Světýlka i vyřazování starých vozů mají zabránit opakování železniční tragédie

Soud se tento týden vrátí k tragickému případu dítěte, které vypadlo z vlaku a zahynulo. Soud ovšem rozhoduje pouze o tom, kdo nese konečnou zodpovědnost za to, co se tehdy stalo. Zabránit opakování neštěstí tak musí především České dráhy. Ty v současnosti zadaly velkou zakázku na úpravy vozů, aby upozornily na případné špatně zavřené dveře. Zároveň slibují, že staré vagony s lámacími dveřmi v příštích letech postupně vyřadí.

„Rekonstruovat či upravit stávající zařízení centrálního uzavírání nástupních dveří (…) tak, aby po jeho použití (…) nebylo možné již s těmito dveřmi (…) manipulovat“. A „vozidla (…) vybavit technickým zařízením detekujícím a signalizujícím neuzavřené/neúplně dovřené nástupní dveře“. Taková byla část doporučení, která dala Drážní inspekce Českým drahám v závěrečné zprávě z vyšetřování neštěstí, které se stalo v létě 2016 nedaleko Olomouce a stálo život malého dítěte.

Případem se nyní zabývá soud. Objevil se i svědek, který zpochybnil závěry vyšetřovatelů. Ti tvrdí, že se za jízdy otevřely dveře postaršího rychlíkového vozu. Náhlý poryv vzduchu dítě, které na představku před toaletou čekalo na matku, vytáhl ven. Vlak v té chvíli jel více než stokilometrovou rychlostí.

Testy pak ukázaly, že za určitých okolností se dveře ve vyšší rychlosti mohou otevřít, jsou-li nedostatečně dovřené, a to i tehdy, když na první pohled vypadají, že zavřené jsou.

Za důkaz považují vyšetřovatelé především záznam z olomouckého nádraží, což byla poslední stanice před tragédií. Při odjezdu je patrné, že klika dveří, které se potom otevřely, směřuje šikmo dolů, což je zároveň jediný náznak, že dveře nejsou dovřené. 

Světelná signalizace jako zbraň proti opakování

Doslovné opakování tragédie je dnes prakticky vyloučeno, protože na rychlíkové lince Praha–Luhačovice již nejezdí staré vagony s lámacími dveřmi, nýbrž modernizované vozy, které mají dveře posuvné. A u nich by samovolné otevření hrozit nemělo.

Nasazení novějších vozů ovšem nebyla reakce na neštěstí u obce Štěpánov, nýbrž důsledek potřeby vlaky zrychlit ze 140 km/h – což je limit starých rychlíkových vozů – na 160. Klasické „koženky“ tedy v provozu zůstávají – jezdí třeba z Prahy do Děčína a na lince Brno–Šumperk projíždějí i kolem místa předloňské tragédie.

České dráhy ovšem na neštěstí a doporučení Drážní inspekce reagovaly. Již v době, kdy inspektoři vydali svoji závěrečnou zprávu, museli vlakvedoucí podrobně kontrolovat dveře a později se na starých vagonech začaly objevovat i kontrolky, které indikují, zda jsou dveře zavřené, nebo otevřené (popř. nedovřené). Přesněji řečeno, signalizace má ukázat, zda funguje automatické blokování dveří – to byl totiž při předloňské tragédii hlavní problém.

„Vagóny jsou vybaveny vnějšími světelnými prvky, které svítí, jakmile jsou i jen jediné dveře nedostatečně uzavřené. Vlakový doprovod má tak přehled o stavu dveří u příslušného osobního vozu, a to i na opačné straně, než je nástupiště,“ popsal funkci systému již dříve Michal Štěpán z vedení Českých drah.

Pokud nejsou dveře bezpečně zavřené, svítí navíc i světlo uvnitř vozu, takže se o tom dozvědí i cestující.

Signalizace uvnitř vozu
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Dráhy loni zadaly zakázku na doplnění signalizace u 650 vozů. V současnosti jsou „světýlka“ k vidění u většiny vozů, které jezdí na rychlících a zároveň mají sklápěcí dveře – tedy nejenom původních „koženek“, ale také u vozů modernizovaných v 90. letech, které v současnosti jezdí na trase Praha–Brno–Ostrava.

Prvním krokem byly výzvy rodičům

Ještě nedávno byly na českých kolejích docela často k vidění i vozy, u kterých by kontrolka nepomohla, protože automatické blokování dveří vůbec neměly – i v rychlíkové dopravě. Jednak jím nebyly vybaveny vozy pro regionální dopravu, které až do počátku 90. let nakupovaly ČSD u Vagónky Studénka, ale v posledních letech jejich provozu nefungovalo blokování dveří ani u některých starších „koženek“.

Bezpečnost v nich pak „zajišťovaly“ pouze nápisy, které na neblokované dveře upozorňovaly a vyzývaly cestující rodiče, aby své děti hlídali. I jejich vylepení přitom předcházela tragédie, která nebyla nepodobná té předloňské.

O rovných deset let dříve na trati u obce Střeň, která je hned vedle Štěpánova, vypadl z otevřených dveří pětiletý chlapec. Šlo tehdy o osobní vlak a vůz s neblokovanými dveřmi.

V roce 2008 došlo ještě ke dvěma podobným incidentům. U Brandýsa nad Orlicí zahynul fotbalový fanoušek, který se o neblokované dveře za jízdy opíral a vypadl, když se náhle otevřely. Se zraněními přežilo pád z vlaku u Lysé nad Labem tříleté dítě.

Při čekání po nehodě vlaku s chodcem na Táborsku vedle sebe zastavil rychlík sestavený ze starých vozů a expres s modernizovanými vagony. Rychlík má žlutá světýlka, expres posuvné dveře
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

V posledních deseti letech se ale vozový park v Česku zásadně proměnil. V současnosti uvádějí České dráhy, že z více než tří tisíc jejich vozů jsou tři čtvrtiny vybaveny posuvnými dveřmi. „Vozy se starším typem dveří budou i v příštích letech postupně vyřazovány,“ ujistil mluvčí drah Petr Šťáhlavský.

Je ovšem také pravda, že i když by vozy s posuvnými dveřmi měly být bezpečnější, ani jim se nevyhýbají poruchy. Server Novinky.cz loni zveřejnil video z modernizovaného vozu ČD, který jel s pootevřenými dveřmi. Video s dveřmi, které se otevíraly a zase zavíraly, se zase nedlouho předtím objevilo na síti Youtube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy jsou po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy je po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Jihomoravští hasiči mají desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
20:53Aktualizovánopřed 35 mminutami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 57 mminutami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 1 hhodinou

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 2 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 4 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.