Strany ani den před volbou neví, koho pošlou do vedení sněmovny

Praha – Obsazení dvou ze čtyř místopředsednických křesel ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i den před volbou nejasné. O pozice v čele dolní komory usiluje TOP 09, občanská demokracie, komunisté i hnutí Úsvit, přičemž všech sedm sněmovních stran chce o své případné podpoře pro cizího kandidáta rozhodnout až před zítřejším jednáním. Předseda Úsvitu Tomio Okamura potom nelibě nese i kandidaturu Jana Hamáčka (ČSSD) do čela sněmovny – jedna a navíc nejednotná strana tak podle něj obsadí všechny významné ústavní funkce ve státě.

„Sociální demokraté se v tuto chvíli chystají kontrolovat v podstatě všechny zásadní ústavní funkce v naší zemi – předsedu sněmovny, předsedu Senátu, předsedu vlády,“ konstatoval předseda hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura. „Nejvyšší funkci v zemi si tu přidělila nejen jedna strana, ale dokonce jedna její frakce,“ doplnil s odkazem na stranickou krizi, která po volbách zmítala sociální demokracií, když se druhý muž ČSSD Michal Hašek pokusil sesadit svého stranického šéfa Bohuslava Sobotku.

„Problém minulé koalice byl, že svá přání prosazovala bez širšího konsenzu s ostatními stranami. Případně proti vůli svých vlastních poslanců. Máme pocit, že se nám tu může tato situace zopakovat,“ varoval Okamura.

Na kandidátovi ČSSD Janu Hamáčkovi do čela dolní komory se dohodli sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci, kteří vyjednávají o vládní koalici. Volba se uskuteční ve středu. Hnutí Úsvit podle Okamury dohodu respektuje, na šéfa sněmovny by ale podpořilo kandidáta ANO. O tom, koho se rozhodne ve volbě sněmovního vedení podporovat, se chce rozhodnout až před zítřejším hlasováním. „Jediná podpora, která je jistá, je podpora vlastnímu kandidátovi,“ podotknul šéf poslanců Úsvitu Radim Fiala.

Předsedové poslaneckých klubů jednají o vedení sněmovny

Právě o složení vedení sněmovny dnes v dolní komoře jednali také předsedové poslaneckých klubů. Relativní shoda panuje na tom, že předsednický post obdrží vítěz voleb, čili sociální demokracie, a že dvě místopředsednická křesla připadnou jejím potenciálním koaličním partnerům – Jaroslavě Jermanové z ANO a lidovci Pavlu Bělobrádkovi.

Nejasné ovšem zůstává obsazení zbývajících dvou místopředsednických postů; blok ANO–ČSSD–lidovci se totiž zatím shodl pouze na tom, že vzájemně podpoří své kandidáty. O zbývající pozice navíc usilují další čtyři strany zastoupené ve sněmovně, a podporu pro své kandidáty si tak vyjednávají bilaterálně.

  • Kandidát KSČM: Vojtěch Filip
  • Kandidát TOP 09: Miroslav Kalousek
  • Kandidátka ODS: Miroslava Němcová
  • Kandidát Úsvitu: Tomio Okamura

Kontroverze části politického spektra panují zejména kolem Vojtěcha Filipa a Miroslava Kalouska. První zmíněný se příčí zejména lidovcům. „V tento okamžik si troufnu říct, že kandidát KSČM Vojtěch nebude mít podporu našeho klubu a našich poslanců. Co se týká pana Miroslava Kalouska, tam je to otázka debaty,“ prohlásil místopředseda křesťanské demokracie Marian Jurečka. "Já si myslím, že rozum zvítězí a že to složení bude tak, jak má být,“ kontroval šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik s tím, že je potřeba dodržet princip poměrného zastoupení – a komunisté jsou třetí nejsilnější partají ve sněmovně.

Představitel čtvrté nejsilnější strany, Miroslav Kalousek, je zase nepřijatelný minimálně pro část hnutí ANO. „Veřejně tady za sebe, za Martina Kolovratníka, mohu říci, že Miroslav Kalousek mým favoritem nebude,“ řekl v Hyde Parku ČT24 předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík přesto věří v úspěch. „Po bilaterálních jednáních vidím šance na zvolení poměrně vysoké, na druhou stranu volba je tajná,“ uvedl s tím, že vedle svého kandidáta strana podpoří i sociálního demokrata Jana Hamáčka.

Redaktor Aktuálně.cz Jan Němec: „Rodící se většina ve sněmovně by měla být tahounem toho, jak se poskládá vedení sněmovny a obsazení výborů. Zatím jsme svědky jakési polodohody, o předsedovi a půlce místopředsedů. To je to, co zítra může při jednání sněmovny vyvolat chaos.“

Jediná nalezená shoda: Potřebujeme víc času

Předsedové poslaneckých klubů se tak podle oficiálního výstupu na dnešním hodinovém jednání shodli pouze na tom, že chtějí prodloužit lhůtu, do kdy je možné navrhovat obsazení jednotlivých sněmovních výborů. „Volební komise by měla prodloužit termín na podávání návrhů na jejich členy, protože termín byl stanoven na příští pondělí, což se nám zdálo jako krátká lhůta,“ informoval předseda sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák.

Od jednotlivých uskupení také zaznívají požadavky na obsazení konkrétních výborů. Protože hnutí ANO požaduje pro svého šéfa Andreje Babiše ministerstvo financí, sociální demokracie si nárokuje vlivný rozpočtový výbor - jeho šéfem by se tak mohl stát stínový ministr financí Jan Mládek. ČSSD souhlasí také s tím, aby do čela mandátového a imunitního výboru usedl občanský demokrat a sněmovní veterán Marek Benda a aby v čele kontrolního a petičního výboru stanuli komunisté Vladimír Koníček a Zuzka Bebarová-Rujbrová.

TOP 09, která v minulém volebním období držela ministerstvo zahraničí, by ráda získala zahraniční výbor, pravděpodobně právě pro exministra Karla Schwarzenberga. Úsvit může nabídnout svého poslance Jiřího Štětinu pro výbor zdravotnický. Lidovci mluví o obsazení sociálního, zemědělského nebo školského výboru, kde se zájmově střetávají s hnutím ANO. To by do školského výboru rádo vyslalo Jiřího Zlatušku, blízko má podle Věry Jourové i k výboru sociálnímu a hospodářskému. Pro ústavně-právní výbor nabízí Helenu Válkovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 7 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 13 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 14 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 15 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...