Praha - Josef Šťáva, vlastník firmy Diag Human, s níž Česko prohrálo arbitráž a musí jí zaplatit téměř 9 miliard korun, postoupí pohledávku jedné z nejznámějších světových bank, se kterou jedná. Stát by pak musel o pohledávce jednat s ní, jméno banky ale nesdělil. Je ale také možné, že usiluje, aby pohledávka nebyla v médiích spojována s jeho jménem. Vláda se bude případem arbitráže zabývat příští týden, již nyní ale připravuje vyjednávací tým, který by se pokusil částku snížit dohodou nebo včasným zaplacením, na což by mohla Diag Human kývnout.
Šťáva chce miliardovou pohledávku postoupit „známé světové bance“
Šťáva se nyní snaží se pohledávky zbavit. „Po předchozích zkušenostech s politiky se nyní spokojím s morální satisfakcí v podobě verdiktu rozhodčího senátu. Pohledávku, tedy rozhodci vyčíslený a potvrzený nárok na odškodnění, postoupím jedné z nejznámějších světových bank, s níž jednám. Stát pak může začít s bankou jednat - a tam existuje celá řada způsobů, jak celou věc ukončit co nejméně bolestivě,“ sdělil Šťáva v rozhovoru pro deník Právo.
„Pro banku to bude dobrá investice. Součástí smlouvy s bankou by měl být i můj závazek mlčenlivosti, aby závěrečná jednání se zástupci státu proběhla v klidu. Pokud však stát bude pokračovat v obstrukcích a bude se znovu odvolávat, odvoláme se i my. Ale v té chvíli už proti státu nebude stát soukromá osoba, ale mezinárodní banka, pro kterou zdržování a nárůst úroků budou jen příjemnou investicí,“ řekl dále Šťáva.
Prohlásil, že na suverénním rozhodnutí banky bude okamžik, kdy se rozhodne zveřejnit transakci a svůj vstup do jednání se státem. „Do toho žádným způsobem nemíním zasahovat,“ zdůraznil. Peníze od banky chce mimo jiné využít na pokračující opravy bechyňského zámku a rozvoj své firmy Panství Bechyně.
Arbitři si přijdou na miliony
Za svoji práci dostane odměnu také trojice arbitrů. Podle původní dohody z roku 1996 jim náležela půlmilionová odměna. Vzhledem k tomu, že se spor protáhl na dlouhých 12 let, žádají adekvátní zvýšení odměny také rozhodci. Z celkové sumy 10,5 milionu korun by mělo 40 % připadnout předsedovi Květoslavu Růžičkovi, po třiceti procentech si pak odnesou rozhodce nominovaný žalobcem Diag Human Monika Pauknerová a Zdeněk Rusek jmenovaný státem.
Arbitři zdůvodňují zvýšení odměny neúměrným protahováním sporu. Diag Human s touto novou odměnou souhlasil, ministr zdravotnictví Tomáš Julínek však navýšení striktně odmítl. Jeho rozhodnutí může mít souvislost s podezřením z pojatosti rozhodců, které zástupci státu již několikrát vyslovili. Možnosti stěžovat si na podjatost rozhodců u soudu ale nikdy nevyužili.
Zajímavá je postava arbitra navrženého státem - Zdeňka Ruska. Nikdo si totiž nepamatuje, proč byl vlastně do této pozice navržen a kým. Jisté je pouze to, že v době své nominace měl tento bývalý voják za sebou 20 let práce na ministerstvu obrany.
Arbitři: Stát nám vyhrožoval a neoprávněně zasahoval do řízení
Arbitři naopak ve svém v odůvodnění svého rozhodčího nálezu uvedli, že jim české instituce při rozhodčím řízení vyhrožovaly. Česko kritizují také za to, že z jeho strany se do řízení snažily zasahovat i lidé, kteří na to neměli právo - například ministr zdravotnictví Julínek.
Podle nálezu rozhodců Květoslava Růžičky, Moniky Pauknerové a Zdeňka Ruska se o obsah spisu ještě před ukončením řízení zajímala česká policie, sněmovní vyšetřovací komise i Obvodní soud pro Prahu 2. Aby arbitři zachovali jednotnost řízení, raději spis přemístili „na bezpečné místo v zahraničí“.
V odůvodnění nálezu je výslovně uvedeno, že pražský obvodní soud předsedovi rozhodčího senátu Růžičkovi „vyhrožoval odnětím rozhodčího spisu a uložením pokuty až do výše 50.000 korun“. Už předchozí částečný rozhodčí nález z června 2006 uváděl, že jedno z písemných podání ČR obsahuje i zjevnou pohrůžku rozhodcům. Stát tehdy rozhodce upozorňoval na to, že ve způsobu, jak zadali znalcům vypracování znaleckého posudku, je spatřován trestný čin, a že tuto záležitost šetří orgány činné v trestním řízení.