Sobotkův mail zřejmě napadli hackeři. Strakova akademie povolala policii

Hackeři se podle všeho nabourali do e-mailu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Úřad vlády zatím pravost korespondence zveřejněné na extremistickém webu výslovně nepotvrdil, ale obrátil se na policii. Sobotka prohlásil, že se opakovanými útoky hackerů nenechá zastrašit. Twitter mu napadli před Vánoci.

Krajně pravicový, extremistický server se vymezuje proti stoupencům liberálních a levicových hodnot a sám sebe prezentuje jako skupinu radikálních autorů bojujících proti údajné rakovině národa – neomarxismu, jenž měl podle autorů webu vytvořit řadu metastáz: „multikulturalismus, antirasismus, pozitivní diskriminaci menšin, homosexualismus, antifašismus nebo gender-feminismus“.
Web útočí na Romy, imigranty (především afrického původu) a muslimy, snahu o rovnost pohlaví označuje za terorismus a v červenci 2011 poděkoval norskému atentátníkovi Andersi Breivikovi za útoky v Oslu a na ostrově Utöya.

Internet
Zdroj: Thinstock

Na korespondenci, kterou zveřejnil krajně pravicový extremistický web White Media, upozornil server Lidovky.cz. E-maily se týkají například migrace, dřívějších koaličních jednání, prezidentské kampaně, výběru ředitele Českého rozhlasu, situace kolem české ropy v německých skladech, ale třeba také Sobotkovy osobní hypotéky.

Premiéra dopisovatelé v e-mailech z několika posledních let oslovují oficiálně, ale i jako „milého přítele" nebo „milého Slávka“. V korespondenci se objevují jména politiků, například dnešní ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, šéfa hnutí ANO Andreje Babiše nebo předsedy poslanců ČSSD Romana Sklenáka, ale také blízkého přítele Sobotky advokáta Radka Pokorného nebo šéfa Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra.

Nahrávám video
Reportáž: Sobotkův e-mail zřejmě napadli hackeři
Zdroj: ČT24

Podle serveru Lidovek jsou minimálně dva zveřejněné e-maily autentické. Mezi korespondenty figuruje člen ČSSD David Sedláček, který potvrdil, že si s premiérem dopisoval. Autentický je i e-mail, který psal Pokorný šéfredaktorovi Lidových novin Istvanu Lékovi – a který poté poslal premiéru Sobotkovi.

Ze Strakovy akademie přímé potvrzení nezaznělo

Mluvčí vlády Martin Ayrer řekl, že se věcí zabývá policie. Pravost e-mailů přímo potvrdit nechtěl. Podle informací ČTK ale nyní Úřad vlády řeší, jak zlepšit zabezpečení Sobotkovy elektronické komunikace. Autentičnost korespondence navíc potvrdilo několik jejích aktérů.

Sám Sobotka případ nijak obšírně nekomentoval. „Věc šetří Policie ČR, proto se k ní nebudu vyjadřovat,“ uvedl ve svém prohlášení. „Opakovanými útoky hackerů na moji osobu a na politiku, kterou prosazuji, se nenechám jakkoli zastrašit nebo ovlivnit.“

Jedná se přitom pravděpodobně už o druhý útok ve čtrnácti dnech. Těsně před Vánoci Sobotkův Twitter napadlo neonacisté, na stránce se objevily komentáře vyzývající k nenávisti vůči uprchlíkům. Falešné tweety, které volaly po boji proti uprchlíkům a označovaly je za invazní armádu, zůstaly na profilu předsedy vlády přibližně sedm hodin. Vzkazy obsahovaly i odkazy na články a videa podněcující strach z uprchlíků a nenávist vůči nim.

IT expert: Cesta hackerů vedla přes heslo

Opakovanými útoky hackerů na moji osobu a na politiku, kterou prosazuji, se nenechám jakkoli zastrašit nebo ovlivnit.
Bohuslav Sobotka

„Twitterový účet byla první kontrolka a hlavní útok šel na e-mailovou schránku,“ soudí expert na IT bezpečnost Jiří Nápravník. Klíčové podle něj bylo pro hackery získat heslo do Sobotkova mailu. „Do počítače se může dostat virus, který heslo odposlechne, hacker může heslo uhádnout, pokud je slabé, a k odhalení může dojít i ve chvíli, když v kavárně vyhledáváte e-mail přes wifi.“

Obdobně mluví i David Řeháček ze společnosti Check Point Software Technologies; zisk hesla pomocí viru, pokusným zadáním nebo krádeží asi nejjednodušší cestou, jak se do schránky na bezplatné e-mailové službě dostat. Podle něj je spíše zarážející, že tak důležitá osoba jako premiér řeší přes freemail i pracovní věci a že mu nikdo nesdělil související rizika.

Seznam: Prolomení mailu je chyba uživatele

Ráda bych popřela, že se jedná o hackerský útok. Spíše jde o to, že někdo odhadl heslo k této konkrétní emailové schránce. Pokud sám uživatel naší služby zanedbá svoji bezpečnost, nemůžeme s tím moc udělat.
Irena Zatloukalová
mluvčí Seznam.cz

Samotný Seznam, na kterém se zveřejněné e-maily vyskytovaly, potom předpokládá, že za získáním přístupu do premiérovy schránky není prolomení zabezpečení služby, ale právě zmíněné snazší cesty.

„K takovým odhalením hesla může dojít prostým pokusem, a to zejména tehdy, pokud je heslo příliš snadné a nedbá různých doporučení, která mají odhadnutí hesla zabránit, případně pomocí sociálního inženýrství či natažením viru do počítače,“ řekla mluvčí Seznamu Irena Zatloukalová.

Exministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), kterému se stejná skupina do mailu nabourala v minulosti, řekl, že hackery zažaloval, ale policie mu sdělila, že doména je registrovaná v USA a tamní zákony je chrání. Nedalo se tak dosáhnout ani stažení stránek z internetu, uvedl.

Podle Nápravníka je Sobotkova situace podobná problému, který řešila zájemkyně o funkci americké prezidentky Hillary Clintonová. Ta v pozici ministryně zahraničí používala soukromý e-mail pro úřední komunikaci, za což ji posléze kritizovali jak opoziční republikáni, tak odborníci na kybernetickou bezpečnost; svou praxí podle nich vystavila citlivé vládní údaje potenciálnímu hackerskému útoku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...