Světýlka i vyřazování starých vozů mají zabránit opakování železniční tragédie

Soud se tento týden vrátí k tragickému případu dítěte, které vypadlo z vlaku a zahynulo. Soud ovšem rozhoduje pouze o tom, kdo nese konečnou zodpovědnost za to, co se tehdy stalo. Zabránit opakování neštěstí tak musí především České dráhy. Ty v současnosti zadaly velkou zakázku na úpravy vozů, aby upozornily na případné špatně zavřené dveře. Zároveň slibují, že staré vagony s lámacími dveřmi v příštích letech postupně vyřadí.

„Rekonstruovat či upravit stávající zařízení centrálního uzavírání nástupních dveří (…) tak, aby po jeho použití (…) nebylo možné již s těmito dveřmi (…) manipulovat“. A „vozidla (…) vybavit technickým zařízením detekujícím a signalizujícím neuzavřené/neúplně dovřené nástupní dveře“. Taková byla část doporučení, která dala Drážní inspekce Českým drahám v závěrečné zprávě z vyšetřování neštěstí, které se stalo v létě 2016 nedaleko Olomouce a stálo život malého dítěte.

Případem se nyní zabývá soud. Objevil se i svědek, který zpochybnil závěry vyšetřovatelů. Ti tvrdí, že se za jízdy otevřely dveře postaršího rychlíkového vozu. Náhlý poryv vzduchu dítě, které na představku před toaletou čekalo na matku, vytáhl ven. Vlak v té chvíli jel více než stokilometrovou rychlostí.

Testy pak ukázaly, že za určitých okolností se dveře ve vyšší rychlosti mohou otevřít, jsou-li nedostatečně dovřené, a to i tehdy, když na první pohled vypadají, že zavřené jsou.

Za důkaz považují vyšetřovatelé především záznam z olomouckého nádraží, což byla poslední stanice před tragédií. Při odjezdu je patrné, že klika dveří, které se potom otevřely, směřuje šikmo dolů, což je zároveň jediný náznak, že dveře nejsou dovřené. 

Světelná signalizace jako zbraň proti opakování

Doslovné opakování tragédie je dnes prakticky vyloučeno, protože na rychlíkové lince Praha–Luhačovice již nejezdí staré vagony s lámacími dveřmi, nýbrž modernizované vozy, které mají dveře posuvné. A u nich by samovolné otevření hrozit nemělo.

Nasazení novějších vozů ovšem nebyla reakce na neštěstí u obce Štěpánov, nýbrž důsledek potřeby vlaky zrychlit ze 140 km/h – což je limit starých rychlíkových vozů – na 160. Klasické „koženky“ tedy v provozu zůstávají – jezdí třeba z Prahy do Děčína a na lince Brno–Šumperk projíždějí i kolem místa předloňské tragédie.

České dráhy ovšem na neštěstí a doporučení Drážní inspekce reagovaly. Již v době, kdy inspektoři vydali svoji závěrečnou zprávu, museli vlakvedoucí podrobně kontrolovat dveře a později se na starých vagonech začaly objevovat i kontrolky, které indikují, zda jsou dveře zavřené, nebo otevřené (popř. nedovřené). Přesněji řečeno, signalizace má ukázat, zda funguje automatické blokování dveří – to byl totiž při předloňské tragédii hlavní problém.

„Vagóny jsou vybaveny vnějšími světelnými prvky, které svítí, jakmile jsou i jen jediné dveře nedostatečně uzavřené. Vlakový doprovod má tak přehled o stavu dveří u příslušného osobního vozu, a to i na opačné straně, než je nástupiště,“ popsal funkci systému již dříve Michal Štěpán z vedení Českých drah.

Pokud nejsou dveře bezpečně zavřené, svítí navíc i světlo uvnitř vozu, takže se o tom dozvědí i cestující.

Signalizace uvnitř vozu
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Dráhy loni zadaly zakázku na doplnění signalizace u 650 vozů. V současnosti jsou „světýlka“ k vidění u většiny vozů, které jezdí na rychlících a zároveň mají sklápěcí dveře – tedy nejenom původních „koženek“, ale také u vozů modernizovaných v 90. letech, které v současnosti jezdí na trase Praha–Brno–Ostrava.

Prvním krokem byly výzvy rodičům

Ještě nedávno byly na českých kolejích docela často k vidění i vozy, u kterých by kontrolka nepomohla, protože automatické blokování dveří vůbec neměly – i v rychlíkové dopravě. Jednak jím nebyly vybaveny vozy pro regionální dopravu, které až do počátku 90. let nakupovaly ČSD u Vagónky Studénka, ale v posledních letech jejich provozu nefungovalo blokování dveří ani u některých starších „koženek“.

Bezpečnost v nich pak „zajišťovaly“ pouze nápisy, které na neblokované dveře upozorňovaly a vyzývaly cestující rodiče, aby své děti hlídali. I jejich vylepení přitom předcházela tragédie, která nebyla nepodobná té předloňské.

O rovných deset let dříve na trati u obce Střeň, která je hned vedle Štěpánova, vypadl z otevřených dveří pětiletý chlapec. Šlo tehdy o osobní vlak a vůz s neblokovanými dveřmi.

V roce 2008 došlo ještě ke dvěma podobným incidentům. U Brandýsa nad Orlicí zahynul fotbalový fanoušek, který se o neblokované dveře za jízdy opíral a vypadl, když se náhle otevřely. Se zraněními přežilo pád z vlaku u Lysé nad Labem tříleté dítě.

Při čekání po nehodě vlaku s chodcem na Táborsku vedle sebe zastavil rychlík sestavený ze starých vozů a expres s modernizovanými vagony. Rychlík má žlutá světýlka, expres posuvné dveře
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

V posledních deseti letech se ale vozový park v Česku zásadně proměnil. V současnosti uvádějí České dráhy, že z více než tří tisíc jejich vozů jsou tři čtvrtiny vybaveny posuvnými dveřmi. „Vozy se starším typem dveří budou i v příštích letech postupně vyřazovány,“ ujistil mluvčí drah Petr Šťáhlavský.

Je ovšem také pravda, že i když by vozy s posuvnými dveřmi měly být bezpečnější, ani jim se nevyhýbají poruchy. Server Novinky.cz loni zveřejnil video z modernizovaného vozu ČD, který jel s pootevřenými dveřmi. Video s dveřmi, které se otevíraly a zase zavíraly, se zase nedlouho předtím objevilo na síti Youtube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...