Praha – Česká diplomacie nadále odmítá možnost dodávat Ukrajině zbraně, jediné možné řešení krize v Donbasu je to diplomatické. Po koordinační schůzce české zahraniční politiky to prohlásil předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pokud by selhala dohoda o příměří z Minsku, před evropským summitem se uskuteční podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) ještě další setkání, aby česká zahraniční politika byla jednotná.
„Pokud jde o situaci na Ukrajině, stojíme blízko hrany propasti a je nesmírně důležité, aby se podařilo naplnit minské dohody. Jsou jedním z mála posledních racionálních řešení. Pokud by se rozpadly, povede to k eskalaci násilí a spirále dalších ekonomických sankcí,“ prohlásil předseda vlády po jednání s prezidentem, ministry zahraničí a obrany i šéfy obou komor parlamentu.
Současně s tím ale trvá negativní stanovisko české vlády k možným dodávkám zbraní, které žádá Kyjev a o nichž se diskutuje zejména ve Spojených státech. „Nebylo by šťastné, abychom na Ukrajinu dodávali zbraně,“ uvedl Sobotka.
Tato pozice si ovšem vysloužila kritiku z opozičních řad. „Česká vláda říká: chceme, aby byly Ukrajině garantovány její hranice, a současně jí nechceme pomoct, aby své hranice mohla chránit,“ podotkl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Je to postoj krátkozraký, nelogický a velmi alibistický. Představte si, že by v roce 1940 americký prezident řekl: Stojíme za Velkou Británií, ale žádné zbraně jí proti Hitlerovi nepošleme, protože by se tím eskaloval konflikt.“
Hamáček: Shodu politiků nelze vynutit, musí spolu více diskutovat
„Opravdu se diskutovalo do detailů a velmi otevřeně,“ popsal průběh schůzky předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který rovněž potvrdil tři hlavní témata schůzky: Islámský stát, vývoj situace na Ukrajině a východní partnerství. „Shodli jsme se, že Islámský stát je velkým nebezpečím pro západní civilizaci a že je proti němu třeba zakročit,“ uvedl Hamáček. „Nikdy jsme nezpochybňovali pozici Evropské unie a Severoatlantické aliance,“ dodal k názoru české diplomacie na vývoj na Ukrajině.
Vyhrocené spory mezi prezidentem a vládou o zahraniční politiku by se ale už podle Hamáčka neměly opakovat. Připustil, že žádné záruky v tomto směru nejsou, ale prezident Zeman by měl s vládou dopředu více komunikovat. „Osobně jsem požádal pana prezidenta, zda by do budoucna zvážil při zásadních projevech, že by informoval premiéra či ministra zahraničí, co bude jejich obsahem. Aby reakce nebyly bezprostřední, ale aby mohly být připravené s vědomím toho, co pan prezident bude říkat,“ řekl Hamáček.
Spory vyvolala Ukrajina i Islámský stát
Setkání ústavních činitelů v širokém formátu proběhlo poprvé. Na pravidelném jednání o české zahraniční politice se předseda vlády Sobotka s prezidentem Zemanem dohodli na konci roku. Důvodem byly kontroverze, jež vzbudila série prezidentových podzimních vyjádření, mj. to pro čínskou televizi, ve kterém prohlásil, že se chce od Pekingu učit, jak stabilizovat společnost.
- „Bylo by skvělé, kdyby česká zahraniční politika mluvila jedním hlasem a z mého pohledu také, kdyby Miloš Zeman mluvil méně prorusky a pro spolupráci s Čínou,“ uvedl europoslanec za TOP 09 a STAN Jiří Pospíšil.
- „Je jedno, jestli bude zahraniční politika mluvit jednotně, je důležité, aby mluvila racionálně,“ domnívá se europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM).
- „Velmi důležitá je ale zahraniční politika v rámci Evropy a v té česká zahraniční politika hovoří jednotně,“ dodal europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).
Rozpory v mezi Černínským palácem a Pražským hradem naposledy odhalila debata o bojovnících Islámského státu v Sýrii a severním Iráku. Ve svém projevu na lednové konferenci o holocaustu prezident vyzval k zásahu proti IS, který by měli vést všichni stálí členové Rady bezpečnosti; podle Zaorálka jde ale o nesmyslné volání po křížové výpravě. Zeman v reakci na to nařkl šéfa české diplomacie z appeasementu, politiky ústupků podobné západnímu postoji ve 30. letech, a dnes mu věnoval chamberlainovský deštník – s odkazem na britského ministerského předsedu, který se domníval, že proněmeckým mnichovským diktátem zajistí své zemi mír.
Prezident se s vládou rozchází i v pohledu na sankce EU vůči Rusku za jeho zasahování do konfliktu na Ukrajině. Sobotkův kabinet sankce podpořil, Zeman je ale dlouhodobě odmítá a argumentuje příkladem Kuby, kde ani dekády trvající americké sankce Castrův režim neodstranily. Rozruch vzbudila i prezidentova slova, která východoevropský konflikt přirovnala k chřipce a označila ho za občanskou válku (čímž z logiky výroku popřela ruskou účast na bojích v Donbasu).
Z dnešního setkání ovšem ústavní činitelé odcházeli v zásadě spokojeni. „Nechci být přehnaně optimistický, ale učinili jsme krok k tomu, aby byla česká zahraniční politika jednotná. S panem prezidentem jsme se dohodli, že se brzy sejdeme znovu,“ prohlásil ministr zahraničí Zaorálek s tím, že se Zemanem budou koordinovat české postoje před květnovým summitem Východního partnerství v lotyšské Rize.
