Praha - Nejvyšší volební potenciál má ve Středočeském kraji sociální demokracie. Podle exkluzivního průzkumu agentur STEM/MARK a Median její volbu zvažuje 29,5 procenta lidí. Na druhé místo Středočeši ve svých volebních úvahách dosadili hnutí ANO s 23,5 procenta. Pro třetí TOP 09 by mohlo hlasovat 18 procent lidí. Silný potenciál má také levicová KSČM (16,5 procenta). ODS a hnutí Úsvit představují seskupení politických subjektů, jejichž potenciál překračuje desetiprocentní hranici. Mezi osm nejčastěji zvažovaných stran se dostala také SPOZ a Lidovci. Právě v této stranické sestavě se lídři jednotlivých kandidtek účastní krajské volební debaty, kterou vysílá ČT24. Hlavním tématem je ekonomický vývoj, změna daní, podpora exportu či řešení nezaměstnanosti.
Seznam osmi pozvaných hostů, lídrů stranických kandidátek, řazeno abecedně:
ODS – Petr Bendl (bývalý ministr zemědělství a bývalý místopředseda ODS)
KDU-ČSL – Ivan Gabal (sociolog, publicista)
KSČM – Stanislav Grospič (bývalý poslanec, předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska)
ČSSD - Jan Hamáček (bývalý poslanec, místopředseda poslaneckého klubu)
ANO - Jaroslava Jermanová (manažerka, bývalá starostka a bývalá krajská zastupitelka)
TOP 09 - Miroslav Kalousek (bývalý ministr financí, místopředseda strany)
SPOZ – František Koníček (ekonom, bývalý poslanec za ČSSD, ministr práce a sociálních věcí v demisi)
Úsvit – Tomio Okamura (senátor, bývalý viceprezident a mluvčí Asociace cestovních kanceláří a agentur)
Hlavní témata: Ekonomický vývoj, změna daní, podpora exportu, řešení nezaměstnanosti
Nejvíce podnikatelů eviduje samozřejmě Praha, na druhém místě je právě Středočeský kraj, nejméně jich je v kraji Libereckém. Jak se živnostníci snaží prosadit a jaké ekonomické otázky jsou pro ně nejdůležitější? Z pohledu podnikatele určitě stabilní ekonomické prostředí a čitelné daně, z pohledu zaměstnance pak růst mezd a dostatek pracovních příležitostí.
Relativně nízká míra nezaměstnanosti a HDP jsou základní atributy, které napoví, jak se lidem ve středních Čechách žije. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) lze vyčíst, kolik lidí v kraji práci má, aktivně ji hledá nebo o ni zájem vůbec nemá. Míra nezaměstnanosti je tady proti republikovému průměru dlouhodobě nižší. Díky své poloze (blízko Prahy) jsou však uvnitř kraje výrazné disproporce. K 31. prosinci 2011 byla míra registrované nezaměstnanosti v kraji 7,07 procenta - nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla v okrese Příbram 10,10 procenta, nejnižší v okrese Praha-východ 3,35 procenta.
Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v České republice byl v roce 2012 zhruba 365 000 korun. Středočeský kraj v tomto propočtu lehce zaostává a v roce 2010 dle ČSÚ vykazoval 89,9 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele země, což jej zařadilo na třetí místo v porovnání s ostatními kraji. Výsledek je dán především tranzitní polohou vůči hlavnímu městu a automobilovým průmyslem v Mladé Boleslavi.
Automobilka Škoda Auto a všechny další velké či malé firmy bedlivě sledují ekonomický vývoj naší země. Pro vyplácení mezd a nastavení dalšího směřování podniku je nutné dobře predikovat hospodářský vývoj. Důležitou otázkou je především výše zdanění, státní investice či podpora exportu. V posledních letech jsme však svědky už jistého koloritu, kdy se jednotlivé vlády přetahují o výši DPH či daň z příjmu. Nyní je DPH stanovena na 15 % u snížené sazby, u základní na 21 %.
Česká televize pozvala do volební debaty lídry stranických kandidátek na základě průzkumu agentury STEM/MARK a Median, který pracoval s reprezentativním vzorkem dospělé populace Středočeského kraje. Ve výzkumu odpovídalo 1 029 respondentů. Celkový počet respondentů, kteří vstoupili do výpočtu volebního potenciálu stran, je 761. Výzkum probíhal v období od 8. října do 14. října 2013.
- VELIKOST STATISTICKÉ CHYBY: Statistická chyba zisku volebního potenciálu uvedených stran se pohybuje v rozmezí od ± 1,5 % u strany s nejnižším zobrazovaným potenciálem až po ± 3,0 % u strany s nejvyšším potenciálem
Výsledkem průzkumu je odhad aktuálního volebního potenciálu, nejedná se o odhad či predikci výsledků voleb.
DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU:
Aktuální volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Součet volebních potenciálů stran je více než 100 %. Respondent, který se rozhoduje (například) mezi dvěma stranami a vážně zvažuje jejich volbu, je jejich potenciální volič a vstupuje tak do volebního potenciálu obou stran. Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně
