Šrytr obžalovaný z vraždy kriminálního bosse Běly je venku z vazby

Soud pustil z vazby Pavla Šrytra. Ten přitom čelí spolu s Jánem Kacem obžalobě z vraždy kriminálního bosse Antonína Běly. Oba vinu odmítají a pomohly jim i změny výpovědí některých svědků, kteří k soudu přišli.

Poté, co někteří klíčoví svědci nepodpořili u soudu policejní verzi, podle které byli za smrt Antonína Běly zodpovědní Pavel Šrytr s Jánem Kacem, pokračovaly v podobném duchu i další výpovědi. Soud se zajímal o Šrytrův vztah k Bělovi označovaného za jednoho z nejvlivnějších kriminálních bossů 90. let. Dva svědci jej popsali jako dobrý až přátelský.

Další svědek, který ve vězení seděl se synem Antonína Běly Jaroslavem, potom vypověděl, že slyšel, jak se Běla mladší pokouší manipulovat se svědky a instruovat je, jak mají u soudu hovořit.

Pavel Šrytr se nyní dostal po dlouhé době na svobodu. K soudu jej sice přivedla eskorta z vazební věznice, ale soud jej z vazby propustil. Musel ovšem složit kauci přesahující milion korun, odevzdat cestovní pas a slíbit, že se nebude vyhýbat stíhání. Bude na něj dohlížet probační úředník.

Ve vazební věznici strávil Šrytr patnáct měsíců. Soud ji prodlužoval v obavě, že by mohl utéct nebo ovlivňovat svědky. Že nyní může ven, je podle mluvčí Krajského soudu v Praze Pavlíny Bočkové tím, že vazební důvody oslabily například délkou jejího trvání i vývojem soudního procesu, kdy již byla vyslechnuta většina svědků. Rozhodnutí o ukončení vazby padlo již před několika dny, ale ještě se čekalo, zda státní zastupitelství nepodá stížnost. To se nestalo.

Ján Kaco byl z vazby propuštěn již dříve. Šrytrova advokátka Karolína Babáková kritizovala soud, že se totéž nestalo i v případě jejího klienta. „Délka vazby mi přijde u nevinného člověka naprosto zrůdná,“ řekla. První pokus o propuštění Pavla Šrytra z vazby ovšem učinil krajský soud již v dubnu. Tehdy si však stěžovalo státní zastupitelství a vrchní soud rozhodnutí zrušil.

Kdo zabil Bělu, zjišťovali policisté dvacet let

Oba obžalovaní odmítají, že by měli Antonína Bělu na svědomí, a tvrdí, že zájem na jeho smrti mělo buď Bělovo blízké okolí, nebo dokonce arménská mafie. To naopak odmítá Bělův syn. Obžaloba stále spoléhá na některé svědky, například bývalý Šrytrův kolega ze zásahové jednotky řekl, že se mu sám Šrytr „svěřil, že on pana Bělu střelil jednou ranou do hlavy“. Žalobkyně má také listinné důkazy.

Vraždu Běly, od které letos v dubnu uplynulo 21 let, provedlo maskované komando o nejméně pěti lidech, když v noci vniklo do jeho domu.

Běla zemřel na následky střelných poranění, které mu pachatelé způsobili několika dávkami ze samopalu. Státní zástupkyně Danuše Krejčová řekla, že podle tvrzení pozůstalých si pachatelé z domu po vraždě odnesli 12 milionů korun a šperky.

Zavražděný Antonín Běla (vpravo)
Zdroj: ČT24

V médiích se krátce po vraždě Běly objevovaly informace, že za vraždou stál kontroverzní podnikatel František Mrázek, který byl zavražděn o deset let později. Běla mladší v květnu u soudu uvedl, že po vraždě s Mrázkem mluvil a ten mu řekl, že v případu „prsty“ nemá.

Policie případ objasnila před rokem, kdy zbývalo jen několik týdnů do jeho promlčení. Šrytr s Kacem byli zadrženi na základě nových svědeckých výpovědí, které detektivové získali.

Na objasnění případu se podílel speciální policejní tým Tempus, který v roce 2013 vznikl na policejním prezidiu. Jeho cílem je vyšetřovat letité kauzy uzavřené bez úspěchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...