V Česku začaly oficiální akce spojené s oslavou stoletého výročí založení Československa. Na Hradčanském náměstí v Praze složili slavnostní přísahu vojáci, policisté i hasiči. Po poledni se na pochod centrem Prahy vydali sokolové. Odpoledne se otevřela opravená historická budova Národního muzea a Národní divadlo na večer nachystalo slavnostní provedení Smetanovy opery Libuše. Vznik samostatného státu si lidé připomínají také v regionech.
Stovky lidí vyrazily půl hodiny po poledni v sokolském Pochodu pro republiku ke stému výročí založení Československa z pražské Kampy. Průvod šel přes Most Legií a Národní třídu na Václavské náměstí.
V čele hrála kapela pochodovou hudbu a za ní pochodovali zástupci České obce sokolské, kteří akci organizují. Dále v průvodu na Václavské náměstí dorazil vůz, ve kterém byl herec představující prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Za vozem šly stovky lidí s českými vlajkami.
Na Václavském náměstí představitel prvního prezidenta z vozu vystoupil a přivítal se s lidmi, ochutnal chléb se solí a převzal kytici. Následně předstoupil k pultu před pódiem, aby k davu promluvil. V tu chvíli se z pódia za ním ozval hlas skutečného Masaryka – zazněl projev prezidenta z roku 1928, tedy k desátému výročí republiky.
Masaryk se v projevu zamýšlel nad podstatou demokracie. „Demokracie není pouze formou státní, nýbrž také metodou všeho veřejného a soukromého života, je názorem na život. Podstata demokracie je shoda lidí, jejich mírné obcování, láska, lidskost,“ řekl před 90 lety prezident.
Před pódiem pak zacvičili sokolové a zatančily mažoretky. Pak začal koncert, na kterém vystupují například Ivan Mládek nebo skupina Slza. Už o hodinu dříve začal koncert také na Staroměstském náměstí, kde hrají třeba Ewa Farná, PSH a Majk Spirit.
Tak přísaháme!
Na Hradčanském náměstí dopoledne složilo přísahu 900 vojáků, 240 policistů a 120 hasičů. Před nastoupenými jednotkami prošli ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), náčelník generálního štábu armády Aleš Opata, policejní prezident Tomáš Tuhý a ředitel Hasičského záchranného sboru Drahoslav Ryba a pozdravili je. K tribuně pak dorazil i prezident Miloš Zeman. Přísahu a slib sledovali také premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
„Je v zájmu České republiky, aby v Afghánistánu nevzniklo další teroristické centrum, které by připravovalo útoky na civilizované země, jako se poprvé, nikoli naposledy, stalo v roce 2001 útokem na newyorská dvojčata,“ prohlásil v projevu Zeman.
„Tehdy v roce 2001 jsem řekl, že s teroristy se nevyjednává. S teroristy se bojuje. A dnes pouze dodávám, že před teroristy se neutíká. Jako vrchní velitel ozbrojených sil proto očekávám, že budete-li nasazeni v kterékoli ze zahraničních misí, splníte svoji povinnost danou vaší přísahou,“ dodal s odkazem na nedávná úmrtí českých vojáků v Afghánistánu a následné politické diskuse o případném stažení Čechů z afghánské mise.
Otevřené památky
Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO) se odpoledne se slovenským premiérem Peterem Pellegrinim zúčastnili také otevření historické budovy Národního muzea po rekonstrukci, která trvala tři a půl roku. Návštěvníci budou mít možnost si muzeum prohlédnout od neděle, připraveny jsou pro ně dvě výstavy k výročí vzniku Československa.
Po oba víkendové dny vláda zpřístupní zájemcům Hrzánský palác na Hradčanech a Lichtenštejnský palác na Kampě. Jen v sobotu bude otevřená budova Úřadu vlády na nábřeží Edvarda Beneše a lidé se mohou jít podívat také do sídel ministerstev zahraničí, zdravotnictví, školství, spravedlnosti, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj. Den otevřených dveří má také pražský Obecní dům. Dejvice uvidí generální zkoušku na nedělní vojenskou přehlídku.
Svátek na divadelních prknech
Slavnostním provedením opery Libuše se k oslavám připojí Národní divadlo v Praze. Inscenačně nejnáročnější operu Bedřicha Smetany bude přenášet Česká televize. Zároveň ji lidé budou moci živě sledovat na velkoformátovém plátně na náměstí Václava Havla, které k divadlu přiléhá.
Smetana určil Libuši k provádění při slavnostních příležitostech týkajících se života české společnosti. Poprvé zazněla v Národním divadle 11. června 1881 při jeho otevření. „V Libuši spatřuji silné poselství. Společnost může být úspěšná, bude-li silná ve své svornosti,“ je přesvědčený režisér opery a ředitel Národního divadla Jan Burian.
K oslavám vzniku Československa se Národní divadlo přidá i v neděli, a to interaktivním videomappingem na budovu „zlaté kapličky“ ve směru od Střeleckého ostrova a mostu Legií. Přihlížející se budou moci do promítání zapojit prostřednictvím chytrých telefonů a tabletů.
V první fázi minihry budou lidé sbírat padající virtuální mince a pomohou divadlo postavit z jednotlivých stavebních bloků. Následně fasáda historické budovy ožije vnitřní výzdobou. Oslava úspěchu ale bude přerušena zárodky požáru a hráči budou vystaveni výzvě hořící divadlo uhasit.
Dejvické divadlo večer uvede hru Václava Havla Zítra to spustíme o událostech noci z 27. na 28. října 1918. Stejnou hru v režii Vladimíra Morávka na dnešní večer nachystali také v Brně.
Průvodce po opevnění a staré knihy
Výročí založení státu si připomněli i v Břeclavi, kde odhalili na Smetanově nábřeží Památník Svornosti. Ten je replikou monumentu z roku 1934 připomínajícího vznik společného státu Čechů, Moravanů a Slováků před 100 lety. Tvoří jej tři sloupy zakončené střechou. V horní části jsou znaky historických zemí a heslo Ve svornosti síla. Původní památník zničili po mnichovské dohodě ti, kteří jím zůstali opomenuti – moravští Němci.
V Jablonci nad Nisou zase obnovili desky se jmény 863 obětí první světové války. Ty byly odsekány po roce 1945 ve vlně protiněmeckých nálad. „To, že po druhé světové válce byla odstraněna i tato jména lidí, jejichž možná jedinou chybou bylo, že byla napsána ve švabachu a německy, nepatří k tomu, na co by naše republika měla být pyšná,“ uvedl při odhalení primátor Jablonce a poslanec Petr Beitl (ODS).
Na Opavsku se k oslavám přidali vydáním speciálního mapového průvodce Opevněná hranice. Ten mapuje síť vojenského opevnění budovaného od roku 1935 v regionu. Bude dostupný od neděle 28. října při příležitosti oslav 100. výročí Československa na Horním náměstí v Opavě. Od následujícího týdne bude materiál k dispozici například ve všech informačních centrech v opavském Slezsku.
„Průvodce Opevněná hranice je vhodný pro různorodou škálu návštěvníků, nabízí spoustu zajímavostí nejen vojenského charakteru v reálném prostředí pevností, ale také mnoho interaktivních prvků v muzeích, tipy na výlet a přibližuje působivé akce, které se zde každoročně konají,“ uvedl ředitel Destinačního managementu turistické oblasti opavské Slezsko Jiří Černý. Dodal, že vojenské pevnosti Opavsko odlišují od jiných regionů.
Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně zase připravuje výstavu Knihy našich prarodičů aneb Literatura pro děti prvorepublikové éry. Představí české knihy pro děti, které se v období první republiky vydávaly a četly. Začne ve středu, potrvá do 30. prosince.
Část výstavy vyplývá z ankety, ve které lidé od května do října letošního roku vybírali z titulů poprvé vydaných mezi lety 1918 až 1938. V tomto období vyšla například Čapkova Dášeňka, knižně byli vydáni Lovci mamutů, děti se tehdy poprvé setkaly s Ferdou Mravencem, kocourem Mikešem, Gabrou a Málinkou či Kájou Maříkem.
V Rudici na Blanensku odhalili repliku sochy Tomáše Garrigua Masaryka, která tam stála poprvé krátce od roku 1938 a znovu po válce. V 50. letech však zmizela neznámo kam. „Jsem rád, že tu je, snad už natrvalo,“ řekl po více než hodinovém slavnostním ceremoniálu starosta Roman Šebela.
Památkou na víkendové oslavy 100 let republiky v Třebíči bude schránka v městské věži obsahující stříbrnou repliku městské pečeti, tiskoviny, bankovky, ale také místní whisky a vzkaz zástupců radnice příštím generacím. Na věž pamětní schránku v dešti vynesl horolezec. Předtím ke kostelu svatého Martina přišel více než dvousethlavý průvod tvořený zástupci spolků, v jehož čele jel v historickém voze představitel prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Stoleté krematorium
V Liberci se rozhodli zpřístupnit krematorium, které je v provozu 100 let. Město památkově chráněnou budovu postavenou ve stylu secese postupně opravuje. Letos do obnovy dá kolem deseti milionů korun, obdobná částka bude potřeba i příští rok.
Návštěvníci krematoria mohou vidět i původní dvě pece. „Jsou tady sto let. Nejprve se v nich topilo uhlím a pak se předělaly na plyn,“ uvedl jeden z průvodců Jan Audy. Zvláštností pecí bylo, že teplo, které produkovaly, se sklepením šířilo po okolí. „Na nádvoří se tak v zimě nedržel sníh a nemusela se provádět zimní údržba,“ dodal vedoucí správy veřejného majetku magistrátu David Novotný.
