Společnost Agpi v poledne předala zástupcům státu vepřín v Letech na Písecku, který stojí na místě někdejšího romského koncentračního tábora. V budoucnu tam vznikne památník romského holocaustu. Agpi za prodaný zemědělský areál do půlky dubna od státu dostane osmdesát procent z kupní ceny necelých 451 milionů korun.
Kupujícím vepřína je Muzeum romské kultury a areál si přijela převzít desítka zástupců státu, včetně znalců, kteří pro Česko připravovali odhadní cenu odkupu. Početnost republikové delegace místopředsedu představenstva Agpi Jana Čecha překvapila, už minulý týden avizoval, že předání areálu je jen technická, úřednická záležitost.
V rámci převzetí areálu zástupci Muzea romské kultury podepsali předávací protokoly, na dveřích jsou vyměněné zámky a na vratech cedule s nápisem Areál spravuje Muzeum romské kultury. „Zahájili jsme ostrahu objektu, která bude nepřetržitá včetně hlídacích psů. Spolupráce s firmou Agpi na předávání byla velmi dobrá,“ řekla ředitelka muzea Jana Horváthová.
Společnost vepřín vyklidila v půlce března, kdy z něj odvezla posledních 330 prasat. O tom, zda obnoví chov jinde, dosud nerozhodla. Ve třinácti halách bylo původně asi třináct tisíc prasat, firma zvířata postupně vozila na jatka masokombinátů.
Peníze za prodej dostane Agpi po částech. Do 16. dubna obdrží 80 procent sumy, deset procent do 30 dnů od předání areálu a zbylých deset procent, až se vyklidí kejda. Podle smlouvy se státem ji musí Agpi vyvézt do konce září. Peníze z prodeje areálu chce firma se 100 zaměstnanci investovat do rozšíření jiných výrob.
Pieta z norských fondů
Na místě vepřína z roku 1972 by potom v budoucnu měl vzniknout památník romského holocaustu upomínající utrpení českých Romů, kteří byli na stejném místě vězněni za druhé světové války.
Památník by mohl zahrnovat repliku původního baráku, alej nebo mohylu s křížem. V areálu bývalého vepřína by mělo být návštěvnické centrum s expozicí, s vystavenými archeologickými nálezy a přednáškovým sálem pro školy a skupinové výpravy. O podobě památníku se bude diskutovat 25. dubna na veřejné besedě v obci Lety.
Stát nyní jedná o podpoře pro stavbu z norských fondů ve výši milion eur (asi 25 milionů korun). V oblasti se nejdříve uskuteční za 1,5 milionu archeologický průzkum místa, do konce června by měl být hotový. Během letních prázdnin chce muzeum stanovit kritéria výtvarně-architektonické soutěže na podobu budoucího pietního místa a návštěvnického centra. „Předpokládáme, že demolice vepřína bude hotová do konce letošního roku,“ podotkla Horváthová. Demolice vyjde odhadem na 110 milionů.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
- Pracovní a pozdější sběrný tábor stál dva kilometry od jihočeské obce Lety od roku 1940. Bezprostředně po válce vztyčili na místě masových hrobů obyvatelé vsi pietní dřevěný kříž s trnovou korunou, komunistický režim si ale romské osudy nijak nepřipomínal a v roce 1973 nechal na parcelách, kde stál lágr, vybudovat velkokapacitní vepřín.
- V květnu 1995 Lety navštívil tehdejší prezident Václav Havel a na místě bývalého táborového pohřebiště odhalil památník z dílny sochaře Zdenka Hůly. Prezidentova návštěva současně otevřela debaty o osudu zdejšího vepřína.
- „Nacistický totalitní systém Romy téměř vyvraždil. Totalitní komunistický režim se postaral, aby památka obětí Romů byla zapomenuta: místo tragédie v Letech bylo dokonce překryto vepřínem,“ prohlásil tehdy Havel. „Učme se naslouchat Romům, porozumět jim, opusťme přesvědčení, že my jako většina v této společnosti jsme měřítkem všech hodnot a náš životní způsob a námi vyznávané hodnoty normou pro všechny.“
- V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) uvedli, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holocaustu.
- V červnu 1998 se k témuž projektu vyjádřil i tehdejší předseda sociální demokracie a nadcházející premiér Miloš Zeman, když prohlásil, že by pro něj byla „zanedbatelnou položkou i údajně požadovaná částka 600 milionů korun na vybudování památníku obětem českého – zdůrazňuji českého – teroru vůči romským spoluobčanům“.
- Od druhé poloviny devadesátých let se budoucnost zemědělského areálu už jen neustále odsouvala, byť se k ní vlády i její úředníci nadále často vyjadřovali. Za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování důstojného pietního místa prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za Zelené).
- V květnu 2005 vyvolal rozruch prezident Václav Klaus. Krátce poté, co Evropský parlament vyzval Prahu ke zrušení vepřína, prohlásil v novinovém rozhovoru, že tábor nebyl „koncentrační tábor v tom slova smyslu“ a že nebyl určen pro Romy, ale „pro ty, kteří odmítli pracovat“. Prezidentova slova vyvolala pobouření v řadách romských organizací i politiků, variace Klausova výroku měla ale v budoucnu od českých politiků zaznít ještě několikrát (viz níže).
- V dubnu 2007 tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek (ODS) otevřeně uvedl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se o pět let později vyjádřil i jeho stranický nástupce Petr Nečas. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v květnu 2014 uvedl, že desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
- V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Vzpomínkový areál později převzal do správy Památník Lidice.
- V červenci 2012 se pietního aktu v Letech jako vůbec první český předseda vlády zúčastnil premiér Petr Nečas.
- V srpnu 2014 zapochyboval o Letech tehdejší šéf Úsvitu a poslanec Tomio Okamura a tvrzení o romském koncentračním táboře označil za mýtus s tím, že se na Písecku nacházel pracovní tábor pro lidi, kteří se vyhýbali řádné práci. Výrokem se zabývala policie, ale trestní oznámení na Okamuru nakonec odložila, protože nezjistila naplnění skutkové podstaty trestného činu.
- V květnu 2016 uvedl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), že spolu s ministrem pro lidská práva intenzivně jednají se společností Agpi, které vepřín patří, o vykoupení celého objektu a že vůle dohodnout se je na straně státu i vlastníka. Jan Chvojka později prohlásil, že o výkupu provozovny rozhodne ještě Sobotkova vláda.
- V září 2016 při své návštěvě Šluknovska zpochybnil existenci koncentračního tábora také předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „To, co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ prohlásil, podle Sobotky tím překročil hranici mezi populismem a náckovstvím. Babiš se později za svá slova omluvil a pietní místo u vepřína navštívil.
- V červnu 2017 se proti odstranění vepřína postavil prezident Miloš Zeman, který to přitom ještě coby šéf ČSSD v minulosti podporoval. V rozhovoru pro TV Barrandov uvedl, že zbourání zemědělského areálu by způsobilo národohospodářskou ztrátu: „Co by vzniklo místo něj? Jen prázdná plocha, nic víc. Ať zemědělské, potravinářské, průmyslové a další podniky fungují a nechť se jim nekladou žádné zbytečné překážky.“
- Na konci července 2017 schválila valná hromada společnosti Agpi prodej vepřína v Letech státu. O týden později na počátku srpna přijala Agpi státní nabídku. V říjnu pak vláda odtajnila cenu: 450 milionů korun včetně DPH.
Dvacetileté debaty o budoucnosti kontroverzního zemědělského areálu budou mít ovšem dohru i po úterním převzetí; třebaže akcionáři Agpi loni na valné hromadě převod areálu na stát schválili, proti se postavil minoritní akcionář a podal žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Také Ústavní soud přijal v lednu stížnost proti usnesení minulé vlády o odkupu vepřína.
