Strany zvažují poplatek za pobyt v nemocnici i možnost připlatit si za lepší léčbu

4 minuty
Strany zvažují zavedení poplatku za pobyt v nemocnici
Zdroj: ČT24

Politici zvažují, jak pro české zdravotnictví získat víc peněz. Vrátit se může třeba regulační poplatek za pobyt v nemocnici. Po říjnových volbách do sněmovny je o jeho znovuzavedení ochotná mluvit většina stran a hnutí zastoupených v současné sněmovně. Rázně proti jsou ale levicové strany KSČM a ČSSD. Noví poslanci zřejmě budou řešit i opětovné zavedení zdravotnických nadstandardů, které v minulosti zrušil Ústavní soud.

Automaty na poplatky v areálech nemocnic sice dále zůstávají, ale jen kvůli platbám za využití pohotovosti. Některé strany ovšem uvažují o tom, že by se znovu obnovila denní sazba za hospitalizaci.

Podporu takové změně před několika měsíci vyjádřil taky prezident Miloš Zeman. „Je-li průměrná mzda 27 tisíc, tak si myslím, že nemá-li docházet ke zneužívání, tak těch 100 korun opravdu není žádná kritická částka,“ uvedl Zeman letos v únoru.

Sněmovní strany si částku za jeden den pobytu v nemocnici vesměs představují nižší než prezident a s maximálním ročním limitem. „Jsme ochotni o tom diskutovat, ale máme podmínku, že by to muselo být maximálně 60 korun a na maximálně 30 dní v roce,“ uvedl lidovecký poslanec Vít Kaňovský. 

Podobně mluví i bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09): „My bychom byli pro to, zavést znovu poplatek za hospitalizaci, který by kompenzoval náklady na hotelové služby a zejména na stravu, ale v míře rozumně sociálně zastropované.“

Levice se ke znovuzavedení poplatků staví odmítavě

Ochotu diskutovat nad takovou možností mají i další politické subjekty. Kriticky se k takovému nápadu staví sociální demokraté a komunisté. „My nechceme rozdělovat pacienty na chudé a bohaté. Pro nás je jeden pacient a ten by měl dostat adekvátní péči,“ zdůrazňuje náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD). „KSČM před lety byla mezi těmi, kteří bojovali proti zavedení poplatků ve zdravotnictví. Na tom si trváme,“ dodává místopředseda komunistů Jiří Dolejš.

Takzvané regulační poplatky Češi platili od roku 2008. Za návštěvu lékaře, recept nebo pobyt v nemocnici. Postupně se ale jednotlivé platby rušily: od ledna 2015 se platí jen 90korunový poplatek za pohotovost.

  • Zrušené regulační poplatky
  • za pobyt v nemocnici - 60, 100 Kč
    v ordinaci lékaře - 30 Kč
    za recept v lékárně - 30 Kč
  • Platný regulační poplatek
  • za ošetření na pohotovosti - 90 Kč

Připlatit si za lepší čočky či lehčí sádru

Noví poslanci zřejmě budou po volbách řešit i opětovné zavedení nadstandardů. Možnost připlatit si třeba za lepší zdravotnický materiál v minulosti zrušil Ústavní soud. Nelíbilo se mu, že konkrétní příplatky stanovila vyhláška, a ne přímo zákon.

Teď nabízí velká většina nemocnic možnost připlatit si za lepší pokoj nebo stravu. V případě lehčí sádry nebo třeba kvalitnější oční čočky je ale situace složitější. Zájemce musí zaplatit nejen rozdíl v materiálu, ale celou operaci.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

To by ale mohlo změnit právě znovuzavedení nadstandardů: „My chceme umožnit, aby si pacienti mohli uhradit pouze rozdíl mezi tou hrazenou variantou a variantou nehrazenou. Chceme dát pacientům možnost volby, kterou teď nemají,“ uvedl Adam Vojtěch, který je v hnutí ANO expertem na zdravotnictví.

Vedle hnutí ANO se k této možnosti kloní také lidovci, ODS nebo TOP 09. Stejně jako v případě poplatků jsou i tady proti levicové strany.

  • Prakticky všechny strany se shodují, že je třeba do zdravotnictví dostat více peněz, výrazně se ale liší v tom, jak toho docílit.
  • Hnutí ANO, TOP O9 i ODS jsou zajedno v tom, že by do zdravotnického systému mělo jít více soukromých peněz a zmiňují možnost dobrovolného připojišťování.
  • Sociální demokraté a lidovci zase chtějí, aby systém získával část výnosu spotřební daně na tabák a alkohol.
  • Komunisté pak prosazují pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce, jako jsou důchodci, děti nebo nezaměstnaní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...