Praha - Významnou roli při listopadových událostech roku 1989 sehrály studentské časopisy. Aktivity kolem vysokoškolské žurnalistiky vytvořily základ pro studentské hnutí, mnozí z autorů se pak postavili do čela stávkového výboru. V prosinci 1989 aktivity studentů na poli žurnalistiky vyvrcholily vznikem Studentských listů, které se později staly jedněmi z nejčtenějších novin v zemi. Mezi ty, kteří se v nich angažovali, patří Monika Pajerová, Pavel Žáček, Bohumil Pečínka či Václav Bartuška nebo Martin Mejstřík. Mnozí z nich u novinařiny zůstali, někteří se vrhli na politiku. Nicméně počátky uvolnění na vysokých školách lze hledat již na konci roku 1987.
V tehdejším Československu sice stále ještě vládl reálný socialismus, nicméně na akademické půdě začaly tát ledy. Na vysoké školy totiž nastoupila generační vlna, která podle dnešního šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka neměla mindrák roku 1968.
Nová generace studentů se už tolik nebála vyjádřit názor, což se projevovalo sice zatím jen na stránkách studentských časopisů, ale právě tady začala radikalizace mládeže. I režim totiž podvědomě cítil změnu, a choval se proto o něco mírněji i v případech, kdy se studenti odvážili vydávat samizdat.
Václav Bartuška
„StB požádala klasicky o moje vyloučení z fakulty, protože je lepší, když se soudí bývalý student než současný, a tam se stala zvláštní věc. Z různých důvodů mě fakulta vyloučila pouze podmínečně.“
Palachův týden v lednu 1989 - studenti se ve svých tiskovinách snažili například dokumentovat to, co se skutečně děje během zakázaných demonstrací. Právě po Palachově týdnu přicházejí redakce časopisů s myšlenkou centra, kde by se mohli scházet, vyměňovat si informace nebo i pořádat výstavy. Jednání s šéfem SSM Vasilem Mohoritou skončila nakonec úspěšně. A tak od 1. dubna fungovalo Studentské tiskové a informační středisko. „Tyto vazby pak sehrály klíčovou roli během stávky, my jsme vlastně přes víkend byli schopni dát dohromady pražský stávkový výbor,“ popisuje tehdejší situaci Martin Mejstřík.
Po listopadu se studentští novináři dávají dohromady napříč redakcemi a vznikají Studentské listy, nulté číslo vychází ještě v prosinci 1989 – hlavním tématem byla volba Václava Havla prezidentem republiky. Historie Studentských listů se začala psát v pražské Bolzanově ulici, kde redakce získala prostory od Občanského fóra.
První měsíce roku 1990 - nadšení pomáhá překonat všechny překážky. Studentské listy zakrátko vycházejí jednou za dva týdny, ve víc než stotisícovém nákladu. Působí pod Lidovými novinami a otevírají i témata, která se stanou pro další existenci státu klíčovými: stažení sovětských vojsk, soužití mezi Čechy a Slováky.
„Pamatuji si velký titulek s Jánošíkem, který přeřezává republiku, jednalo se o tom na vládě a byly velké tlaky na Lidové noviny, aby nás zakázaly,“ vzpomíná na pohnutou dobu Bohumil Pečinka.
S koncem roku 1991 Studentské listy končí, zemi čekají volby a s nimi i nová éra stále vyhraněnější „politické“ politiky, kde už pro studenty je místa stále míň a míň.
- Demonstrace v lednu 1989, která se konala jako vzpomínková akce na Jana Palacha. zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/615/61457.jpg
- Diskuze během sametové revoluce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1234/123310.jpg
- Studentské listy končí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1234/123306.jpg
