Brno - K Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) se scházejí stížnosti na průběh a výsledek prezidentských voleb, které vyhrál Miloš Zeman. Soud již řeší přinejmenším šest návrhů, vyplývá z databáze InfoSoud. Stížnosti údajně podali například právní aktivista a blogger Tomáš Pecina, nevládní organizace Růžový panter nebo Lukáš Kohout, jenž se v minulosti vydával za asistenta tehdejšího poslance ČSSD Jana Kavana. Soud informace o jednotlivých stížnostech nepodává.
Sedmidenní lhůta pro zpochybnění voleb oficiálně začala plynout ve středu a potrvá do úterý 5. února. Poté mají soudci 15 dní na rozhodnutí. Přezkoumávání voleb Nejvyšším správním soudem tedy skončí nejpozději 20. února. Nelze vyloučit, že se někteří nespokojení stěžovatelé ještě obrátí na Ústavní soud. Zeman prezidentský slib složí 8. března.
Pecina podal k NSS návrh na určení neplatnosti rozhodnutí o volbě prezidenta republiky. Text zpřístupnil na svém blogu. Vadí mu způsob, jakým ministerstvo vnitra vyřadilo z voleb Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého, zpochybnil použitý algoritmus při kontrole petičních archů, má výhrady také k prováděcímu zákonu.
NSS by se podle něj měl sám obrátit na Ústavní soud a navrhnout mu zrušení některých paragrafů prováděcího zákona. Pecina na svém blogu připouští, že jeho šance jsou nízké, doslova nulové. NSS totiž většinu těchto výhrad řešil už před volbami, stejně jako Ústavní soud.
Zneplatnění voleb se domáhá také aktivista Kohout. Argumentuje především dočasným vyřazením Jany Bobošíkové z volby, což považuje za porušení Listiny základních práv a svobod. Dále poukazuje na údajné chyby při delegování zástupců do okrskových volebních komisí.
Na NSS se chce obrátit také nevládní organizace Růžový panter, podle níž byla hrubým způsobem porušena pravidla volební kampaně, a to například celostránkovým novinovým inzerátem proti druhému z finalistů, Karlu Schwarzenbergovi.
Stížnost může podat každý volič, soud však bývá zdrženlivý
Volební stížnost může podat každý volič, kandidát nebo jeho navrhovatel. Důvodem pro podání je takové porušení pravidel stanovených volebním zákonem, které by mohlo ovlivnit výsledek volby prezidenta.
Pokud by NSS návrhu na prohlášení neplatnosti volby hlavy státu vyhověl, mohl by podle zákona nařídit opakování celých prezidentských voleb, do nichž by se mohli zapojit i noví kandidáti, nebo jen některé části dosavadního volebního procesu. Jinými slovy, soud by sám určil, od kterého úkonu se volba bude opakovat. NSS v minulosti při přezkoumávání voleb postupoval zdrženlivě.
Ještě před oficiálním začátkem lhůty soud dostal několik podnětů, které nějak souvisely s prezidentskými volbami. Jeden návrh se týkal financování Zemanovy kampaně a NSS jej předal Městskému soudu v Praze. Dalších několik už soudci odložili, protože nesplňovaly různá formální kritéria. Byl mezi nimi také podnět muže z Brna, jenž si stěžoval na údajné úmyslné klamání voličů Schwarzenbergem.
