Ústavní soudci nevyhověli návrhu, který měl dát soudním znalcům šanci na vyšší odměnu za jejich práci. Šestnáct senátorů navrhovalo zrušit část vyhlášky, která odměnu pro znalce určuje v rozpětí od 100 do 350 korun za hodinu práce. Ústavní soudci návrh zamítli, podle nich je znalecká činnost podnikáním jen v soukromé sféře a ve veřejném zájmu ji takto nelze pojímat.
„Odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč.“ Věta ve vyhlášce ministerstva spravedlnosti, která se ani po dnešku nezmění.
Zrušení této pasáže navrhovala Ústavnímu soudu skupina senátorů. Těm se nezdál například fakt, že výše odměny pro znalce zůstala beze změny více než dvanáct let, ačkoliv podle údajů Českého statistického úřadu hrubý domácí produkt, průměrná mzda i náklady, které musí znalec financovat ze své odměny, za tu dobu výrazně vzrostly.
Ústavní soud stížnost senátorů zamítl s tím, že znalecká činnost je podnikáním jen v soukromém sektoru. Soudní znalci podle nálezu nenesou riziko podnikání. „Je proto chybné znalectví interpretovat jen jako jakoukoliv jinou podnikatelskou činnost, jejímž primárním účelem je dosažení zisku,“ řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Znalectví je prestiž
ÚS připomněl, že ke znalecké činnosti nemůže být nikdo nucen. „Je to svobodné rozhodnutí každého, kdo se uvolí tuto činnost ve veřejném zájmu vykonávat. Je to také otázka prestiže. Lze očekávat, že i v ryzím podnikatelském prostředí se to, že je někdo znalcem, na trhu práce a trhu nabídek pozitivně projeví,“ dodal Šimíček.
Ústavní soudci se navíc shodli, že jim nepřísluší hodnotit, zda jsou odměny podhodnocené, nebo ne. Plénum bylo při rozhodování jednotné, žádný ze soudců nesepsal odlišné stanovisko.
Ministerstvo spravedlnosti momentálně pracuje na nové komplexní úpravě znalecké činnosti. Zákonná úprava má v brzké době putovat do Poslanecké sněmovny, pak se k ní budou moci vyjádřit i zástupci soudních znalců.
