Soudci a soudkyně v minulém roce rozdali nejvíc finančních trestů v historii. Špičky justice a státního zastupitelství vnímají majetkové sankce jako silnější výchovný nástroj i jeden z prostředků, jak bojovat s přeplněností věznic. Loni poprvé v historii také finanční postih zaplatila víc než polovina odsouzených. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) ale ještě víc pobízí soudce k jejich ukládání, připravil proto novely trestního zákoníku a trestního řádu, které je mají podpořit.
Soudy častěji sahají k peněžitým trestům. Jen tak dál, vybízí ministerstvo
Události: Soudy častěji udělovaly peněžité tresty (zdroj: ČT24)
Za tři roky narostlo penzum peněžitých trestů víc než trojnásobně. Od soudu s pokutou odejde už téměř každý pátý pachatel. Nejčastěji soudci trestají finančním postihem řízení v opilosti nebo pod vlivem drog. Ve dvou třetinách případů pak peněžitý trest doprovází odebrání řidičského průkazu.
Zároveň se soudním exekutorům daří tresty lépe vymáhat. Celková dlužná částka činí 155 milionů. Za dva roky ale ubylo nezaplacených sankcí o patnáct procent. „Což v poměru s jinými vymáháními zrovna vůči skupině osob, která není vždy solventní, je poměrně slušné číslo,“ říká náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc.
Vývoj ukládání peněžitých trestů soudy
Resort chtěl, aby se soudy zbavily starosti s vymáháním dluhů. Podle prezidenta Unie státních zástupců Jana Laty by taková praxe mohla zvýšit ochotu soudů peněžité tresty ukládat. Podle návrhu měla agendu převzít Celní správa, což ale ministerstvo financí odmítlo. „Pokud by docházelo k přesunu agendy, mělo by dojít také k přesunu personálních kapacit,“ uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
Kněžínkův úřad by rád soudy ještě víc podnítil. Připravil proto novely, podle kterých mají peněžité sankce nahrazovat zejména krátkodobé tresty vězení, mohou ale pomoci i v boji se závažnou hospodářskou kriminalitou.
Ministerstvo také navrhuje, aby soudy nově po nezaplacení peněžité sankce přeměnily postih na trest vězení podle předem daného přepočtu. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na počátku loňského roku uvedl, že by se jedna denní sazba přepočítala na dva dny za mřížemi. Zároveň by již nemělo být možné změnit peněžitou sankci na jiný alternativní trest.
Vzrostla vymahatelnost peněžitých trestů
Další navrhovanou změnou je prodloužení lhůty k zaplacení částky po výzvě z patnácti dní na měsíc, což má usnadnit zaplacení i chudším odsouzeným. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin.
Podle ministerstva uložily soudy předloni přes osm tisíc peněžitých trestů, což je 14,6 procenta z počtu odsouzených. V uplynulém roce už finanční postihy představovaly 17,1 procenta ze všech trestů. Například v Německu však peněžité sankce tvoří 80 procent uložených trestů a v Maďarsku téměř polovinu.