Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost dvou Češek kvůli domácím porodům. O případu rozhodoval velký senát, na který se obrátily Šárka Dubská a Alexandra Krejzová. Podle nich jim byla kvůli českým zákonům odepřena možnost rodit doma. Soud ve Štrasburku už tuto stížnost jednou zamítl, ženy se ale obrátily na velký senát, což je forma odvolání.
Soud ve Štrasburku nevyhověl stížnosti dvou Češek kvůli domácím porodům
Události: Soud ve Štrasburku nevyhověl stížnosti dvou Češek kvůli domácím porodům (zdroj: ČT24)
České ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí štrasburského soudu přivítalo. Prozkoumá ale i kritická hodnocení soudu a zváží případná opatření v porodnictví, aby se péče o rodičky a novorozence zlepšila a předešlo se dalším soudním sporům.
V Česku se každý rok narodí doma asi tisícovka dětí. To je jedno procento všech narozených.
Podle dvanácti soudců nebyla práva rodiček porušena. Pět ale mělo opačný názor
Evropský soud v tiskové zprávě k případu uvedl, že v otázce porodů nemají evropské země jasno. Záleží proto na rozhodnutí konkrétních států, jak podmínky porodů upraví. Soud také konstatoval, že v Česku platí pro porod podmínky, které ženám nedovolují si vybrat, kde a za jakých podmínek budou rodit. V některých nemocnicích podle soudu neberou na jejich přání ohledy.
Na druhou stranu ale podle evropského soudu domovy Dubské a Krejzové nezaručovaly - na rozdíl od prostředí porodnic - nejlepší možnou péči o novorozené děti i rodičky. Podle velkého senátu, který rozhodnutí schválil poměrem hlasů dvanáct ku pěti, proto v případě obou matek nebyla práva rodiček v Česku porušena.
Navíc mohou ženy v Česku v nemocnicích využívat podpory porodních asistentek a podle soudu pro lidská práva se český přístup k porodům několik posledních let pomalu zlepšuje.
Velký senát štrasburského soudu proto konstatoval, že nebyl porušen článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Ten říká, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, a také že státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a kdy je to nezbytné.
Podle senátu právo zvolit si místo porodu pod tento článek spadá, česká legislativa ale podle něj vychází z legitimní snahy chránit zdraví matky a dítěte.
Proplatit asistenci u porodu v bytě nastávající matky české zákony neumožňují
Podle českého zákona o zdravotních službách hrozí porodním asistentkám vysoké pokuty, pokud budou pracovat bez potřebných povolení. Zákon také neumožňuje proplacení práce asistentek v bytě rodičky. Proto prý Šárka Dubská a Alexandra Krejzová nemohly žádné asistentky najít.
Porodní asistentky nedisponují některými technikami, které my můžeme použít – pravděpodobnost, že se něco nepovede, je pak vyšší. Cestou je vytvořit takové prostředí v porodnicích, aby se tam ženy cítily dobře.
Na soud se obě ženy obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka. Soud ve Štrasburku dospěl už v roce 2014 k závěru, že v tomto případě nebyl porušen článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Češky se pak ale obrátily na velký senát soudu.
Svého rozhodnutí stěžovat si Alexandra Krejzová nelituje. I když u soudu ve Štrasburku nevyhrála, podle ní úsilí a vydaná energie měly pozitivní efekt. „Nastal výrazný posun. Lidé, kteří před pěti lety hystericky reagovali na to, že není jiné volby než být v porodnici, jsou ochotni diskutovat,“ uvedla Krejzová.
Advokátka: Soud vyzval Česko, aby porodní péči zlepšilo
Advokátka jedné z Češek Zuzana Candigliota uvedla, že soud stížnost zamítl, protože očekává, že český stát porodní péči sám zlepší. „Soud vyzval Českou republiku ke zlepšení systému porodní péče tak, aby reflektoval vývoj v oblasti práva, medicíny a vědy,“ popsala rozhodnutí soudu Candigliota.
Ke zlepšení systému porodní péče přímo vyzvalo pět členů velkého senátu štrasburského soudu, kteří s rozsudkem nesouhlasili, byli ale přehlasováni. Tato pětice soudců v takzvaném disentním stanovisku poukazuje na to, že nastávající matky v Česku v podstatě nemají možnost rodit jinde než v nemocnici.
Upírat matkám právo rodit doma s asistentkou - navíc v případech, kde se nejedná o prvorodičky ani riziková těhotenství - je dle soudů „v demokratické společnosti neospravedlnitelné“, píše se v disentním stanovisku.
Česko má situaci v porodnictví neustále přehodnocovat, říká advokát Hořejší (zdroj: ČT24)
Podle advokátky Candiglioty trpí české porodnictví i dalšími problémy. „Dochází k některým praktikám, které nejsou v souladu s vědeckými poznatky, podle Světové zdravotnické organizace jsou pak škodlivé,“ uvedla advokátka.
Podle ní Liga lidských práv, jejíž je právničkou, řeší i další případy, kdy si žena stěžuje na porodní péči. Zabývá se i kauzami, kdy se na soud obrátily porodní asistentky.
Ministerstvo slibuje péči o rodičky a novorozence zlepšit
Ministerstvo zdravotnictví v prohlášení po verdiktu štrasburského senátu napsalo, že soud „spravedlivě vyvážil všechna práva, která jsou v tak citlivé oblasti ve hře“. Úřad si zároveň uvědomuje kritické hodnocení soudu v některých záležitostech v porodnictví.
„Proto po detailním seznámení se s obsahem rozsudku ministerstvo pečlivě zváží, jaká opatření je na místě do budoucna přijmout s cílem zlepšit péči o české rodičky a novorozence, a předejít tak dalším obdobným soudním sporům,“ uzavřelo ministerstvo.
U domácího porodu hrozí dušení dítěte a krvácení matky, varuje lékař
Alternativní porody nemá v lásce řada porodníků. Například Bohuslav Svoboda z vinohradské nemocnice, jenž kdysi vedl jako prezident Českou lékařskou komoru a později jako primátor Prahu, před časem vyslovil myšlenku zákazu domácích porodů.
„Díky svému povolání vím, jak při porodu záleží na každé vteřině. Zájem na domácím porodu má pouze matka, nikoli nenarozené dítě,“ napsal tehdy Svoboda na Facebook.
Podle primáře Gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Jihlavě Aleše Roztočila česká společnost na domácí porody připravená není. Chybí jí dostatek vyškolených asistentek i infrastruktura, naopak prostředí nemocnic je rok od roku pro ženy příjemnější.
Nemocnice má ženám nabídnout příjemné a domácké prostředí a podporovat ženy v přirozeném porodu.
„U každého porodu hrozí dva problémy, které nikdy nejde odhadnout dopředu. A to dušení dítěte při porodu a poporodní krvácení matky. Obojí vyžaduje rychlý zákrok lékaře, a to se nejlépe řeší v nemocnici,“ řekl Roztočil.
Taková rizika podle něj ani porodní asistentky podstupovat nechtějí, i jim podle Roztočilovy zkušenosti vyhovuje prostředí domácké nemocnice.
Před domácími porody v úterý varovali i středočeští záchranáři, kteří u porodu doma zasahovali. „Pokud se domácí plánovaný porod změní v drama a dojde ke vzniku komplikací ohrožujících život matky či novorozence, není v silách, možnostech ani kompetencích přítomné porodní asistentky takové situace zvládnout,“ napsal náměstek pro léčebně preventivní péči středočeských záchranářů Jiří Knor.
Königsmarková: Porod je přirozená věc, ne operace
Zastánci domácích porodů ale namítají, že těhotenství není nemoc, porod je přirozený, a tak se nemusí odehrávat v nemocnici. „My jsme z porodu udělali operaci. Často zákrok, který nuceně navozujeme nebo urychlujeme. Máme na to nějaké rámce, ale porod není operace, porod je přirozená věc, která potřebuje svůj čas. Nejdůležitější vlastností porodníka je trpělivost,“ řekla již dříve prezidentka Unie porodních asistentek Ivana Königsmarková.
České porodnictví patří k nejlepším na světě, co se týká zdraví matek a novorozenců. A to je základ. Problémem je dialog.
K dialogu příznivců i odpůrců domácích porodů vyzval například bývalý přednosta Ústavu pro lékařskou etiku a ošetřovatelství 3. lékařské fakulty Jiří Šimek. Podle něj české porodnictví potřebuje právě dialog, který lze povzbudit například porodním plánem.
Z něj se zdravotníci dozvědí, jakou má žena o porodu představu, a rodička získá pocit, že se o její představy někdo zajímá. Pomoci by mohla podle Šimka i úprava pokojů, dobrým příkladem je porodnice v Příbrami.
Porodní domy zatím nebudou
Řešením by mohly být takzvané porodní domy. V Česku je aktuálně připraveno asi deset projektů takových zařízení, které by nabídly přirozenější prostředí k porodu než nemocnice. Porodní domy vedou porodní asistentky, které ale spolupracují s porodnicí v případě komplikací nebo návazné péče.
Mezi lékaři jsou ale odpůrci tohoto přístupu, kteří varují, že porod bez přítomnosti lékaře není pro dítě bezpečný. Přitom například v Rakousku nebo Anglii ale podobné domy fungují.
V Česku otevření porodních domů, které by mohly být vhodné pro nízkorizikové rodičky, brání dvě podmínky – dům musí být vybaven jako porodní sál a neustále musí být přítomen lékař. Unie porodních asistentek se snaží vyjednat s ministerstvem zdravotnictví zmírnění těchto podmínek.
- Velká Británie – Asistentky mohou vést porod v domácím prostředí.
- Nizozemsko – Doma zde přivádí děti na svět až 30 % žen. Veřejnost to vnímá jako běžnou alternativu.
- Francie – Porodní domy zde neexistují. Pomáhat ženě doma je sice legální, ale pojišťovny se netváří dvakrát vstřícně. Často s asistentkami odmítají uzavírat povinné smlouvy o pojištění odpovědnosti.
- Německo – V zemi fungují dva typy porodních domů. V jednom se provádějí ambulantní nekomplikované porody, ve druhém jde o zákroky náročnější. Některá zařízení musí splňovat přísné podmínky – například to, že je lékař k dispozici do 10 minut.