Staré známe ZDŠ platily přes 20 let

Praha - Školská soustava v Česku doznala od roku 1774, kdy byly položeny její základy, už nesčetných změn. Společenské poměry se odrážely v obsahu vzdělávání, typech škol, ale i v délce povinné docházky, která se různě měnila od šestileté až třeba po desetiletou. Současnou strukturu škol, včetně všem známou ZDŠ, máme od 15. prosince 1960. Tehdy schválený zákon mimo jiné také prodloužil povinnou školní docházku znovu na devět let. Dále uzákonil znovu devítiletou školní docházku a vytvořil jednotnou školskou soustavu, kde na sebe jednotlivé stupně škol navazovaly a umožňovaly získat i nejvyšší vzdělání.

Povinné všeobecné vzdělání poskytovaly základní devítileté školy (známé ZDŠ), členěné na první a druhý stupeň (5 + 4). Vrátila se výuka psaní a vlastivědy, zavedla se tělesná výchova, hudební a výtvarná výchova a výuka ruštiny. Střední školství tvořily tříleté střední všeobecně vzdělávací školy (SVVŠ), čtyřleté střední odborné školy, síť odborných učilišť, učňovských škol, střední školy pro pracující, odborné školy, podnikové technické školy, konzervatoře a příslušné ročníky škol hudebních a tanečních a školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Bylo uzákoněno studium pracujících, tedy při zaměstnání, jako součást vzdělávacího systému. 

Kromě jiného byla „veškerá mládež zapojena různými způsoby do práce výrobní“. Na ZDŠ to bylo formou nového předmětu pracovního vyučování. Na SVVŠ měli studenti s maturitou navíc získávat výuční list k nějakému dělnickému povolání.

Další rozsáhlou reformu zaznamenalo školství, když se zákonem z roku 1978 povinná školní docházka prodloužila na 10 let. Základní škola byla v letech 1979 až 1989 zkrácena na osm let (poprvé se nekryla s délkou povinné docházky), a další nejméně dva roky museli žáci absolvovat na některé střední škole, čímž vlastně získali střední vzdělání. Základní devítiletou školu zrušil nadobro zákon z roku 1984, v tu dobu končili žáci, kteří do ní nastupovali v roce 1975. K devítileté povinné školní docházce, která platí i dnes, se školáci vrátili v roce 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pomoc Kyjevu je správná, totéž se očekávalo od spojenců v roce 1938, řekl Pavel

Před Národním památníkem na Vítkově se sešli nejvyšší představitelé státu a armády, aby si připomněli, že před osmdesáti lety skončila druhá světová válka v Evropě. Ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel, předseda Senátu Miloš Vystrčil, premiér Petr Fiala či ministryně obrany Jana Černochová (všichni tři ODS). Výročí konce války si lidé připomínají i na dalších místech v Praze i v celé republice.
09:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Zemřel Jiří Bartoška, herecká hvězda i prezident filmového festivalu

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
před 36 mminutami

Pavel povýšil Řehku na armádního generála, Koudelku na generálporučíka

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.
11:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Premiér Petr Fiala (ODS) už ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
před 2 hhodinami

Výdaje státu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly

Přímé výdaje státního rozpočtu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly meziročně o 7,1 miliardy na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard, uvedla vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje.
před 4 hhodinami

Chladné počasí vydrží i o víkendu

Chladné počasí s malým množstvím srážek zůstane v Česku i o víkendu, teploty se dostanou jen mírně nad patnáct stupňů Celsia a v noci může mrznout. V sobotu by mohlo na horách sněžit. Počátek příštího týdne velkou změnu nepřinese, vyplývá z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 6 hhodinami

Dopady změny klimatu jsou stále intenzivnější, adaptace pokulhává

Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.
před 7 hhodinami

Tank číslo 23. Růžový osvoboditel, který nikdy neosvobozoval

V socialistickém Československu symbolizoval Velkého bratra z Východu a Pražanům připomínal nejen osvobození od nacistů, ale i pozdější sovětskou okupaci. Objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách – a po sametové revoluci získal provokativní růžový nátěr. Tank číslo 23, který před 80 lety neosvobodil Prahu, se stal symbolem komunistické propagandy.
před 7 hhodinami
Načítání...