Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) přijal rezoluci, v níž vyzval Českou republiku k nápravě péče o Národní park Šumava. Vyzval také ke konkrétním krokům, které je třeba udělat, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale kritiku odmítá. Péče o národní park i podíl bezzásahového režimu jsou podle něj dostatečné. Rezoluci vzal úřad na vědomí, ale nebude se jí řídit.
Světový kongres vyzval ČR k nápravě péče o šumavský park
Z Honolulu se snesla na Šumavu kritika (zdroj: ČT24)
V rezoluci se uvádí, že má-li Šumava i nadále zůstat národním parkem podle mezinárodních kritérií, musí Česko zajistit minimálně dvě podmínky. Jednak rozloha bezzásahového území musí být neprodleně zvětšena na třicet procent plochy parku, jednak má být vytvořen v souladu s vědeckými doporučeními závazný harmonogram pro další rozšiřování území ponechaného přírodnímu vývoji na nejméně polovinu rozlohy parku do roku 2030.
Rezoluce se týká i sousedního národního parku Bavorský les v Německu a chráněného území Böhmerwald-Mühltäler v Rakousku, jejichž zástupce vyzývá ke spolupráci a dodržování jednotných zásad péče.
Komerční projekty mohou ničit přírodní hodnoty
„Členové IUCN z celého světa vyjádřili zcela zřetelně své znepokojení nad možností realizace komerčních projektů na Šumavě, které mohou ničit přírodní hodnoty parku, a své přání, aby zde byla udržena vysoká úroveň ochrany přírody, a Šumava si tak udržela prestižní označení, které z toho plyne,“ řekl předseda Expertní skupiny IUCN pro divočinu a prezident WILD Foundation Vance Martin s tím, že mezinárodní komunita vždy obdivovala závazek ČR chránit globálně významné šumavské ekosystémy.
- Národní park Šumava vznikl v roce 1991 vyčleněním z největší chráněné krajinné oblasti (CHKO) tehdejšího Československa – CHKO Šumava, zřízené v roce 1963 na rozloze 1630 kilometrů čtverečních. NP Šumava má rozlohu 680 kilometrů čtverečních a je největším ze čtyř českých národních parků.
Kongresu na Havajských ostrovech se zúčastnil i profesor Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK, který už dříve spolu s dalšími jednadvaceti českými vědci varoval před neřízeným růstem bytové výstavby na Šumavě. Podle jeho slov ho velice překvapilo, jak velký zájem projevují účastníci kongresu z celého světa o osud národního parku kdesi ve střední Evropě.
„Skoro každý, s kým tady mluvím, se mě ptá na Šumavu. Česká republika má ve světě pověst země, která o své přírodní bohatství řádně dbá, a cizinci proto nedokážou pochopit, proč je zrovna Šumava ve světové ochranářské obci vnímána jakožto kontroverzní území díky zprávám z misí IUCN či ze světového kongresu o divočině. Těch pár regionálních politiků, co si z plánů na její otevření developerům – a následkem toho zničení její divoké přírody – udělalo volební program pro nejbližší volby, prokázalo pověsti ČR ve světě skutečně medvědí službu,“ sdělil.
Ministr: V květnu byli v IUCN spokojení
Podle ministra je ale péče o Šumavu dostatečná. Reakce IUCN ho navíc překvapila. Na květnovém zasedání nejvyššího vědeckého orgánu IUCN – Světové komise pro chráněná území – podle něj předsedkyně Kathy MacKinnonová na jednání s ministerstvem i ředitelem Národního parku Šumava Pavlem Hubeným podpořila dosavadní přístup k ochraně přírody na Šumavě s tím, že odpovídá nárokům IUCN.
Jsme překvapeni, protože odborníci IUCN tady byli v létě, byli spokojeni s péčí v národním parku a najednou o několik měsíců později jsme dostali tuto reakci.
Podle Brabce stojí za vyjádřením IUCN některé aktivistické nevládní organizace, které mají zájem na výrazném rozšíření bezzásahového režimu nejen na Šumavě. Ve sněmovně nyní čeká na třetí čtení novela o ochraně přírody. Počítá se zachováním současného rozsahu bezzásahových zón minimálně do roku 2035 a dává přírodě možnost si s těmito plochami poradit sama. Pokud bude vývoj příznivý, můžeme se za 15 let bavit o možném rozšíření bezzásahových zón, dodal Brabec.
Bezzásahové zóny na více než polovině území až po roce 2030
Rezoluci vítá například Hnutí DUHA. „Správa NP musí přinejmenším přidat několik procent bezzásahového území hned a ochránit taková unikátní místa, jako je divoká řeka Vydra nebo kaňony Křemelné a Otavy,“ uvedl expert na ochranu přírody a lesů Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Bezzásahové zóny se v současnosti nacházejí na 23 procentech území parku. Dalších pět procent spadá pod tento režim částečně, jelikož se v nich zasahuje pouze způsobem, který neovlivní ekosystém. Podle Hubeného se nyní projednává nový plán péče, který by zvýšil počet bezzásahových ploch na padesát procent. „Mělo by to ale vzniknout až po roce 2030… Nějakou chvíli to trvá, musíme postupovat podle zákona,“ řekl ČT.
Pokud projde novela o ochraně přírody a krajiny, termín se podle Hubeného možná ještě prodlouží. Proti rozšiřování bezzásahové zóny jsou navíc starostové obcí, které přímo v parku leží. Například Kvilda by první zónou byla po rozšíření doslova obklopena.