Praha - Stovky rodičů nechtějí, aby jejich děti podstoupily celoplošné testování v 5. a 9. třídách základních škol. Druhá generálka testů začne v polovině května a školy se jí podle zákona zúčastnit musí. Rodiče, kteří s testováním nesouhlasí, ho ale chtějí bojkotovat a podepisují i petici na internetu. Proti testům jsou i někteří učitelé a ředitelé škol. Děti podle nich rozdělují na chytré a méně chytré. Celoplošné testování zatím hradí Evropská unie, o jeho pokračování ministerstvo školství dosud nerozhodlo.
Odpůrci testování zaslali ministerstvu školství nesouhlasný dopis už loni v květnu, kdy proběhly první zkušební testy. Letos chtějí jeho aktualizovanou verzi zaslat resortu znovu. Cíle plošného testování se podle nich dají splnit například tím, že se budou testovat jen vybrané skupiny dobrovolně zapojených žáků. „Rozhodnutí shora centralizovaně zlepšovat výsledky žáků plošnými testy nemusí mít pozitivní vliv na výsledky českých žáků v mezinárodních srovnáních,“ píše se například v dopise.
Loni mělo při první generálce vyplnit testové úlohy 167 690 dětí, nakonec jich ale přišlo o šest tisíc míň. Někteří rodiče totiž své děti do školy vůbec neposlali a napsali jim raději omluvenku. „Nesouhlasím s testováním, protože testovat lze znalosti, dovednosti ale jen v omezené míře,“ říká Kateřina Braunerová, matka holčičky z páté třídy. Plošné testování se nelíbí ani některým učitelům a ředitelům škol. „U slabších dětí může být znát znatelný pokrok, ale v testování to prostě nepoznáte,“ upozorňuje ředitelka ZŠ Vraný Ludmila Svobodová.
Testy dlouhodobě kritizuje také spolek EDUin. Žáci na ně podle něj nejsou dosud připraveni. Stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek zase už dříve varoval před riziky, která může testování přinést: „Například v zemích, kde takovýto způsob testování zavedli, došlo k zanedbávání netestovaných předmětů.“ Některé školy se podle něj také snažily zbavit žáků se slabšími výsledky, aby byla škola v žebříčku kvality co nejvýše.
Úryvky z dopisu pro ministerstvo školství
Nechceme, aby povinné plošné testování umožňovalo měření a srovnávání celé jedné generace dětí, kdy vždy bude polovina dětí patřit mezi 50 % horších, toto zařazení může pak ovlivnit sebevědomí dětí. Žádné testy nemohou objektivně prokázat, kdo je nejlépe vzdělaný a kdo nejméně. Testy neprokazují všechny dovednosti a nelze z nich usoudit, kdo z žáků může být v životě později úspěšný a přinášet druhým lidem prospěch.
Mnoho dětí má vysokou inteligenci v různých oblastech lidské osobnosti, které test nebude měřit. Mnoho dětí je velmi schopných prokázat dovednosti měřené testem lépe verbálním projevem a méně pak v písemném testu.
Pokud se tyto testy stanou důležitou částí vzdělávacího systému na základních školách v ČR, rodiče mohou z obavy o budoucí úspěch svých dětí vyvíjet tlak na školy, aby připravovaly žáky zejména na testy. Školy pak mohou začít omezovat prostor, který věnují různorodým předmětům, dovednostem nebo omezí podporu individuálního talentu dětí.
zdroj: Stop plošné testování
Ministerstvo školství i Česká školní inspekce ale kritiku odmítají. Účelem testů podle nich není srovnávání žáků, ale zjištění, jak si stojí v porovnání s externími vzdělávacími standardy. Tedy zda umí a znají to, co by podle minimálních vzdělávacích standardů vydávaných státem znát a umět měli. Ministerstvo také opakovaně odmítá, že bude z výsledků testů vytvářet žebříček škol. „Z konstrukce testů vyplývá, že ta srovnání ani nejdou udělat,“ uvedl už dříve náměstek ústřední školní inspektorky Libor Vacek, podle kterého je testování prospěšné i pro rodiče: „Přináší jim to užitek, protože se dozvídají něco o skutečných znalostech svých dětí.“
Druhá celoplošná generálka proběhne od 13. května do 7. června. Vedle nových úloh má přinést i upravené testy pro děti s handicapem. Zatímco v minulém roce byly v testech úlohy, v nichž mohli školáci vybrat jednu nebo více správných odpovědí, případně úlohy s doplněním krátkého textu, letos budou v testech třeba úkoly na přiřazování obrázků nebo textu k zadaným výrazům. Nebudou chybět ani audio nebo video ukázky. Testy se skládají z češtiny, matematiky a angličtiny, volitelně si ale žáci mohou napsat i test z němčiny či francouzštiny. Generálka je povinná pro všechny školy. Účast žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je na dobrovolném rozhodnutí ředitele.
Naostro mají začít testy fungovat v roce 2014. Podobně jako u státních maturit počítá testování se dvěma úrovněmi obtížnosti, v budoucnu by jich ale mohlo být až pět. V minulém roce se do testování zapojilo přes 161 000 žáků z 3 658 základních škol a nižších gymnázií. V angličtině a matematice uspěla většina škol na 41 až 60 procent, v češtině pak na 61 až 80 procent. Podrobné informace včetně vzorových testů najdete zde.
