Do konce tohoto funkčního období se chtějí zákonodárci shodnout na znění stykového zákona, který upravuje spolupráci mezi sněmovnou a Senátem. Ten politici slibují už roky, zatím ale bez výsledku. Někteří například nesouhlasí s úpravou jednacích řádů obou komor. Naposledy se k návrhům v týdnu vrátili poslanci ústavně právního výboru, debatu ale znovu přerušili.
Stykový zákon chtějí zákonodárci stihnout ještě do voleb
3 minuty
Události: Spolupráce sněmovny a Senátu
Debata, jak sladit jednání dolní a horní komory, se pro politiky stala pravidelným každoročním tématem. Senát poslal v březnu svou verzi do sněmovny, kde ale zatím stihla projít jen prvním čtením.
„Tento zákon je jedna z mých priorit. Byl bych rád, kdybychom do konce volebního období tento zákon zvládli. Je to vlastně poslední dluh, který máme vůči Ústavě ČR, protože ústava předpokládá, že takový zákon bude existovat,“ říká předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
„To šanci má. Uvidíme, jestli do voleb, ale nastavit lépe vztahy mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem, to je dlouhodobé téma a věnujeme se mu,“ říká předseda ODS Petr Fiala.
Jenže čas se krátí. Sněmovně mandát končí za 10 měsíců a zatím se s návrhy a připomínkami ještě nedokázal vypořádat ani garanční ústavně právní výbor. Jeho poslanci schvalování normy přerušili do ledna. Až pak je čekají procedury druhého a třetího čtení, které trvají týdny.
Komory se neshodnou na úpravě jednacích řádů
„Liší se stanoviska a výklady legislativy vlády a sněmovny od stanoviska legislativního odboru Senátu. Samozřejmě se s nimi musíme vypořádat. Pravděpodobně bude potřeba přijmout drobnou novelu jednacích řádů,“ říká předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
„Já nezastávám názor, že se musí měnit jednací řády obou komor. Ten zákon řeší pravidla jednání obou komor, jak při přijímání zákonů, mezinárodních smluv, tak vysílání delegací,“ dodává poslanec a člen ústavně právního výboru Martin Plíšek (TOP 09).
Ani Senát nevidí důvod, proč svůj jednací řád měnit. Klíčové podle něj je vyřešit neshody u ústavních a volebních norem. Zákon má umožnit tzv. člunek, tedy varianty pohybů zákonů mezi komorami, aby ve finále platila jen jedna verze, na které se obě shodnou.
Systém tzv. člunku
„Samozřejmě, že to vypadá, že by to mohlo být donekonečna. Ale nebylo by tomu tak, protože by to bylo ohraničeno funkčním obdobím Poslanecké sněmovny,“ ubezpečuje senátorka Eliška Wagnerová.
O podobě tzv. stykového zákona bude vedení obou komor jednat v lednu na pravidelném novoročním setkání, které se tentokrát uskuteční v Senátu. 19. ledna pak má být tento zákon jedním z hlavních témat.
Jenže stejně mluvili zástupci obou komor i letos v lednu i rok předtím. Doladit jeho podobu se snaží už dvacet let. „Předpokládám, že ani ve sněmovně ani v Senátu by neměl být předmětem nějaké velké diskuse,“ uvedl v polovině ledna předseda Senátu Milan Štěch.
Už loni také senátoři žádali své kolegy ze sněmovny, aby jim dali více času na prostudování zákonů, které do horní komory posílají. Ze současných 30 požadují alespoň 60 dní. Jenže ani v tom se letos změna nekoná, a tak Senát varuje, že se obrátí na Ústavní soud.