Jihlava – Seriál Otázek Václava Moravce Speciál dnes zamířil na Vysočinu. V jihlavském domě kultury odborů se tentokrát představilo sedm lídrů politických stran, které by se podle dvou nezávislých předvolebních průzkumů voličských preferencí v kraji dostaly nad pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny - ČSSD, ODS, KSČM, TOP 09, KDU-ČSL, Věci veřejné a SPO - Zemanovci. Pod pětiprocentní hranicí skončila ze současných parlamentních stran pouze Strana zelených. Lídři se soustředili především na osud českého zemědělství, které trápí nerovné dotace z Evropské unie.
Speciál OVM na Vysočině: Osud českého zemědělství a dotace EU
Hlavními hosty pořadu byli poslanec František Bublan (ČSSD), poslankyně Miroslava Němcová (ODS), poslanec Pavel Kováčik (KSČM), rektor VŠP Jihlava Ladislav Jirků (TOP 09), bývalý senátor a starosta Bystřice pod Pernštejnem Josef Novotný (Věci veřejné), poslanec Jan Kasal (KDU-ČSL) a bývalý ministr dopravy Jaromír Schling (SPO – Zemanovci). Osobnosti kraje Vysočina na pódiu zastoupili primář dětského oddělení Nemocnice v Jihlavě Milan Svojsík, občanská aktivistka Marie Bohuňovská a prezident Agrární komory Jan Veleba.
Z exkluzivního průzkumu pro OVM vyplývá, že tři ze čtyř občanů by hlasovali pro soběstačnost České republiky ve výrobě potravin, i kdyby měly být dražší. Kraj Vysočina drží prvenství v počtu chovaných dojnic. Kvůli výkupním cenám mléka ale mají zemědělci existenční problémy. Český venkov celkově trápí nerovné podmínky, které v Evropské unii panují v rozdělování dotací. Konkurovat pak levným dovozům ze zemí třetího světa je obtížné. Přechodné období pro vyjednané dotace skončí pro ČR v roce 2013.
Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Lídři se shodují: Zemědělci v EU musí mít stejné podmínky
Podle Miroslavy Němcové nastal pro české zemědělství zlom vstupem do EU: „Vyjednané podmínky byly pro český venkov i spotřebitele tragicky špatné.“ Vinu podle ní nese i předchozí vláda ČSSD. František Bublan ale odmítá, že by vstup do EU nejvíce pocítili právě zemědělci: „Náš zemědělec nepotřebuje milodar, ale potřebuje stejné podmínky, jako má zemědělec v Rakousku nebo ve Velké Británii.“ Podmínky v EU se podle něj navíc začaly vyjednávat už v roce 1996, tedy za vlády ODS.
Do roku 2013 tak podle Bublana lze pouze zvyšovat národní dotace. Němcová se ale domnívá, že Česká republika sama v EU nic vyjednat nezvládne. Cestu proto vidí v domluvě s ostatními zeměmi, „které cítí, že jsou podporované daleko méně než staré členské země“. Jaromír Schling vidí cestu v tom, co bude po roce 2013: „Peněžní toky, které nastanou pak, je to, o čem se dá jednat a co se dá měnit… Je potřeba srovnat státům podmínky.“
Podle Jana Kasala je potřeba změnit politiku na úrovni celé Evropské unie: „Jsme v jiné situaci než na počátku 90. let.“ Domnívá se proto, že je nyní hlavní dobře se připravit na vyjednání nových podmínek po roce 2013: „Česká republika nemůže zemědělce opustit. Jsou i další zdroje, kde může český stát, aniž by prohloubil schodek, zapůsobit.“ Pro život na venkově vidí jako důležité i rozpočtové určení daní, které by zlepšilo situaci malých obcí.
Ladislav Jirků vidí cestu ve snížení byrokratického zatížení zemědělců, které svazuje jejich podnikání. Zdůraznil stejně jako ostatní rovnost podmínek pro všechny zemědělce v EU. Věci veřejné chtějí dle Josefa Novotného do roku 2013 připravit takové podmínky, aby se EU chovala k našim zemědělcům stejně jako ke svým: „Zde je potřeba spojit všechny síly naší politické reprezentace.“ Strana navrhuje i celoevropské zavedení ekologických cel, které by zabránilo dovozu některých potravin ze třetího světa, a umožnilo tak snížit dotace.
K tomu, aby se české zemědělství dostalo z krize, vedou podle Pavla Kováčika pouze dvě možné cesty: „Musíme co nejrychleji narovnat dotace na úroveň starších států EU, aby měli naši zemědělci stejnou startovací čáru.“ Druhou cestou je podle něj dotace po celé Evropě zcela zrušit: „Tudy to ale nepůjde. Evropský zemědělec není bez dotací schopen konkurovat cenám potravin ze třetího světa.“
Agrární komora reagovala na krizi českého zemědělství po svém. Podle Veleby založila marketingový výbor, kam zemědělci na principu solidarity sami skládají peníze. Získaný obnos chce komora použít na propagaci českého zemědělství a podporu regionálních potravin.
Jihlavě chybí krajská nemocnice
Primář dětského oddělení Nemocnice v Jihlavě Milan Svojsík položil na závěr dotaz, jaký mají politici názor na vznik krajské nemocnice v Jihlavě. Kraj Vysočina je podle něj jediný v republice, který ji nemá. Podle Schlinga bude krajské zastupitelstvo dříve či později donuceno z ekonomických důvodů krajskou nemocnici v Jihlavě zřídit. Němcová se ale domnívá, že pokud kraj proplýtvá 55 milionů na hrazení regulačních poplatků a pak nemá ani na kvalitní nástroje, za vším je chybná politika. Kováčik krajskou nemocnici v Jihlavě podporuje, nesmí to ale být na úkor omezení jednotlivých oddělení v dosavadních okresních nemocnicích.
GALERIE
František Bublan