Ústavní soud vyhověl stížnostem zastupitelů, kteří žádali odškodnění za neomezené zpřístupňování jejich majetkových oznámení v části roku 2020. Soudy musí o nárocích na náhradu škody rozhodovat znovu. Jednotliví zastupitelé žádali částky do padesáti tisíc korun.
Soud vyhověl zastupitelům, kteří žádali odškodnění za zveřejněná majetková oznámení
Podle nálezu Ústavního soudu ministerstvo spravedlnosti ponechávalo majetková oznámení plošně zpřístupněná déle, než mělo.
„Považujeme to za důležité vítězství obecních zastupitelů, jejichž ústavní právo na ochranu soukromí bylo plošným zveřejňováním jejich osobních údajů porušováno. Rozhodnutí Ústavního soudu otevírá pro stovky zastupitelů cestu, aby se domohli omluvy a spravedlivého odškodnění,“ uvedla předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková.
Boj o princip
„Není to boj komunálních politiků o nějaké zadostiučinění. Je to boj o princip, který se v budoucnu může dotknout každého z nás. Domníváme se, že státní orgány, pokud udělaly chybu, musí přijmout zodpovědnost,“ řekla advokátka Lucie Tycová Rambousková.
„Obzvlášť pro zastupitele z menších obcí byla skutečnost, že si jejich osobní údaje může kdokoliv anonymně zobrazit, velmi nepříjemná. Řadu lidí tato praxe od vstupu do komunální politiky odrazovala. Žalobami jsme se chtěli domoci ochrany našich práv,“ uvedl v tiskové zprávě Jaroslav Havel, starosta obce Pištín na Českobudějovicku.
Soud nahlížení přes internet zrušil
Uplatněné nároky vycházejí z nálezu Ústavního soudu, který na jaře 2020 zachoval povinnost komunálních politiků podávat oznámení o majetkových poměrech, zároveň ale zrušil tehdejší rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle nálezu postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů.
Nález měl odloženou účinnost, vstoupil v platnost až na konci roku 2020. Soud tak dal politikům čas na to, aby přijali novou právní úpravu nahlížení. Ministerstvo spravedlnosti pokračovalo v tehdejším způsobu zveřejňování až do listopadu 2020. Zastupitelé žádali odškodnění právě za období mezi nálezem a změnou praxe, trvající zhruba tři čtvrtě roku.
Sedmadvacet stížností
Nyní se konstituční tribunál ve spojeném řízení zabýval 27 stížnostmi 43 lidí, kteří působili jako neuvolnění funkcionáři různých obcí, za svou práci tedy nepobírali plný plat
„Ministerstvo spravedlnosti při zveřejňování rozhodnutí v roce 2020 postupovalo podle tehdy platné a účinné právní úpravy, když Ústavní soud příslušnou část zákona o střetu zájmů zrušil až k 31. 12. 2020,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. „Pokud měl být derogační nález uplatňován již ke dni jeho vyhlášení, není zřejmé, jakému účelu má institut odkladu vykonatelnosti sloužit, když jeho využití nemá mít, dle názoru dotčeného senátu Ústavního soudu, žádné právní účinky,“ uvedl.
Podle pisatelů ústavní stížnosti je nepřijatelné, aby stát udržoval protiústavní praxi a odvolával se na odloženou vykonatelnost nálezu. Časový prostor vzniklý odkladem má podle stížnosti sloužit politikům k tomu, aby protiústavní úpravu ve stanovené lhůtě nahradili. Neznamená však to, že lze porušovat něčí práva a svobody až do posledního dne lhůty.
Podle nálezu bylo dané ustanovení zákona o střetu zájmu sice stále formálně součástí právního řádu, ale pokud se ocitlo v rozporu se základními právy, používat se nemělo, případně jen zdrženlivě, po důkladnější a řádně vysvětlené úvaze. Nález zpravodaje Radovana Suchánka je poměrně obsáhlý a prošel ve tříčlenném senátu většinou dvou hlasů. Odlišné stanovisko k němu zaujal soudce Jan Filip.
Ústavní soud zdůraznil, že se v nálezu nezabýval otázkou, jaká konkrétní forma zadostiučinění za nesprávný úřední postup je přiměřená, tedy jestli postačuje konstatování porušení práva a omluva, nebo je třeba již přistoupit k peněžité kompenzaci. To bude nyní věcí obecných soudů, ke kterým se věc v rozsahu zrušujícího výroku nálezu vrací.
