Premiér Bohuslav Sobotka se zastal prezidenta Miloše Zemana, který se počátkem května zúčastní oslav 70 let od konce druhé světové války. Většina evropských státníků totiž pozvání odmítla kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu. Zemanovu návštěvu kritizuje i pravicová opozice, podle Sobotky ale nejde slučovat současnou politiku prezidenta Vladimira Putina s rudoarmějci, kteří padli při osvobozování Československa.
„Jako premiér a jako vláda nebudeme problematizovat účast prezidenta republiky na slavnostní události v Moskvě, mimo jiné proto, že velká část tehdejšího Československa byla (v roce 1945) osvobozena vojáky tehdejší sovětské armády,“ konstatoval předseda vlády Bohuslav Sobotka po setkání s prezidentem republiky. „Více než 100 tisíc ruských vojáků, kteří při osvobozování Československa zahynuli, nemůže za současnou politiku prezidenta Putina.“
Česká pravicová opozice přitom ústy občanské demokratky Miroslavy Němcové včera vyzvala kabinet, aby prezidentovi cestu do Moskvy neproplatila. Tradiční ruské oslavy vítězství nad Hitlerem při jubilejním sedmdesátém výročí totiž komplikuje vyhrocená bezpečnostní situace na východě Evropy. Skeptický je k Zemanově návštěvě i europoslanec za TOP 09 Stanislav Polčák: „Neměli bychom se vylučovat z toho, co se u evropských států nyní jeví jako obvyklé – že se jako jistý výraz protestu na hlavní akci nejede. Trochu mě překvapuje, že pan premiér Sobotka panu prezidentovi tuto cestu schvaluje.“
Škrtání peněz prezidentovi na zahraniční cesty ale předseda koaliční KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nevidí jako východisko. „To, že mám poněkud jiný názor než prezident, pro mě není důvodem k tak bezprecedentnímu kroku, jakým by bylo neproplacení jeho oficiální zahraniční cesty,“ podotkl.
"Tím, že teď Miloš Zeman jede do Ruska, podle mě vůbec nevyjadřuje uznání osvoboditelům," řekl Miloš Vystrčil (ODS).
"Zakazovat by se to rozhodně nemělo. Určitě se nepůjdou klanět Putinovi, dokonce ani Stalinovi. Půjdou se klonit těm milionům mrtvých. Ruských vojáků mezi padlými v druhé světové válce bylo nejvíc," řekl Jiří Dolejš (KSČM).
Vzpomínkovou akci se rozhodla bojkotovat řada západních státníků včetně francouzského a amerického prezidenta či německé kancléřky (ta do Moskvy přicestuje den po oslavách). Bělobrádek tak uvedl, že by byl raději, kdyby se Zeman zachoval podobně jako Angela Merkelová. Do Moskvy naopak zavítá čínský prezident a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Západní politici svou nepřítomností chtějí protestovat proti ruské anexi Krymu a podpoře, kterou Moskva poskytuje východoukrajinským povstalcům. Dnes se do řad absentérů připojil i slovenský prezident Andrej Kiska. „Vzhledem k událostem na Ukrajině a na Krymu se nechci zúčastnit oslavy síly armády na vojenské přehlídce,“ prohlásil. Kreml podle ruského ministerstva zahraničí očekává účast premiéra Roberta Fica, slovenská strana to ale zatím nepotvrdila.
- lotyšský europoslanec za Evropskou lidovou stranu Krišjanis Karinš: „Je to politický vzkaz. Je pro mě docela zarážející, proč by tam kdokoliv z Evropy měl teď jet. Prostě není ten správný čas. Kreml vede válku na Ukrajině.“
- německá europoslankyně a šéfka frakce Zelených Rebecca Harmsová: „Všichni Němci vědí, že musí být vděční za to, co Rudá armáda, stejně jako další spojenecké armády, udělaly. Ovšem v této chvíli, kdy na východě Ukrajiny vidíme tisíce mrtvých, jen proto, že lidé bojovali za evropské hodnoty, dalo by se říct pod evropskou vlajkou, a Rusko vyvolalo tuto situaci spolu s povstalci, vnímám účast jako problém.“
Kmoníček: Rozhodujeme my - a naše bezpečnostní zájmy
„Všímáme si námitek našich zahraničních partnerů a spojenců, ale koncové rozhodnutí bude naše a bude vycházet z toho, jakým způsobem vnímá hlava státu naše národní a bezpečnostní zájmy,“ reagoval na výhrady některých politiků šéf zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček. „Náš vztah k výročí 2. světové války musí být reflektován naším rozhodnutím, nikoliv rozhodnutím Spolkové republiky, nikoliv rozhodnutím Slovenské republiky.“
Podle Sobotky je třeba moskevskou ceremonii vnímat stejně jako loňské setkání světových státníků na pláži v Normandii, kde si připomněli sedmdesát let od vylodění spojeneckých armád a finální otevření západní fronty. Účast prezidenta v Moskvě nic nemění na českém zahraničněpolitickém postoji k dění na východní Ukrajině. „Nadále budeme trvat na tom, aby byly dodrženy minské dohody,“ konstatoval premiér.
