Praha - Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal ministryni Věře Jourové odškodné ve výši 2,7 milionu korun ve sporu s resortem spravedlnosti. Jourová podala na ministerstvo žalobu za nezákonnou vazbu v takzvané kauze Budišov. Rozsudek není pravomocný.
Podle soudkyně byla prokázána souvislost mezi tím, že Věra Jourová strávila měsíc ve vazbě, čímž přišla o důležitou zakázku. „Soud mi přisoudil náhradu škody, která vznikla mým neoprávněným trestním stíháním a vazbou. V době, kdy stíhání začalo, mi můj tehdejší zaměstnavatel vypověděl s okamžitou platností smlouvy (…) Je to náhrada škody, není to klasické odškodnění,“ poznamenala.
Spor se týkal výše odměn, které měla Jourová získat jako součást týmu expertů společnosti MWH podílejících se na poradenství v zakázkách na projekty EU v různých zemích, na což měla uzavřenou smlouvu. Někdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj však byla vzata do vazby. Firma nevěděla, co se děje, a smlouvu proto ukončila.
- Věra Jourová: „Jsem za to rozhodnutí ráda, považují to za satisfakci, ale když se ministerstvo odvolá, tak to prostě bude pokračovat.“
V projektu pak byla Jourová nahrazena někým jiným. „Soud vyšel z toho, že je dána příčinná souvislost mezi ušlým ziskem na straně žalobkyně, která nemohla v rámci tohoto projektu působit, neboť byla vzata do vazby,“ vysvětlila soudkyně Lucie Šternová. Za hlavní důkazy soudkyně považovala hlavně znalecké posudky a výpovědi svědků.
Jourová: Peníze dám na humanitární účely i svým dětem
Část peněz chce Jourová po zaplacení nákladů věnovat svým dětem. „S celou tou kauzou si zažily velmi zlé věci. Mám vůči nim léta špatné svědomí. To, že jsem šla do politiky a narazila jsem, byl můj boj a jich se to nemělo dotknout, ale dotklo se jich to velmi zle,“ dodala Jourová. Zbytek věnuje Jourová na humanitární účely, konkrétně sdružením pracujícím s mentálně postiženými lidmi v Třebíči na výstavbu chráněného bydlení.
Ministerstvo spravedlnosti zatím nechce nepravomocný rozsudek a další postup v kauze komentovat, protože nemá k písemné vyhotovení verdiktu. „Teprve z písemného vyhotovení rozsudku bude zřejmé, jakým způsobem se soud vypořádal s procesní obranou žalovaného státu,“ vysvětlila mluvčí Kateřina Hrochová. Ministerstvo po soudu chtělo, aby žalobu zamítl.
Stíhání se týkalo údajného úplatku od tehdejšího starosty Budišova Ladislava Péti. Podle obžaloby měla přijmout dva miliony korun za to, že prosadí přiznání dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku.
Jourová byla tehdy ještě jako náměstkyně ministra pro místní rozvoj v říjnu 2006 obviněna z přijímání úplatku a strávila asi měsíc ve vazbě. Její stíhání však bylo v létě 2008 zastaveno.
Stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, že se skutek nestal. Potud se z pohledu Jourové vyvíjelo vše bez komplikací, až do okamžiku, než Městský soud verdikt částečně zrušil. Nemajetkovou újmu označil za promlčenou a rozhodnutí o majetkové újmě považoval za nepřezkoumatelné. Kauza se proto vrátila k obvodnímu soudu, zároveň se Jourová obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. Případ se proto tehdy rozdělil na dvě větve.
V jedné Jourová žádala 5 milionů korun za nezákonné omezení svobody v trestním stíhání, psychické problémy a zásah do rodinného života. Mimo jiné nesouhlasila se způsobem, jakým soudy uvažovaly o promlčitelnosti nároku. Ústavní soud ale tuto stížnost zamítl, k porušení jejích základních práv nedošlo. Zaplacení dalších 3,5 milionu korun Jourová požadovala jako náhradu ušlé mzdy. Tuto částku už jí soud jednou přiznal, zatím ale nepravomocně. Původní částka se při současném procesu snížila při dokazovaní zhruba o jeden milion korun.
