Praha - Poslanecká sněmovna dnes zbavila mlčenlivosti bývalého detektiva Karla Tichého, spoluautora spisu Krakatice, který monitoroval činnost zavražděného podnikatele Františka Mrázka. Tichý je podle svého advokáta dobře naladěn a těší se, že očistí své jméno. Ve sněmovně vznikne i vyšetřovací komise, která se má zabývat možným prorůstáním organizovaného zločinu do politiky na základě policejního spisu Krakatice. Komise bude mít 12 členů. Po čtyřech je najmenují ODS a ČSSD, dva KSČM a po jednom KDU-ČSL a SZ. Výsledky své práce by měla odevzdat do 30. září.
Spoluautor spisu Krakatice je zbavený mlčenlivosti
Zřízení vyšetřovací komise proběhlo ve sněmovně hladce. Pro hlasovalo 130 ze 138 přítomných poslanců, dva byli proti. Komise se bude kromě vzniku spisu Krakatice zabývat i tím, zda se někteří politici nepokoušeli ovlivnit průběh vyšetřování. Projedná i to, proč docházelo k únikům ze spisu a proč byla jeho část úplně zkartována.
Sněmovna rozhodovala o dvou variantách ustavení komise. Jednu prosazoval předseda branného výboru sněmovny Jan Vidím (ODS), druhou šéf bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD). Vidímova verze se omezovala přímo na spis Krakatice, Bublanova varianta se navíc zmiňovala o „prorůstání organizovaného zločinu a zájmových skupin do činnosti orgánů veřejné moci“.
Živý vstup Jana Osúcha (zdroj: ČT24)
Poslanec ODS Vidím chtěl zbavit mlčenlivosti i Grosse a Bublana
Jednání o zbavení mlčenlivosti pro Karla Tichého bylo ve sněmovně poměrně bouřlivé. ODS v čele s Vidímem chtěla zbavit mlčení i další elitní detektivy a vysoké policejní důstojníky. Návrh ale neprosadila. Vidím chtěl mlčení zbavit i bývalého premiéra a ministra vnitra Stanislava Grosse, policejního prezidenta z doby založení spisu Jiřího Koláře, exministra vnitra Františka Bublana, ale i současného ministra vnitra Ivana Langera.
„Bojíte se toho zrcadla, nebo se bojíte něčeho jiného? Kdo se tedy bojí Krakatice a kladu tu otázku znovu a znovu,“ řekl na adresu ČSSD Langer, podle kterého u sociálních demokratů zvítězil strach: „Zproštění mlčenlivosti a možnost vypovídat těm, kteří v minulosti tento spis zakládali, kteří s ním přicházeli do styku, to by bylo zrcadlo, které by se nastavilo sociální demokracii a jejímu způsobu vlády.“ Požadavek na rozšíření o další osoby si ale podle Bublana může vzít za své vyšetřovací komise: „Připadá mi nemístné, aby se tu rozhodovalo o nějakých jménech. Většině poslanců nic neříkají, protože tam byly dvě třetiny vyšetřovatelů a policistů.“
František Bublan