Státní tajemník Prouza: Kvóty nemají smysl, když všichni chtějí do Německa

Německo je pro uprchlíky novou Mekkou a žádná jiná země je vlastně nezajímá. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy to ukázal víkendový pochod migrantů z Maďarska přes Rakousko. Kvóty na přerozdělení uprchlíků do dalších států EU jsou podle něj jen hezkým lákadlem pro voliče: „Ale ten problém to neřeší, protože i když toho uprchlíka pošlete do Česka nebo do Estonska, stejně chce do Německa a stejně při první možné příležitosti se zvedne a odejde, čili ti uprchlíci zase skončí v Německu,“ uvedl Prouza v Hyde Parku.

„Všichni chtějí do Německa, možná část z nich chce do Švédska. Chápu, že nechtějí zůstat třeba v Maďarsku, ale pro mě bylo zajímavé vidět, že ta velká masa, která teď prošla z Maďarska přes Rakousko do Německa, nechtěla zůstat ani v Rakousku,“ poznamenal Prouza. 

Sami Němci odhadují, že letos přijmou asi 800 tisíc uprchlíků a příští rok to má být podobný počet. Podle Prouzy má ale Německo kapacity, aby takový přiliv po několik let zvládalo: „Německo výrazně stárne a podle odhadů potřebují Němci 400 až 500 tisíc lidí jenom, aby si udrželi vlastně úroveň pracovní síly,“ upozornil Prouza.

Navíc podle něj Německo nemá problém s integrací cizinců: „Když se podíváte na Německo, nemáte tam tak problematická ghetta, jako třeba ve Francii. Když se podíváte na to, jak ti imigranti pracují, tak na rozdíl od řady jiných zemí naprostá většina z nich v Německu má práci, čili nežijí na sociálních dávkách, ale naopak přispívají do systému.“

Česko i další státy kvóty odmítají

Evropská komise už na jaře přišla s návrhem na povinné přerozdělení asi 40 tisíc uprchlíků z Řecka nebo Itálie do ostatních členských států. V pondělí se navíc na veřejnost dostal plán přerozdělit dalších asi 120 tisíc migrantů.

Česko stejně jako další státy visegrádské skupiny však povinné kvóty odmítá. Podle Prouzy jsou uprchlické kvóty hezkým lákadlem pro voliče, ale problém jen odsouvají jinam.  

„Představte si, že toho uprchlíka přivezete do Česka. Pokud získá azyl, tak v tu chvíli může začít volně cestovat po Evropské unii, po schengenském prostoru. Čili ano, zbrzdíme příchod toho člověka do Německa o dva až tři měsíce – ovšem za cenu toho, že s těmi lidmi budeme šoupat po Evropě, jenom proto, abychom uspokojili některé politiky a jejich voliče.“

Pokud chce jít uprchlík do Německa, protože tam má třeba příbuzné nebo nabídku práce, tak podle Prouzy udělá vše pro to, aby se tam dostal: „To je rozdíl proti těm lidem, kteří přichází do Česka z uprchlických táborů v Jordánsku nebo v Kurdistánu. Ti si vyberou, že chtějí do Čech a chtějí tady začít žít, čili to je úplně jiná motivace než těch, které by sem někdo násilím poslal,“ tvrdí Prouza.

Nahrávám video

Povinné kvóty odmítají vedle středoevropských zemí také pobaltské státy. Česku ale kvůli tomu může hrozit zhoršení vztahů se státy západní Evropy. ČTK v pondělí citovala vysoce postavené české diplomaty, podle kterých se už o nás nemluví jako o nových členech, ale o východní Evropě.  

Zhoršení atmosféry se prý začíná projevovat i v osobních kontaktech, které hrají v diplomacii důležitou roli. Na jednom evropském jednání prý české zástupce belgický kolega ani nepozdravil. „Obecné odmítání kvót nám začíná ubližovat,“ soudí český diplomat. 

Česko chce hotspoty a definovat bezpečné země

Podle Prouzy ale česká vláda i další země Visegrádu jen nahlas říkají, že je nutné zavést také další pravidla, na kterých se státy EU na jaře dohodly, aby se příval uprchlíků omezil. Jedním z takových opatření je vznik takzvaných hotspotů – tedy míst na hranicích schengenského prostoru, kde by se uprchlíci zaregistrovali a sepsali žádosti.

„Dávalo by smysl, aby už rovnou v těch táborech byli imigrační úředníci ze všech 28 zemí. Aby tam uprchlíci rovnou mohli podat žádost o azyl u německých, rakouských, nebo českých úředníků. Aby už se rovnou rozhodlo. Ti, kteří azyl získají, aby mohli bezpečně dojít do Německa, aby nemuseli být pašováni různými dodávkami. Ale ti, kteří azyl nezískají, aby rovnou z tohoto záchytného tábora byli vráceni zpět.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Dalším nutným předpokladem pro zrychlení přijímacího procesu je podle Prouzy definice bezpečných zemí (z těchto zemí nemají migranti právo získat azyl). Pokud budou mezi nimi země západního Balkánu nebo Turecko, tak se do nich rychle vrátí 30 až 40 procent žadatelů o azyl a systému se výrazně ulehčí.

„Ve chvíli, kdy uvidíme, že to běží, že umíme líp zasahovat proti pašerákům, že jsme se shodli na bezpečných zemích, tak potom se pojďme bavit o tom, jak vyřešit ten nával, který tady je, a nebudeme jenom pořád přijímat nové lidi, aniž bychom řešili co, jak ten příval zastavit,“ uvedl Prouza.

Prouza: Máme tady strašáka, reálně tu skoro nikdo není

  • Česko patří v rámci EU k zemím, kde uprchlíci žádají o azyl nejméně. Za první pololetí letošního roku evidovalo ministerstvo vnitra 784 žádostí o mezinárodní ochranu. Maďarsko jich mělo 85krát víc, Rakousko 36krát a třeba Bulharsko devítinásobek. Méně žádostí o azyl než Česko mají např. pobaltské státy, Slovensko nebo Rakousko.

Česko se na jaře dobrovolně zavázalo, že přijme 1500 uprchlíků (1100 z jihoevropských států, dalších 400 pak z táborů mimo EU). Část obyvatel však příchod uprchlíků odmítá a pořádá demonstrace.

Podle Prouzy je Česko v situaci, kdy tady máme strašáka, ale reálně tady vlastně téměř nikdo není. „Ve chvíli, kdy tady konečně nějací uprchlíci přijdou, tak nebudou mít problémy najít si práci, nebudou mít problém se zaintegrovat do české společnosti,“ domnívá se Prouza a připomíná, že v 90. letech Česko dokázalo přijmout zhruba 20 tisíc lidí. „Uměli jsme je ubytovat, uměli jsme se o ně postarat, čili když se budeme bavit o takovýchto číslech, je to věc, kterou umíme zvládnout.“

Podle něj je ale rozdíl v tom, že tehdy to byli lidé, kteří chtěli jít do České republiky a zůstat tady. „Teď jsme v situaci, kdy většina těch lidí chce přes Českou republiku jenom přejít, nechtějí tady zůstat.

Válka v Sýrii nebo Libyi hned tak neskončí

Skutečné řešení migrační krize podle Prouzy nebude trvat měsíce, ale roky. „My jsme v situaci, kdy nejsme schopni zastavit uprchlický proud. Prostě nejsme schopni postavit plot kolem celé Evropské unie. Dokud se bude válčit v Sýrii, dokud bude občanská válka v Libyi, tak ten uprchlický proud tady bude pořád.“

Nemá prý ale smysl posílat do Sýrie nebo Libye vojáky. „Nikdo nemá odvahu po zkušenostech z Afghánistánu nebo Iráku zase jenom okupovat nějakou další zemi a nastolovat tam nějaký režim. To bude muset být buďto dohoda znesvářených skupin, nebo nějaké rozdělení země.“

Situace v Sýrii
Zdroj: pietervanostaen.wordpress.com/ČT24

Podle Prouzy je problémem Evropy, že se moc soustředí na dodržování pravidel. „Dneska nemůžeme zasahovat v libyjských vodách, nemáme-li souhlas libyjské vlády, která neexistuje, nebo nemáme-li souhlas Rady bezpečnosti OSN, který, pokud vůbec získáme, tak bude trvat dlouho a bude to drahé, protože Rusko si samozřejmě svého práva veta velmi užije. Čili otázkou je, chceme porušovat pravidla? Chceme zasahovat bez mandátu v rozporu s mezinárodním právem, nebo nechceme? A Evropa vždycky stála na tom, že dodržuje pravidla, i když to prostě bohužel má tuhle tu cestu, že věci trvají dlouho a jsou složitější,“ dodává státní tajemník pro evropské záležitosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi mění plány na vánoční dovolenou. Výrazně vzrostl zájem o Hanoj

Zájem Čechů o exotické dovolené přes Vánoce a Nový rok zůstává vysoký, mění se ale výběr destinací. Zatímco Blízký východ kvůli konfliktu ztrácí klienty, roste zájem o Vietnam, Thajsko nebo Zanzibar. Prodej letenek do Hanoje meziročně vzrostl o 47 procent.
před 2 hhodinami

Koalice chce zvýšit poplatky za podzemní vodu. Růst cen může pocítit i část domácností

Od dubna příštího roku by mohly vzrůst sazby za podzemní vodu. Pro domácnosti by to ročně mohlo znamenat zdražení o stokoruny. Dotknout by se ovšem nemělo lidí s vlastní studnou či malých obcí do dvou set obyvatel. Vládní koalice návrh předkládá před třetím čtení jako přílepek k zákonu o rostlinolékařské péči. Opozice kritizuje, že předloha mění také přerozdělení výnosu z poplatků. Aniž by byla změna schválena, počítá už rozpočet ministerstva zemědělství se dvěma miliardami na příští rok.
před 12 hhodinami

VideoNěkteré náplně do 3D tiskáren jsou toxičtější, než se myslelo, zjistili vědci

Vědci z Karlovy univerzity odhalili skrytou toxicitu pro lidskou kůži u materiálů do 3D tiskáren. Během dvou let otestovali šestnáct komerčně prodávaných náplní. Zjistili, že především ty měkké nejsou vhodné pro dlouhodobý kontakt s kůží. Lidé by tak neměli tisknout z PET G nebo FLEX materiálů například náramky, které budou mít stále na těle, nebo věci, které se dávají do úst nebo se používají k přípravě jídla. Odborníci upozorňují ale i na domácí používání 3D tiskáren. Plast v tiskárně má totiž teplotu až 300 stupňů Celsia a v tu chvíli se z něj uvolňují miliony mikročástic. Tiskárna by měla být ideálně uzavřená v boxu a místnost dobře odvětrávaná. Lidé by také neměli kupovat levné filamenty z asijských e-shopů a vždy si u náplní hlídat bezpečnostní list a certifikace.
před 13 hhodinami

VideoDřeň z Česka jí zachránila život. Nyní Francouzka přijela do Prahy na kole

Francouzce Emmě Larrieu-Letové před dvěma lety diagnostikovali leukémii. Doma měla jen desetiprocentní šanci, že se jí podaří dostat dřeň od francouzského dárce, proto lékaři hledali v mezinárodních registrech. Uspěli nakonec v Česku a ona si po uzdravení vymyslela unikátní cestu. Dojet do Čech na kole. Během své poutě se s přítelem zastavovala v nemocnicích, kde šířili osvětu o dárcovství kostní dřeně a snažili se motivovat zejména mladé lidi, aby se zapisovali do registrů. Ve Francii je zapsáno pouze šest desetin procenta populace. V Česku jsou to dvě procenta, tedy asi 220 tisíc potenciálních dárců.
před 13 hhodinami

Firma onsemi ruší plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě

Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 miliardy korun). Důvodem je vývoj na trhu, oznámila v pátek firma v tiskové zprávě. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve zprávě firmy sdělil, že výroba a investice onsemi v Česku budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Poslanci poslali do třetího čtení změny v penzijním spoření

Sněmovna ukončila tři týdny trvající schůzi, která začala v půli října. Do závěrečného kola propustila vládní návrh změn v penzijním spoření, které ho mají zatraktivnit. Odložila mimo jiné schvalování novely, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověrku České televize a Českého rozhlasu, či schvalování novely, kterou chce koalice zvýšit o 250 procent poplatek za odběr podzemní vody. Odklad schvalování se týká také novely o zpřísnění českých podmínek dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí. Opozice neprosadila počtvrté v řadě doplnění programu nynější schůze o návrh na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela dolní komory.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Češi si oblíbili malé lodě, kotvit ale musí na suchu. Chybí infrastruktura

V Česku přibývá majitelů malých lodí. V tuzemsku už zaregistrovali bezmála 24 tisíc malých plavidel. Za posledních deset let se jejich počet zvýšil o čtyřicet procent. Majitelé ale řeší zásadní problém – zatímco lodí přibývá, míst v přístavech v podstatě zůstává stále stejný počet. Podle dat Ředitelství vodních cest (ŘVC) není pro rekreační plavidla dostatek stálých kotvících míst. Majitelé proto často lodě parkují na suchu a na vodu je spouští pouze v sezoně.
před 17 hhodinami

Přechodný výpadek proudu v Praze zasáhl nemocnice i sněmovnu

Pražské energetice (PRE) se podařilo obnovit dodávky proudu v metropoli, sdělil ČT24 mluvčí společnosti Karel Hanzelka. Firma dopoledne evidovala poruchu dodávek v Praze 5 a 6 a na Malé Straně. Výpadek zastavil i řadu tramvajových linek. Kvůli přerušení dodávek proudu musela přechodně přestat jednat Poslanecká sněmovna. Technické problémy byly na rozvodnách Praha Červený vrch a Praha Západ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.