Clintonová žehlí problém s maily, chce je nechat zveřejnit

Washington – Hillary Clintonová požádala americké ministerstvo zahraničí, aby zveřejnilo její úřední e-maily, které poslala během svého působení ve funkci šéfky diplomacie USA ze svého soukromého účtu. Posíláním úřední komunikace ze soukromé adresy porušila federální zákony.

Republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů hodlá přezkoumat elektronickou komunikaci Clintonové kvůli vyšetřování útoku na americký konzulát v libyjském Benghází z roku 2012. Výbor Kongresu proto Clintonovou vyzval, aby své e-maily předložila.

  • Pravice se podle amerických médií snaží prezentovat Clintonovou a jejího manžela Billa jako pár nerespektující zavedená pravidla a využít její e-mailový přehmat v blížící se volební kampani. „Američané si zaslouží znát veškerá fakta,“ komentoval požadavek výboru šéf sněmovny John Boehner. 

Politička v reakci na požadavek kongresového výboru vyzvala ministerstvo zahraničí, jemuž elektronickou komunikaci předala, aby ji zveřejnilo. „Chci, aby veřejnost viděla mé e-maily. Požádala jsem ministerstvo zahraničí, aby tak učinilo. Slíbili, že je kvůli zveřejnění prozkoumají co nejdřív,“ napsala jedna z horkých kandidátek demokratů pro příští prezidentské volby na Twitteru.

Clintonová vystavila choulostivé informace riziku hackerského útoku

Používat soukromý e-mail pro úřední komunikaci je podle expertů možné pouze v případech nouze. Podle svého mluvčího však politička naplnila literu i duch zákona, když úřední komunikaci ve své schránce archivovala.

Její předchůdci v úřadě Colin Powel a Condoleeza Riceová používali ke své korespondenci soukromý i úřední účet, Clintonová na rozdíl od nich posílala maily výhradně prostřednictvím soukromé schránky. Podle agentury AP byl server pro její emailovou adresu umístěn přímo v jejím domě. Odborníci tento přístup kritizují – vysoce citlivé informace o zahraniční politice USA se ocitly v ohrožení hackerského útoku.

Americké zákony navíc jasně říkají, že veškerá komunikace vládních úředníků je považována za vládní záznamy. Z toho důvodu musí být archivovány, aby k nim měli přístup historici, parlamentní výbory a média (vyjma tajných informací). Clintonová podle svých spolupracovníků očekávala, že její e-maily budou automaticky archivovány, protože směřovaly do dalších vládních účtů.

Teprve před dvěma měsíci bylo 55 000 stran elektronické pošty Clintonové přepsáno a předáno úřadům. Podle jakých kritérií byla pošta vybírána, není známo.

Hillary Clintonová, někdejší senátorka za New York, zastávala funkci americké ministryně zahraničí v letech 2009 až 2013. V současnosti je považována za jednu z favoritek demokratů pro nadcházející prezidentské volby v roce 2016. Svou kandidaturu nicméně zatím oficiálně neoznámila.

Současný ministr zahraničí USA John Kerry používá podle New York Times ke své elektronické komunikaci výhradně úřední e-mail.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii pátrá po strůjci útoku, který je na útěku.
před 18 mminutami

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku. Údery hlásí i Ukrajina

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli dva lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm, oznámil šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.
07:46Aktualizovánopřed 56 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 14 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 14 hhodinami

Evropský pohled