Krajský soud v Brně uznal deset obžalovaných z pětadvaceti v kauze úniku informací od policie vinnými, uložil jim podmíněné nebo peněžité tresty či zákazy činností. U značné části skutků je viny zprostil. Zbylé lidi soud obžaloby zprostil zcela, nešlo o trestné činy. Předsedkyně senátu Dita Řepková také zkritizovala práci státního zastupitelství. Rozhodnutí není pravomocné, strany si vesměs ponechaly lhůty pro možné odvolání, část se odvolání vzdala. Obžalovaných bylo původně 28 lidí, u tří soud už dříve stíhání pro neúčelnost zastavil. Obžalovaní vinu vesměs odmítali.
Soud uložil za úniky informací od policie části obžalovaným podmíněné tresty
Události v regionech: Kauza úniku informací (zdroj: ČT24)
Rozhodnutí, které má 125 stran, předsedkyně senátu četla a následně odůvodňovala asi tři a půl hodiny. Trestná činnost v naprosté většině případů podle rozhodnutí spočívala v neoprávněném provádění lustrací v informačních systémech policie a celní správy. V případě obžalovaných příslušníků bezpečnostních sborů jejich trestnou činnost soudkyně klasifikovala ve většině případů jako zneužití pravomoci úřední osoby a neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací.
Nejdelší trest soud uložil policistovi Martinu Noskovi, a to 36 měsíců podmíněně odložených na 42 měsíců. Muž také dostal peněžitý trest třicet tisíc korun a zákaz činnosti výkonu příslušníka bezpečnostních sborů na pět let. Podmíněný a peněžitý trest a také zákaz činnosti si vyslechl Daniel Medvec. Podmíněné a peněžité tresty obdrželi Tereza Čoupková, Kamil Jurčík, Marek Novák, Jakub Patloka a Vladimír Smejkal. S peněžitými tresty od soudu odešli Radek Moric, Jiří Kozák a Michal Ratajský.
Právě Ratajský přitom byl podle žalobce tím, kdo při svém podnikání v bezpečnostní oblasti využíval jednak kontaktů, které si udělal za dobu služby u policie, ale také kontaktů u dalších institucí, například u státního zastupitelství.
Soudkyně zkritizovala práci státního zastupitelství
Jen obžalobu četl státní zástupce zhruba sedm hodin. Řepková k rozsudku uvedla, že jeho čtení je „grandiózní věc“ a že takto rozsáhlý verdikt ještě nečetla. V odůvodnění mimo jiné zkritizovala práci státního zastupitelství, kdy podle ní případu uškodila snaha příslušných orgánů dostat všechny a všechno. Žalobci se pak podle ní případ „rozpadl pod rukama“. „Bylo shromážděna spousta důkazů, těmi nejpádnějšími jsou výsledky operativně pátrací činnosti, ale ty výsledky jsou minimální,“ vypíchla Řepková. Jen odposlechy u některých lidí trvaly i dva roky, zásah do osobnostních práv tak byl podle ní markantní.
Bylo podle ní také velmi obtížné se orientovat ve spisu, kdy podle ní selhala práce státního zástupce. „Probíhala zde trestná činnost. Asi ve větším rozsahu, než soud mohl uznat za vinu. Ale bez důkazů to nejde,“ uvedla Řepková. Doplnila, že ta provázanost mezi Ratajským a policisty je ale zřejmá a byla na celorepublikové úrovni.
S hodnocením chce žalobce počkat na rozhodnutí odvolacího soudu
Žalobce Petr Šereda shrnul, že soud uznal obžalované z části vinnými, a to ve 29 z 90 bodů. „Co se týče celkového hodnocení jak obžaloby, protože jsme neslyšeli nějaká kritická slova, tak rozsudku, bych počkal až na rozhodnutí odvolacího soudu, neboť je téměř jisté, že si za státní zastupitelství podáme odvolání,“ uvedl Šereda.
Soud řízení zahájil předloni 25. října, první jednání se konalo loni 11. ledna. Od té doby se uskutečnily zhruba tři desítky jednacích dní, letos před letními prázdninami se končilo závěrečnými řečmi a návrhy. Původně bylo obžalovaných 28, soud ale loni zastavil stíhání tří lidí včetně bývalého místostarosty části Brno-střed za ANO Jiřího Švachuly a podnikatele Samana El-Talabaniho, a to pro neúčelnost. Mezi obžalovanými bylo osm tehdejších policistů, jeden bývalý příslušník Celní správy a jeden z Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Kriminalisté už v roce 2017 ve věci obvinili 18 lidí včetně bývalých policistů. U dvou lidí následně trestní stíhání zastavili. Ke zbylým obviněným se ale v létě 2019 přidalo jedenáct dalších, později přibyli další.