Každý pátý Čech trpí syndromem vyhořením, přičemž nejohroženějšími skupinami obyvatel jsou top manažeři, zdravotníci, učitelé, policisté a soudci. Uvedli to experti z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Syndromem vyhoření trpí každý pátý Čech, upozorňují psychiatři
2 minuty
Reportáž: Syndromem vyhoření trpí každý pátý Čech
Syndrom vyhoření je reakcí na dlouhodobý stres, který se projevuje především únavou a ztrátou pocitu ze smyslu vykonávané práce, a odborníci z Psychiatrické kliniky ho v Česku sledují od roku 2015.
„Intenzivnější symptomy syndromu vyhoření vykazuje asi dvacet procent populace. Ve srovnání se světem je to někde uprostřed,“ informoval psycholog Radek Ptáček, který se v několika mezinárodních studiích zaměřuje na duševní zdraví pracovních profesí.
Velmi nízkému riziku syndromu vyhoření čelí živnostníci bez zaměstnanců, lidé zaměstnaní v rybářství a zemědělství nebo duchovní. „Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří především vrcholoví manažeři, řídicí pracovníci s odpovědností za větší firemní celek, dále pak i střední nebo nižší manažeři,“ dodává psycholog Ptáček.
Například mezi učiteli (podle výzkumu provedeném na 3500 z nich) se více než polovina považuje za ohrožené syndromem vyhoření a asi pětašedesát procent jím skutečně ohrožená je. Zhruba pětina učitelů má vážné příznaky. „Nejvíc je stresuje ministerstvo, administrativa a školní inspekce,“ upozorňuje Ptáček.
Syndrom vyhoření v mezinárlodním srovnání
Syndrom vyhoření podle profesí
Nemocnice na kraji sil
Administrativní zátěž podle psychiatrů přispívá k syndromu vyhoření také mezi lékaři a podle přednosty Psychiatrické kliniky Jiřího Rabocha jsou nejohroženější skupinou. „Kromě snahy vychovat v našem státě vyšší množství aktuálně nedostatkových lékařů musí patřit snaha o zachování dobrého zdravotního i psychického stavu zdravotníků ke společenským prioritám,“ upozorňuje.
Středně těžké až těžké depresivní symptomy pociťuje asi 12 procent z 1100 oslovených lékařů. Dvaadvacet procent z nich užívá psychofarmaka; pro srovnání – v rámci celé populace bere takové léky jedenáct procent Čechů. Podle zahraničních studií mají lékaři také vyšší riziko sebevražd – lékaři asi 1,4krát vyšší než běžná mužská populace, lékařky asi 2,3krát než ostatní ženy.
Umět se dobít
Pokud únava a dlouhodobý stres neodchází, prvním varovným příznakem je podle Ptáčka ztráta smyslu vykonávaného povolání a cynismus. „Prázdnou baterku někdy zažije každý. Je jenom otázka, jestli ji znova nabije nebo jede na tu prázdnou,“ dodal. Odborníci doporučují zaměřit se zejména na mezilidské vztahy, jejichž kvalita je hlavní faktorem životní spokojenosti.
„Základní doporučení je, abyste denně alespoň jednou vypojili ‚vybíječe‘ a zapojili nějaké ,nabíječe‘,“ uvedl Ptáček s tím, že nabíječem může být cokoliv, co člověku dělá radost, například sport nebo koníčky.
Základními pravidly prevence syndromu vyhoření je oddělovat jasně práci od volného času, pěstovat vztahy a intimitu, dobře spát, mít správný životní styl, smysl života a koníčky. Raboch v této souvislosti dodává, že hned podle několika studií pomáhá k regeneraci exponovaných manažerů dvou až tříměsíční volno zaměřené na programovou relaxaci.
