Praha - Řada soudců se mezi sebou zná, a proto o svých kolezích neradi rozhodují a často se prohlašují za podjaté. Jasným důkazem toho jsou podle nich i resty v kauze vicepremiéra Jiřího Čunka nebo kárná žaloba na místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. Řešením by podle odborníků mohlo být, že by spory justičních činitelů řešili soudci z jiné země.
Úplatkářská kauza vicepremiéra Čunka byla zastavená před více než rokem, v nejvyšších justičních patrech ale doutná dál a nemá ji kdo uhasit. Nyní měl soud rozhodovat o kárné žalobě na místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru kvůli tomu, že se několikrát sešel s ostravskou žalobkyní Zlatuší Andělovou. Kárný soudce se ale označil za podjatého a musel být vyměněn. Kučera teď chce, aby se jeho údajnými prohřešky zabývali pražští soudci.
„My jsme tudíž museli spisový materiál předložit nejvyššímu soudu, aby o tomto materiálu rozhodl,“ sdělil mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Petr Angyallosy. Kárné řízení proti Kučerovi i pře o justiční mafii se kvůli komplikacím s podjatostí proto můžou táhnout ještě měsíce.
Podobný problém provází kauzu takzvané justiční mafie. Dvě ze tří soudkyň, které měly rozhodovat o odvolání, se označily za podjaté. Bez soudce tak zůstává šestice vrcholných justičních představitelů v čele s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou a již zmiňovaným Pavlem Kučerou na jedné straně a na straně druhé stojí autorka výrazu justiční mafie, stínová ministryně spravedlnosti Marie Benešová. „V současné době není senát, který by tuto věc mohl dělat,“ informoval mluvčí Vrchního soudu v Praze Jiří Fořt.
Justiční špičky vyšplhaly na své posty z nižších soudů a tam nechaly i své známé a kolegy, kteří by o nich teď měli rozhodovat. „Není tu nikdo, kdo by se s nimi potencionálně nepotkal po profesní stránce,“ řekl advokát Václav Vlk.
