Praha - Ministerstvo zdravotnictví plánuje napravit chaos, který do nemocnic vnesl nový občanský zákoník. Jedná se především o nejasnosti v provádění pitev. Od ledna, kdy zákon vstoupil v účinnost, je k nim totiž nutný předchozí souhlas zemřelého. To lékařům komplikuje případy, kdy má pitva ověřit správnost léčby nebo rozpoznat nejasné diagnózy. Vyžadovat u všech pacientů souhlas předem totiž nemocnice z etických důvodů odmítají.
Podle nového občanského zákoníku potřebují lékaři vyjma soudních pitev a těch povinných ke všem ostatním předchozí souhlas zemřelého. Podle mluvčího Fakultní nemocnice Olomouc je ale takový krok neetický. „Nepředpokládáme, že bychom při nástupu do nemocnice dávali pacientům podepsat souhlas s případnou pitvou,“ uvedl.
- § 115 zákona 89/2012 Sb.: „Zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti způsobem podle § 113, platí, že s provedením pitvy nebo s takovým použitím svého těla nesouhlasí.“
Některé nemocnice proto raději přestaly pitvy ke kontrole léčby a objasnění diagnóz provádět. Například v Ústavu patologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice klesl počet pitev dospělých za poslední dva měsíce až o osmdesát procent. Výrazný pokles pitev na patnáct až dvacet procent zaznamenalo už i samo ministerstvo zdravotnictví.
Pitvy pomáhají lékařům i vědě
Zdravotní pitvy přitom hrají v lékařství zásadní roli. Mnohdy jde při záchraně pacienta o minuty, během kterých není čas na důkladné testy nebo vyšetření. V případech, kdy se lékařům život pacienta nepodaří zachránit, tak mohou zůstat otazníky - nad přesnou příčinou smrti, léčbou i diagnózou. Ta může být někdy nejasná i u dlouhodobě léčených pacientů, kteří nemoci podlehnou.
Pavel Dundr, přednosta Ústavu patologie VFN v Praze:
„Pitva slouží ke kontrole nejen té diagnostiky, ale i léčebného postupu. Pacient třeba nemusí reagovat na běžnou léčbu a ukáže se, že měl tuberkulózu, což je samozřejmě velmi významné z hlediska hygienicko-epidemiologických opatření.“
Některé nemocnice pitvají podle zákona o zdravotních službách
Jiné nemocnice se rozhodly pro jiný právní názor a pitvy provádí stejným způsobem jako do konce roku 2013. Stejně jako Česká lékařská komora totiž dávají před občanským zákoníkem přednost zdravotnickým paragrafům. „Jedeme vesměs podle zákona o zdravotních službách,“ potvrzuje ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Marek Zeman.
A právě kvůli zmatkům už resort zdravotnictví připravil změnu zákona. I zdravotní pitvy by tak podle tohoto návrhu patřily mezi ty povinné, a tedy bez souhlasu zemřelého. Čeští lékaři jich dosud prováděli zhruba dvacet tisíc ročně.
