Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek se vrací do strany

Jiří Paroubek bude opět sociálním demokratem. Bývalý předseda strany a vlády vstoupí do buňky v Cerhenicích na Kolínsku. Bude to muset ještě schválit kolínská organizace, její předseda však komplikace neočekává. Paroubek byl předsedou ČSSD v letech 2006 až 2010. Rezignoval po nečekaně nízkém volebním výsledku v roce 2010, krátce poté ze strany vystoupil a bez větších úspěchů působil ve straně LEV 21 – Národní socialisté.

„Vyplnil už přihlášku,“ řekl k návratu Jiřího Paroubka předseda kolínských sociálních demokratů Marek Semerád. Jeho organizace by měla přijetí nového člena schvalovat 26. června. Semerád zdůraznil, že považuje bývalého premiéra za posilu. Míní, že v politice ještě neřekl poslední slovo.

Podle serveru Seznam Zprávy však musí Paroubek překonat ještě jednu překážku. Kromě organizace, do jejíž řad by chtěl vstoupit, se k jeho návratu musí vyjádřit i pražská organizace ČSSD, jejímž členem byl dříve. Předseda Petr Dolínek je přitom skeptický. „Nejsem pro jeho návrat. Rozhodl se své veřejné působení v minulosti spojit s jiným projektem,“ řekl.

Paroubek chce ČSSD morálně podpořit

Že se Paroubek vrací do ČSSD, vyšlo najevo v den její programové konference. Sociální demokracie do ní vstoupila v situaci, kdy se dosavadní předseda a premiér Bohuslav Sobotka rozhodl, že se vzdá jak nejvyšší stranické funkce, tak i role volebního lídra. ČSSD se v posledních měsících propadají preference, v posledním průzkumu dosahovaly pouze na deset procent s tím, že by sociální demokracie mohla skončit ve volbách nejen za koaličním ANO, ale i za opozičními ODS a KSČM.

Bývalý šéf strany řekl, že chce ČSSD morálně podpořit „v tuto chvíli, kdy je strana v mimořádně těžké situaci“. Své návrhy na řešení situace zatím nechtěl zveřejnit, protože ještě ani není členem. Ujistil však, že pokud členy ČSSD budou jeho návrhy zajímat, tak jim je řekne.

Chci ji morálně podpořit jako její bývalý předseda – myslím úspěšný předseda nebo velmi úspěšný předseda. Je logické, abych v této těžké situaci ukázal, že by se všichni měli zapojit do toho veslování.
Jiří Paroubek

Současní vrcholní představitelé sociální demokracie se návratu bývalého předsedy nebrání, ale nevědí o něm. „Co znamená jeho návrat, to ví spíš on než já. Pro mě je těžké to komentovat, protože já si myslím, že byla chyba, že tehdy odešel,“ uvedl ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. „Pokud nám chce pomáhat, tak jsem za to rád, ale víc k tomu v tuto chvíli nevím,“ dodal předseda sociálnědemokratického poslaneckého klubu Roman Sklenák. Poznamenal však, že ho mrzí, že chce Paroubek straně pomoci až nyní.

ČSSD a Paroubek se nerozcházeli v dobrém

Někdejší předseda ČSSD přitom ze strany neodcházel v dobrém. Ačkoli býval členem v Praze, měl úzké vazby na Ústecký kraj, kde také kandidoval do sněmovny. Tam však spolu se svými spojenci začal ztrácet půdu pod nohama krátce poté, co po volbách v roce 2010 odstoupil z čela ČSSD. Mezi ním a novým vedení ústecké sociální demokracie reprezentovaným Arnem Fišerou a Jaroslavem Foldynem létala slova jako „křivák“, „buzerace“. V říjnu 2011 pak z ČSSD vystoupil a spolu s poslancem Jiřím Šlégrem založil stranu LEV 21, jež se potom sloučila s ČSNS. Ačkoli si pak činil velké ambice, LEV 21 v žádných volbách neuspěla.

Nahrávám video

Členem politické strany byl Jiří Paroubek již před rokem 1989, nikoli však strany komunistické, nýbrž Československé strany socialistické, ze které však vystoupil v roce 1986. V roce 1989 pak vstoupil do obnovené sociální demokracie a v roce 1993 se utkal s Milošem Zemanem o předsednickou funkci. Neuspěl však a nakonec se nadlouho uchytil v pražské komunální politice, než jej Stanislav Gross vytáhl na výsluní. Od roku 2004 byl ministrem pro místní rozvoj, po Grossově rezignaci v dalším roce se stal premiérem.

Ve volbách v roce 2006 sice dovedl sociální demokracii k procentuálně nejlepšímu výsledku (32,32 procenta oproti 32,31 procenta v roce 1998) – přičemž o dva roky dříve při eurovolbách získala jen 8,8 procenta – ale strana skončila až druhá za Topolánkovou ODS a nedokázala sestavit vládní koalici. Tři roky pak byl Paroubek opozičním lídrem a nakonec dokázal prosadit vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě. Ve volbách v roce 2010 pak sice jeho ČSSD vyhrála, ale 22procentní zisk zůstal daleko za očekáváním a nedával Paroubkovi naději na sestavení koalice.

Ačkoli se Jiří Paroubek narodil v roce 1952 v Olomouci, vyrůstal v Praze, kde absolvoval gymnázium Hellichova a vystudoval VŠE (absolvent 1976). Pracoval v podniku Restaurace a jídelny (RaJ), kde se stal ekonomickým náměstkem. Zároveň působil v širším vedení ČSS, jejímž členem se stal již po maturitě a vystoupil z ní v roce 1986. Od roku 1989 byl členem ČSSD.

V 90. letech podnikal jako ekonomický poradce, od roku 1998 byl náměstkem pražského primátora. V roce 2004 jej Stanislav Gross vybral do své vlády na místo ministra pro místní rozvoj, když Gross rezignoval, stal se Paroubek v roce 2005 premiérem. Od dalšího roku byl i předsedou ČSSD. Pod jeho vedením vyhrála ČSSD krajské a senátní volby 2008 a volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010.

Poté, co v roce 2010 odešel z čela sociální demokracie a další rok i ze strany samotné a založil LEV 21 (později Národní socialisté – LEV 21), zůstal poslancem, a to až do roku 2013, kdy se tehdejší sněmovna předčasně rozpustila. V následujících sněmovních volbách nekandidoval, v roce 2014 se sice ucházel o post europoslance, ale bezúspěšně. O návratu do sociální demokracie podle vlastních slov začal vyjednávat v roce 2016, v době předvolební programové konference v červnu 2017 oznámila kolínská organizace ČSSD, že od Paroubka dostala přihlášku.

Vrcholnou politickou kariéru Jiřího Paroubka provázely některé kontroverze. Dával najevo ochotu spolupracovat s komunisty na schvalování zákonů a opírat se o ně i při vládnutí („a kdyby tady spadli marťani, tak je budu schvalovat třeba s marťany,“ řekl na slavném vystoupení ÚVV ČSSD), pouštěl se do ostrých sporů s některými médii i prezidentem Klausem, kterému vyhrožoval, že mu omezí zahraniční cesty. Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 se potom stal Paroubek cílem prostestů, při kterých na něj jeho odpůrci házeli na volebních mítincích vajíčka.

Jiří Paroubek se také obklopoval některými kontroverzními osobnostmi. Úzce spolupracoval s Petrem Bendou, který čelil obviněním, že do strany přivádí tzv. mrtvé duše. V roce 2008 také došlo v restauraci, kde předtím Paroubek křtil svoji knihu, k vraždě Václava Kočky mladšího.

Expremiér byl dvakrát ženat. Mezi lety 1979 a 2007 byla jeho manželkou Zuzana Paroubková, rozená Zajíčková, pár měl jednoho syna. V roce 2007 se Paroubkovi rozvedli a tehdejší předseda ČSSD se vzápětí znovu oženil s tlumočnicí Petrou Kováčovou. Spolu mají dceru.

Jiří Paroubek
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obvodní soud v případu Feri špatně vyhodnotil důkazy, uvedl městský soud

Městský soud v Praze vysvětlil, proč v září zrušil osvobozující rozsudek nad exposlancem Dominikem Ferim, který je obžalovaný ze znásilnění tehdy sedmnáctileté dívky. Podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové obvodní soud špatně vyhodnotil důkazy a věc chybně posoudil po právní stránce. Jeho závěr, že nejde o trestný čin, označil odvolací městský soud přinejmenším za předčasný.
před 7 mminutami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 1 hhodinou

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 3 hhodinami

VideoMinisterstvo spravedlnosti chystá novelu rušící pravomoc vyšších soudů zavazovat nižší

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) prosazuje změnu trestního řádu, podle níž by odvolací soudy v budoucnu neměly říkat nižším instancím, jak mají hodnotit důkazy nebo jak v případu rozhodnout. Takový postup použil Vrchní soud v Praze třeba v kauze Čapí hnízdo, ve které je obviněný premiér Andrej Babiš (ANO). Tejc tvrdí, že se úprava případu nedotkne. Část odborníků se obává, že soudy si rozhodnutí budou navzájem vracet, a tedy i prodlužovat řízení. České soudy loni opět zrychlily. Okresní soudy vyřizovaly civilní věci v průměru za necelých osm měsíců, tedy o dva týdny rychleji než předloni. Na trestní případy potřebovaly zhruba pět měsíců.
před 11 hhodinami

Senátní volby na Žďársku jsou neplatné, rozhodl soud

Nejvyšší správní soud označil výsledky senátních voleb na Žďársku za neplatné. Rozhodl na základě stížnosti, kterou podal Radek Černý (ODS), jenž tam o jediný hlas nepostoupil do druhého kola. Soud si vyžádal volební dokumentaci z 26 okrsků, aby mohl přepočítat hlasy. Hlasování se na Žďársku bude muset zopakovat od prvního kola. Kandidovat budou stejní lidé jako v říjnu, nikdo nový se nemůže přihlásit. Mandát původně obhájil Josef Klement (KDU-ČSL).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.