Ležáky – Stovky lidí zavítaly na místo bývalé osady Ležáky na Chrudimsku, aby si připomněly 68. výročí jejího vypálení nacisty a uctily památku 51 vyvražděných obyvatel. Pietní vzpomínky se zúčastnil prezident Václav Klaus a další hosté z Česka i zahraničí. Podle Klause nelze dopustit zapomenutí ležácké tragédie, aby v Česku nevyrostly generace, které už nebudou tušit, co se tehdy stalo. „Statisíce obětí nacistického teroru nás zavazují, abychom nejen dnes, ale i v budoucnu chránili základy, na nichž náš stát, naše svoboda a naše demokracie stojí,“ řekl prezident v projevu.
Klaus také varoval před vyprazdňováním pojmů státnost a suverenita a připomněl současné dění v Maďarsku, kde byl přijat zákon o státním občanství, který etnickým Maďarům žijícím mimo Maďarsko usnadňuje získání i maďarského občanství. „Opět slyšíme slova o nespravedlnosti mírových smluv, které vznikly jako výsledek dvou světových válek minulého století. Opět slyšíme slova o utiskovaných menšinách a o jejich věčném poutu s mateřskou zemí,“ prohlásil prezident. Nový maďarský zákon pak označil za velmi riskantní krok.
Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková na závěr pietního aktu předala Klausovi zlatou pamětní medaili, která je nejvyšším vyznamenáním svazu. Prezident ocenění dostal „za to, jak hájil zájmy našeho státu proti unii a proti všem“.
Součástí pietního setkání byla také premiéra celovečerního hraného dokumentu nazvaného Ležáky 42. Režisér a scénarista snímku Miloš Pilař prý chtěl ve filmu zdůraznit hrdinství obyčejných lidí. Zhruba hodinový snímek rekonstruuje poslední dny této vesničky tak, jak je zřejmě viděli tehdejší obyvatelé. Hrané scény doplňují také archivní záběry.
Ceremoniálu se zúčastnily také sestry Šťulíkovy, které jako jediné masakr v Ležákách přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. „Chodím sem i mimo výročí. I po těch 68 letech je ta vzpomínka bolestivá,“ podotkla jedna ze sester. Vzpomínky se zúčastnil i brigádní generál Jaroslav Klemeš, který je jedním ze dvou posledních žijících výsadkářů vysazených za války do protektorátu.
Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že z lomu Hluboká poblíž osady udržovali parašutisté vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Dospělí obyvatelé byli odvlečeni do Pardubic a ještě téhož dne bez soudu popraveni. Děti byly poslány do vyhlazovacího koncentračního tábora. Dnes v ležáckém údolí stojí na půdorysech devíti vyhlazených domů jen strohé žulové náhrobky s vytesaným křížem. Místo je národní kulturní památkou.
