Pražský městský soud osvobodil pět anarchistů obžalovaných z přípravy teroristického útoku na nákladní vlak převážející vojenský materiál. Hrozilo jim až dvacet let vězení. Skutek popsaný v obžalobě se podle soudu nepodařilo prokázat. Rozsudek není pravomocný. Státní zástupce se proti němu odvolal. Případ tak bude řešit vrchní soud. Obžalovaní verdikt nekomentovali.
Obžalovaní chtěli podle státního zástupce útokem na vlak narušit politickou, hospodářskou a sociální strukturu země. V obžalobě se píše, že chtěli zastrašit obyvatelstvo a jejich cílem bylo ohrozit lidské životy.
Soudkyně zpochybnila postup policie
Podle soudu ale při procesu nastala důkazní nouze, při níž se nepodařilo vyvrátit obhajobu, která byla založena na tom, že případ vyprovokovala policie. Předsedkyně senátu Hana Hrnčířová při zdůvodnění rozsudku uvedla, že existují pochybnosti nad postupem a transparentností policie před zahájením vyšetřování a v době, než bylo zákonem povoleno, aby se do případu zapojili tajní agenti.
Ve spise podle soudkyně není zmínka o několik měsíců dlouhém období, při kterém byli někteří z obžalovaných sledováni a chybějí také poznatky o tom, co tehdy dělali. Pak agenti dostávají povolení, že mohou na případu pracovat, a hned o několik dní později je první zkouška zápalných lahví. Soudkyně zdůraznila, že za této situace není možné, aby soud rozhodl, že má skutek popsaný obžalobou za prokázaný.
Tajní agenti vystupovali jako utajení svědci a jejich výpovědi podle soudu nebyly podloženy dalšími důkazy. „Není-li možné pro stav důkazní nouze vyvrátit obhajobu obžalovaného, je potřeba zprostit obžaloby,“ vysvětlila Hrnčířová.
Zdůraznila, že soud neříká, že je kauza výsledkem policejní provokace. Nebyla však vyvrácena obhajoba, která na tomto tvrzení byla postavená. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v reakci na rozsudek uvedl, že pokud byla příprava útoku na vlak policejní provokací, bude žádat potrestání viníků. Elitní útvary podle něj nemohou svévolně ničit životy lidí. „Doufám, že doba procesů s Omladinou patří do naší historie a ne do současnosti,“ uvedl na Twitteru.
Tři lidé, kterým hrozily nejvyšší tresty, podle spisu plánovali provést útok na vlak převážející vojenský materiál za použití zápalných lahví. V dubnu 2015 proto podle obžaloby zakopali dvě zápalné směsi složené z benzinu, polystyrenu a rostlinného oleje poblíž chuchelského železničního mostu, kde se měl útok odehrát.
Obžaloba považovala za hlavního organizátora Petra Sovu. Vytvořil podle ní skupinu, kde působili další obvinění Martin Ignačák a Alexandra Ščambová. Žena čelila obžalobě kvůli tomu, že „hlídala“, když Ignačák s policejním agentem ukrývali zápalnou lahev.
Další obviněnou byla Radka Pavlovská, která se měla účastnit schůzek skupiny a jejich plány podle obžaloby neoznámila policii. Za nepřekažení trestného činu jí hrozily až tři roky vězení. Pavlovská svou vinu na přípravě odmítla. Stejně tak i poslední obviněná Katarína Zezulová. Ta podle obžaloby také byla na některých schůzkách.
Státní zástupce byl přesvědčený, že se před soudem vina obžalovaných prokázala. Za stěžejní důkaz považoval výpovědi policejních agentů, kteří se do skupiny anarchistů infiltrovali. „Jejich výpovědi jsou konzistentní a věrohodné po celou dobu řízení. Agenti pouze vstoupili do děje, který se již rozvíjel,“ uvedl už dříve před soudem.
Podle obžaloby Sova s Ignačákem a policejní agenti koupili v prosinci 2014 materiál k výrobě zápalných lahví. Později zápalné směsi vyrobili a vyzkoušeli v lomu u obce Chýnice. Dvě směsi pak 20. dubna 2015 zakopali poblíž chuchelského železničního mostu.
Postup policejních agentů ale kritizovali advokáti obžalovaných. Tvrdili, že policie na důkazech pracovala dříve, než to měla povolené soudem. Nápad na uskutečnění akce navíc podle obhajoby dostali právě tajní agenti, kteří pak obžalované nabádali k provedení útoku. Platili dokonce i za nákup materiálu na zápalné lahve a vybírali místo útoku.
- Podle paragrafu 311 trestního zákoníku spáchá trestný čin teroristického útoku ten, kdo jedná v úmyslu poškodit obranyschopnost ČR, narušit její politickou či hospodářskou strukturu, zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně k něčemu přinutit vládu či jiný orgán veřejné moci.
Advokát Ondrej Štefánik navíc zpochybnil, že by útok zápalnou směsí ohrozil demokratické nebo ústavní principy státu, což by podle něj mělo splňovat předpoklady pro obvinění z terorismu. Odmítl také, že by obžalovaní chtěli zastrašit obyvatelstvo nebo zničit dopravní systém země. Poukázal i na znalecké posudky, které podle něj ukazují, že by od zápalné směsi možná chytila jen dřevěná podlaha vlaku.
Advokáti anarchistů proto zprošťující rozsudek uvítali. Někteří se s klienty budou radit o odškodném za uvalení vazby. Ignačák byl například zhruba rok a čtvrt ve vazbě. „Určitě se kvůli tomu sejdeme a zvážíme další postup,“ řekl jeho obhájce Štefánik. Podobně mluvil i advokát Petra Sovy, který byl po zatčení ve vazbě zhruba osm měsíců. Advokáti se ale také shodli na tom, že je potřeba vyčkat, až bude rozsudek pravomocný.
Kauza souvisí s policejní razií proti extremistům z dubna 2015. Celkem bylo tehdy zatčeno deset lidí, obviněno jich bylo nakonec šest. Případ šestého člověka, stíhaného pro nedovolené ozbrojování a přechovávání hromadně účinné zbraně v bytě, byl z pražské části vyčleněn a zabývají se jím justiční orgány v Brně.
Policejní operace mířila proti levicovým radikálům, kteří už údajně spáchali několik žhářských útoků. Podle policie za útoky stojí anarchisté z uskupení Síť revolučních buněk. V rámci boje proti kapitalismu nejčastěji zapalují policejní auta. Hořela ale i mýtná brána nebo obchod s kamerovou technikou. Podrobnosti o uskupení loni zjišťovali i Reportéři ČT.
