Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa podal ústavní stížnost proti průlomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu o platech soudců. Podle svých slov chce, aby se celá věc ohledně platů jednou provždy vyřešila. Jirsa měl těžké rozhodování, protože jako předseda soudu zastupuje stát, na druhé straně si myslí, že by měli soudci platy dostat.
Stát by měl na základě nedávného stanoviska Nejvyššího soudu zaplatit soudcům zhruba dvě miliardy korun, o které je za několik let zkrátil na platech. Situace vznikla chybným výpočtem platové základny ze strany ministerstva práce. Stát ale zpětně tolik platit nechtěl a soudci proto začali podávat žaloby. Dorovnání platu se u soudu v pilotním případu domáhala soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Jana Lorencová. Jirsa s ní souhlasí a myslí si, že by soudci měli peníze zpětně dostat. Jako předseda soudu se ale zároveň ocitl v pozici zástupce státu, měl by tedy hájit i jeho rozpočtové zájmy.
Soudcovská unie se nakonec v únoru s vládou dohodla na kompromisní částce. Stát by měl na dorovnání platů vydat 1,2 miliardy korun. Části nároků by se soudci měli podle dohody vzdát, rozhodnutí republikové rady pro ně ale není závazné. Jak už dříve zjistila ČT, žalobu bylo připraveno stáhnout zhruba 90 % soudců. S dohodou souhlasila i Lorencová.
Jako předseda okresního soudu, který vykonává státní správu, mohl stížnost podat pouze Jirsa. Vláda i po dohodě usilovala o to, aby tak učinil. Ministerstvo spravedlnosti mu v minulých dnech dodalo i koncept stížnosti. „Jsem velmi ráda a tímto mu děkuji, protože to byl poslední úkol, který jsem dostala od vlády. Ušetřit přes čtyři miliardy je velice dobré, na druhé straně je třeba, aby to odpovídalo principům právního státu,“ reagovala dnes bývalá ministryně Helena Válková (ANO). Podle neoficiálních informací se stížnost týká hlavně té části sporného rozhodnutí NS, která řeší zpětné doplatky z dlouhodobě sníženého koeficientu. „Rozhodnutí soudu bylo v tomto bodě přinejmenším nejasné. Počkejme si na nález Ústavního soudu,“ dodala Válková.
Bohuslav Sobotka, premiér (ČSSD): „Krok pana Jirsy je potřeba přivítat. Stížnost je vlastně naplněním dohody, kterou vláda uzavírá se soudci, abychom omezili rozpočtové dopady rozhodnutí Nejvyššího soudu. Bude dobře, pokud Ústavní soud rozhodne o retroaktivních aspektech rozhodnutí Nejvyššího soudu.“
Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (nestr. za ANO) dohoda státu a soudců ohledně dorovnání jejich platů není stížností ohrožena. „Na dohodách se nemůže nic změnit a není to ani cílem,“ řekl ČT. „Zajisté se najdou soudci, kteří nebudou chtít dohodu se státem uzavřít, toto by nám mělo vyřešit zbývající případy,“ dodal k podání stížnosti. Stejný názor má i místopředseda Soudcovské unie ČR Tomáš Novosad. Ústavní stížnost podle něj není v rozporu s dohodou, protože se týká jedné konkrétní věci a jedné soudkyně. „Nicméně musím říci, že mě to přesto trochu překvapilo, neboť právě tato soudkyně jako jedna z prvních sdělila, že nabízenou dohodu ze strany státu vítá, byť sama má přiznáno pravomocně mnohem více,“ uvedl.
Který ústavní soudce dostane stížnost na starost, určí ve středu počítačový algoritmus. Průměrná délka rozhodování soudu o stížnostech je půl roku. Předseda ÚS Pavel Rychetský nicméně nedávno řekl, že vůbec není jisté, zda se soud bude stížností věcně zabývat. Sporná otázka spočívá v tom, zda má stát zastoupený Okresním soudem Brno-venkov takzvanou aktivní legitimaci k podání stížnosti. Pokud by ÚS stížnost přijal k projednání, výsledek vůbec nelze předjímat. Bude záležet na soudci zpravodaji a konkrétním tříčlenném senátu. Ústavní soud navíc ještě nikdy rozhodnutí jiného soudu o platech soudců nepřezkoumával. Dosud v těchto případech rozhodoval pouze o zákonech. „Budou tam úplně jiné úhly pohledu,“ poznamenala senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.
Novosad také nechtěl předjímat, zda by se na dohodě mezi státem a soudci něco změnilo, pokud by Ústavní soud rozhodl ve prospěch stížnosti. Zatím podle něj nebyly uzavřeny potřebné právní úkony, které by dohody stvrdily. „Ale pokud na druhou stranu Ústavní soud stížnost odmítne, tak hrozí, že ty dohody nebudou ochotni podepisovat někteří soudci proto, že prostě budou už mít napevno a provždy stanoveno, že mohou získat mnohem víc,“ řekl ČT. Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové ale rozhodnutí Ústavního soudu pravděpodobně přijde později, než budou soudci dohody uzavírat: „Ustoupit od nich už potom nemohou.“
Závěr Nejvyššího soudu
- Ministerstvo práce a sociálních věcí používalo údaj o průměrné hrubé měsíční mzdě od ČSÚ při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu Nejvyššího soudu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.
