Sobotka: Z návratu Paroubka ČSSD moc nejásá. Není to dobrý krok

Nahrávám video
Sobotka: Z návratu Paroubka strana moc nadšená není
Zdroj: ČT24

Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek v sobotu oznámil návrat do řad sociální demokracie. Podle Bohuslava Sobotky, který na post šéfa strany rezignoval, z toho ale v ČSSD moc velké nadšení nepanuje. Sobotka ve straně zůstává a nehodlá ji opustit ani v budoucnu. V Otázkách Václava Moravce odmítl, že by někdy zakládal novou konkurenční politickou stranu, jako to udělal právě Paroubek.

Paroubek, který po odchodu z ČSSD založil stranu LEV 21, v sobotu oznámil, že se do řad sociálních demokratů vrací. Přihlášku vyplnil v Cerhenicích na Kolínsku. Organizace by jeho vstup měla schválit 26. června. 

„Nepokládám to za dobrý krok ani za dobrý signál vůči veřejnosti,“ reagoval Sobotka v OVM. Paroubka nechce znovu ve straně ani volební lídr Lubomír Zaorálek. V pořadu Partie FTV Prima řekl, že znovu přijat nebude. Pokud by se totiž chtěl vrátit, musela by s tím souhlasit pražská organizace, kde byl dříve registrovaný. „Pokud je mi známo, ta dává jasně najevo, že o jeho návrat zájem nemá,“ vysvětlil.

Paroubek už návrat zkoušel několikrát

Paroubek už návrat do sociální demokracie oznamoval několikrát. „Zatím se mu ale nepodařilo do ČSSD vstoupit. Jeho problém je, že odešel, ačkoliv nebyl žádný tlak na to, aby odcházel. Založil si navíc konkurenční politický subjekt, který skončil fiaskem, a na ČSSD často také útočil. Jeho návrat je tak logicky komplikovanější,“ dodal Sobotka.

V sociální demokracii není žádné velké nadšení z toho, že by se měl Paroubek vracet… Neměli bychom se vracet do minulosti a už vůbec ne s lidmi, kteří na ČSSD opakovaně útočili a snažili se stavět konkurenční politické subjekty.
Bohuslav Sobotka

Paroubka reakce politiků nezklamaly. „Čekal jsem, že pan Sobotka bude konzistentní stejně tak jako bafuňáři z pražské stranické organizace. Možná, že jsou spokojení se stavem, ve kterém strana teď je,“ uvedl. „Pokud budu prostým členem, tak je nebudu ohrožovat v jejich mocenských ambicích, o které jim jde, nejde o věc, takže v tuto chvíli je mi jedno, co si myslí,“ doplnil.  

Bývalí předsedové by ale podle Sobotky ze strany odcházet neměli. Váží si proto Vladimíra Špidly, „který se snaží v ČSSD dál pomáhat“. Sám chce ve straně také zůstat: „Nebudu po vzoru Miloše Zemana nebo Jiřího Paroubka zakládat nějaké nové konkurenční politické subjekty. Jsem celý život v jedné politické straně a doufám, že v ní i budu moci zůstat.“

Sobotka stál v čele sociálních demokratů sedm let. K odchodu se rozhodl kvůli klesající podpoře strany i sporům uvnitř ČSSD: „Jako předseda jsem vždy vnímal svoji odpovědnost za vše dobré i špatné. Odpovědnost jsem v tuto chvíli přijal. Podle mého názoru včas, aby sociální demokracie ještě mohla udělat klíčové personální změny a vylepšit své šance na podzimní volby.“

O kandidatuře na prezidenta Sobotka neuvažuje

V souvislosti se Sobotkovým odchodem z čela ČSSD se objevily i spekulace, zda by nemohl za stranu příští rok kandidovat na post prezidenta. „O ničem takovém neuvažuji,“ řekl v OVM. Prioritní jsou pro něj podzimní volby, ve kterých povede kandidátku na jižní Moravě. 

Sociální demokraty od čtvrtka vede dosavadní statutární místopředseda a ministr vnitra Milan Chovanec. Ústřední výkonný výbor pak v sobotu schválil Lubomíra Zaorálka jako hlavního lídra volební kampaně.

V sobotu také ČSSD představila svůj program pro podzimní volby. Voličům slibuje průměrný plat 40 000 korun měsíčně a do roku 2022 minimální mzdu 16 tisíc. 98 procentům zaměstnanců pak chce snížit daně. Zaorálek v pořadu Partie FTV Prima řekl, že by to rozpočet přišlo ročně na 20 miliard.

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Ztrátu chce ČSSD vyrovnat progresivním zdaněním firem se zisky nad 100 milionů korun, na majetek nad 50 milionů plánuje zavést dědickou a darovací daň na úrovni procent a u majetku nad 100 milionů ve výši 15 procent.

„Banky představují asi plus 11 miliard, daně z příjmů velkých podniků dělají šest miliard a pak je daň z majetku. V podstatě to je vylej, nalej,“ prohlásil Zaorálek. Místopředseda ČSSD Jan Birke v OVM dodal, že daňový program dle výpočtů expertů vychází na mínus tři miliardy: „To je marginální číslo v tom obrovském koši rozpočtu.“

Sociální demokraté by podle Birkeho chtěli banky a velké firmy zdanit kvůli tomu, aby své zisky neodváděly mateřským společnostem v cizině. S tím podle předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika souhlasí i komunisté. 

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek ale v OVM kritizoval návrh ČSSD na růst minimální mzdy, který je podle něj  mimo realitu. Lidovci chtějí, aby dosahovala maximálně na 40 procent průměrné mzdy v Česku. Ta je aktuálně 27 889 korun: „Máme tučné roky a ekonomice se daří. V případě, že začne mít ekonomika nějaké problémy, tak minimální mzda může být pro podnikatele určitým limitem.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 16 mminutami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 48 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 6 hhodinami
Načítání...