Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) dostal 40 stížností na volbu prezidenta. Mezi stěžovateli není žádný z registrovaných kandidátů. Dnes odpoledne vypršela lhůta pro zpochybnění voleb, v 15 následujících dnech musí soud o všech stížnostech rozhodnout. Přezkum tak skončí nejpozději 20. února.
Předseda volebního senátu NSS Vojtěch Šimíček nevyloučil, že se počet stížností ještě zvýší. Stížnosti podané prostřednictvím datové schránky totiž mohou být ještě „na cestě“. Podle Šimíčka ale mají podání různou kvalitu a soud již některé navrhovatele oslovil, aby odstranili různé vady. Není totiž zřejmé, čeho chtějí docílit. „To číslo je zatím velice hrubé, nakonec se to trochu vyselektuje, nebude to 40 stížností, ale 40 podání,“ upřesnil Šimíček ve Studiu ČT24 s tím, že stížnosti se týkají jak korektnosti vedení volební kampaně, tak procesu registrace kandidátních listin.
Jak soud při řešení stížností postupuje?
Zákonná lhůta pro přezkum tolika stížností je sice krátká, jen 15 dní, podle Šimíčka to ale odpovídá potřebám volebního soudnictví. „Musí být velmi rychle nastolen stav právní jistoty, není možné se soudit roky,“ podotkl. Podle soudce se při řešení stížností postupuje ve třech krocích:
- „V prvním kroku zhodnotíme, zda došlo k porušení zákona. Pokud ano, tak si klademe otázku, zda porušení zákona má vazbu na volební výsledek. Pokud ano, tak nastává třetí a nejtěžší krok, kdy si soud klade otázku, zda pokud by k tomu zásahu nedošlo, zda by reálně volební výsledek mohl dopadnout jinak. Pokud by i odpověď na třetí otázku byla ano, tak má soud právo prohlásit volby za neplatné.“
- Volební stížnost může podat každý volič, kandidát nebo jeho navrhovatel. Soud může nařídit opakování celých voleb, do nichž by se mohli zapojit i noví kandidáti, nebo třeba jen druhého kola.
Růžový panter chce opakování voleb, stížnosti míří i na Šimíčka
Dnes se na Nejvyšší správní soud obrátila například nevládní protikorupční organizace Růžový panter. Požaduje opakování voleb. Jako důvod uvádí například to, že se Zeman v kampani distancoval od Miroslava Šloufa, ale posléze se prý ukázalo, že kontakty s kontroverzním lobbistou zcela nepřerušil.
Neziskové organizaci vadí také některé útoky, jimž musel v kampani čelit poražený finalista Karel Schwarzenberg. Spočívaly například v tvrzeních, že Schwarzenberg není Čech, že podporuje vracení majetku sudetským Němcům a že jeho předci či příbuzní se dodnes hlásí k nacismu. „Tato tvrzení nejsou pravdivá a mohla ovlivnit výsledek volby,“ stojí v návrhu. Podle Růžového pantera navíc Zeman tvrdil, že jej podporují některé osobnosti, které mu ale podporu nikdy nevyjádřily. Na soud se obrátila i olympionička Věra Čáslavská, podle které výsledek voleb ovlivnila nacionalistická argumentace, vyvolávající obavy z majetkových nároků sudetských Němců. Stížnost podala na poště, soud jí zatím neeviduje.
Stížnost čítající zhruba 12 stran podali i zakladatelé nadačního fondu Klíček, manželé Královcovi. Manželům vadí údajné zneužívání a překrucování otázek kolem Benešových dekretů. „Prostředky, které byly v kampani použity, nám připadaly natolik podpásové a nefér, že máme pocit, že mlčet o nich by znamenalo, přispívat k tomu, že se legitimizují,“ uvedl Jiří Královec.
Už dříve podali stížnosti například právní aktivista a blogger Tomáš Pecina nebo Lukáš Kohout, jenž se v minulosti vydával za asistenta tehdejšího poslance ČSSD Jana Kavana. Oba se domáhají zrušení voleb a oba také uplatnili námitku podjatosti proti předsedovi Šimíčkovi. O námitkách musí rozhodnout jiný senát NSS.
Pecinovi konkrétně vadí způsob, jakým ministerstvo vnitra vyřadilo z voleb Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého, zpochybnil použitý algoritmus při kontrole petičních archů, má výhrady také k prováděcímu zákonu. NSS by se podle něj měl sám obrátit na Ústavní soud a navrhnout mu zrušení některých paragrafů prováděcího zákona.
Pokud by Nejvyšší správní soud vyhověl některé ze stížností, mohl by podle zákona zneplatnit výsledek volby a v krajním případě nařídit jeho opakování. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu padne do 20. února. Nespokojení stěžovatelé se pak teoreticky mohou obrátit ještě na Ústavní soud.
