Praha - V Praze dnes v rámci českého předsednictví probíhá summit Evropské unie a šesti postsovětských republik. Výstupem bude dohoda na tzv. východním partnerství, která by měla východoevropským zemím zaručit významnější politickou a ekonomickou spolupráci s EU. Projekt východního partnerství se týká Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Uzavření východního partnerství patří mezi nejvyšší priority českého půlročního předsednictví a mělo by vytvořit přirozenou protiváhu Unii pro Středomoří, kterou za svého předsednictví iniciovala Francie.
Summitu se ale neúčastní řada lídrů členských států unie. Pokračuje tak trend slabé účasti vrcholných politiků na akcích českého předsednictví, který začal po pádu vlády Mirka Topolánka. V Praze tak dnes chybí například lídři
velmocí jako Francie nebo Velká Británie. Odstupující vicepremiér Alexandr Vondra takové chování kritizoval. „Je to pouze jejich zodpovědnost. Ale čekal bych, že přijedou,“ řekl novinářům před summitem.
Do metropole nepřijeli francouzský prezident Nicolas Sarkozy, premiéři
Itálie, Španělska ani Velké Británie Silvio Berlusconi, José Luis Zapatero,
Gordon Brown, ukrajinská premiérka Julija Tymošenková, běloruský prezident Alexandr Lukašenko ani moldavský prezident Vladimir Voronin. Ve dvou
posledních případech je důvodem neúčasti nepříliš dobrý vztah Běloruska a
Moldavska s Evropskou unií.
Na summitu půjde o lidská práva i o ropu
Podle informací od ministra zahraničních věcí v demisi Karla Schwarzenbegra bude společné prohlášení Evropské unie a východních zemí mj. obsahovat podporu demokratizace, politickou a bezpečnostní spolupráci a podporu tržní ekonomiky. „Deklarace bude volat po respektování lidských práv a základních svobod, podpoře demokratizace a transformačního procesu, stejně jako po politické a bezpečnostní spolupráci,“ dodal šéf české diplomacie.
Francouzský deník Le Monde napsal, že bude návrh závěrečné deklarace předmětem urputného vyjednávání do poslední chvíle. Více evropských zemí - Německo, Francie, Španělsko, Nizozemsko a Belgie - odmítá zejména uvolnit vízový režim pro občany východoevropských zemí v obavách z oživení migračních vln.
Východní partnerství není náhradou za rozšiřování Evropské unie, zdůraznil Vondra. Projekt podle něj znamená, že vztahy EU s vybranými bývalými zeměmi SSSR se posunou na nejvyšší možnou úroveň. Tyto země by také mohly za určitých podmínek uzavřít tzv. asociační dohody s EU.
Kromě posílení politických vazeb by projekt měl přinést i významný ekonomický impulz. Intenzivnější spolupráce by například unii měla otevřít dveře k významným energetickým zdrojům v oblasti. Evropská unie si hodně slibuje od spolupráce s Ázerbájdžánem - významným vývozcem ropy a zemního plynu. To by mohlo snížit závislost EU na ruských dovozech. Rusko však na projekt hledí s nedůvěrou. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Evropskou unii nedávno obvinil, že rozšiřuje své sféry vlivu.
Za východní partnerství kopalo hlavně Polsko a Finsko
Koncept východního partnerství navrhla Evropská komise v roce 2008, členské státy EU mu daly „zelenou“ na březnovém summitu. Od počátku byl za aktivní podpory Švédska a Polska vypracován jako protiváha francouzské Unie pro Středomoří, která ve východním partnerství vidí přímou konkurenci. Sedmadvacítka plánuje, že mezi lety 2010 až 2013 dá na užší spolupráci se šesti postsovětskými republikami 600 milionů eur (16,1 miliardy korun).
Důležitou součástí partnerství je i energetická bezpečnost, o níž se bude v Praze jednat na energetickém summitu v pátek. EU usiluje o stavbu plynovodu Nabucco, který se týká Ázerbájdžánu či Gruzie. Plynovod má sedmadvacítce zajistit větší volnost při zajišťování plynu, nyní dodávky závisí hodně na Rusku.
Lukašenko do Prahy nedorazí
Velkou pozornost médií v souvislosti se summitem vyvolala otázka, zda do Prahy přijede za Bělorusko i kritizovaný autokratický prezident Alexandr Lukašenko. Prezident Václav Klaus neskrýval, že Lukašenko není v Praze vítán, také diplomacie jeho osobně nezvala. Nakonec se Minsk rozhodl, že na summit přijedou první náměstek předsedy vlády Uladzimir Semaško a ministr zahraničí Sjarhej Martynav.
