Soud zrušil rozhodnutí Zemana o nejmenování Fajta profesorem

Nahrávám video
Události: Soud kvůli jmenování Fajta profesorem
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman bude muset znovu řešit jmenování historika umění Jiřího Fajta profesorem. Správní soud v pondělí dospěl k závěru, že Zemanovo předchozí rozhodnutí o Fajtově nejmenování bylo nezákonné. Hodnotilo totiž uchazečovu odbornou způsobilost, což prezidentovi nenáleží. Verdikt je pravomocný. Obdobně soud nedávno rozhodl i ohledně nejmenování fyzika Ivana Ošťádala, proti čemuž si prezident podal kasační stížnost.

„Prezidentu republiky nenáleží posuzovat otázky hmotného práva, otázky kvalifikace a odbornosti. Náleží mu toliko zabývat se případnými závažnými procesními vadami řízení o jmenování profesorem. Tedy například, že vědecká komise vysoké školy nezasedala ve složení, v jakém měla, že byl špatně zachycen výsledek hlasování a podobně,“ vysvětlil předseda senátu pražského městského soudu Milan Tauber.

Soud proto Zemanovo rozhodnutí zrušil a vrátil mu věc k novému projednání. Nenařizuje ale, že prezident musí Fajta profesorem jmenovat. Hradu také nařídil, aby žalujícím stranám – tedy Fajtovi a Univerzitě Karlově – uhradil náklady soudního řízení.

„Mám upřímnou radost z toho, že stále ještě žijeme v právním státě, kde justice rozhoduje podle práva bez ohledu na to, kdo se s kým soudí a kde jsou bráněny akademické svobody a autonomie univerzit před úřednickou zvůlí. Na druhé straně zůstávám realistou a nedomnívám se, že by pan prezident ochotně vykonal to, co mu soud pravomocně nařizuje,“ komentoval rozsudek Fajt.

Spor se táhne od jara roku 2015

Vše začalo tím, že Zeman odmítl podepsat Fajtův i Ošťádalův jmenovací dekret. Fajtovi původně vyčítal jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie.

Aktuální žaloba směřovala proti rozhodnutí prezidenta z listopadu 2018. Zeman se v něm opřel o dřívější stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování profesorem vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na výsledek řízení. Zeman tvrdil, že Fajt o sobě univerzitě předložil nepravdivé i zavádějící informace.

„Prezident republiky setrvává na právním názoru, že na jmenování profesorem není právní nárok a že rozhodnutí o nejmenování nepodléhá přezkumu správního soudnictví,“ prohlásil právník Hradu Tomáš Rousek. Zároveň trval na tom, že Zeman se nesnažil hodnotit pedagogickou činnost či úroveň Fajtových publikací. „Jednoznačně poukazuje na vady jmenovacího řízení. Nemělo být zahájeno, a když už bylo, mělo být přerušeno,“ podotkl.

Právník Martin Bělina, který zastupuje Fajta a Univerzitu Karlovu, to odmítl. „Pan prezident hodnotí odborné kvality pana Fajta. Přezkoumává rozhodnutí vědecké rady, respektive hodnoticí komise. Toto mu nepřísluší, zákon mu to neumožňuje,“ uvedl a soud mu dal následně za pravdu.

Podle Zemana bylo jednoznačně zavádějící Fajtovo tvrzení, že je hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, když v době řízení nebyl vydán ani první díl. Výhrady měl Zeman také k tomu, že se Fajt prohlásil za hlavního autora publikace The Crown of Bohemia a nezmínil v podkladech hlavní editorku. Prezident dále dovodil, že Fajt nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole.

Bývalý ředitel Národní galerie Fajt k soudu nedorazil. Už dříve se ohradil s tím, že Zeman není schopen předložené podklady správně interpretovat. Univerzitu Karlovu loni ve sporu s prezidentem podpořila Česká konference rektorů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...