodinami

Je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí, říká Okamura

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.
před 8 hhodinami

Pacientům s rakovinou pomohou koordinátoři péče

V komplexních onkologických centrech budou od nového roku povinně pomáhat koordinátoři péče. Tito noví průvodci pacientů mají zkrátit čas mezi prvními příznaky a zahájením léčby. Nemocnice do budoucna chystají i software, skrze který by koordinátorům mohli o pacientech dávat vědět už praktičtí lékaři. K urychlení cesty za péčí budou od nového roku sloužit i stránky cekacky.cz.
před 8 hhodinami

Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit vlajku Ukrajiny

Nový předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku. Ukrajinská vlajka byla na sněmovně od začátku plnohodnotné ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů to označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu s Okamurou a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel přijal demisi Fialovy vlády

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 14 hhodinami
Načítání...