Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnosti ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Univerzity Karlovy ve sporu s prezidentem Zemanem kvůli nejmenování profesorů. Prezident předloni nejmenoval kunsthistorika Fajta profesorem, kvůli čemuž pak Fajt i univerzita podali žalobu na ochranu proti nečinnosti, avšak neuspěli. Stejně dopadli s následnou kasační stížností. NSS neveřejně rozhodl ve středu, odůvodnění připravuje k brzké publikaci.
Spor o jmenování profesorů: Fajt a Karlova univerzita neuspěli u dalšího soudu
Městský soud loni dospěl k závěru, že prezident nebyl nečinný, o čemž svědčí zejména jeho dopis ministryni školství. V něm informoval o rozhodnutí nejmenovat profesorem Fajta ani další dva docenty.
U Fajta prezident v minulosti jako důvod uvedl to, že se údajně snažil dohodnout s bankou, aby část jejího sponzorského daru sloužila jako příspěvek k ředitelskému platu. „Já tuto žádost považuji za nepřímou žádost o úplatek a odmítám jmenovat vysokoškolským profesorem toho, kdo požádal o úplatek. To je moje zdůvodnění, které jsem jasně napsal paní ministryni školství,“ řekl loni Zeman.
K žalobě Jiřího Fajta se připojila také Univerzita Karlova, na jejíž Filozofické fakultě Fajt vyučuje. U městského soudu ji zastupoval prorektor a expert na ústavní právo Aleš Gerloch, který se pokusil zpochybnit, že by dopis zaslaný ministryni školství byl známkou činnosti. Pokud by tomu tak však mělo být, bylo by to podle Gerlocha neplatné rozhodnutí, protože by podle Ústavy ČR vyžadovalo spolupodpis premiéra. S tím ale soud nesouhlasil, podle něj se podmínka kontrasignace týká jen pozitivního rozhodnutí prezidenta, spolupodpis předsedy vlády by tak byl nutný, pouze pokud by Miloš Zeman kandidáta jmenoval.
Sám Fajt srovnal prezidentův úděl při jmenování profesorů s povinností ředitele gymnázia podepsat vysvědčení předložená maturitní komisí. Je přesvědčen, že Miloš Zeman „porušuje zákon o vysokých školách a ústavu republiky, v jejímž čele stojí“ a šlape po akademických svobodách. Naopak podle prezidentova advokáta není možné, aby byla hlava státu „strojem na podpisy“.
Jiří Fajt působí na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Absolvoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). Od roku 1992 působil v Národní galerii jako kurátor středověkého umění, později ředitel Sbírky starého umění. V éře Milana Knížáka z NG odešel, od roku 2014 je ale jejím generálním ředitelem.
Jan Eichler přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE.
Ivan Ošťádal pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.
Spolu s Fajtem odmítl prezident jmenovat ještě fyzika Ivana Ošťádala a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Ošťádal se také neúspěšně bránil žalobou a kasační stížností. Když o ní NSS rozhodoval, uznal prezidentův dopis ministryni školství z ledna 2016 za jasně vyjádřený projev vůle nejmenovat Ošťádala profesorem.
Poté Ošťádal podal ještě ústavní stížnost, rozhodnutí dosud nepadlo. Možnost obrátit se na Ústavní soud má nyní také Fajt.