Praha - Vztah České republiky k Islámskému státu není politikou appeasementu. V televizi Prima v pořadu Partie to dnes prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Reagoval tak na spor mezi prezidentem republiky Milošem Zemanem a ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Prohlásil také, že je třeba trvat na sankcích vůči Rusku a pokusit se obnovit jednání mezi Moskvou, Kyjevem a proruskými separatisty.
Některé výroky prezidenta v posledních měsících označil premiér za válečnické. Sobotka připustil, že panuje jistá disharmonie mezi názory prezidenta a vlády vzhledem ke krizi na Ukrajině a postupu proti Islámskému státu. „Vztah České republiky k Islámskému státu není appeasement,“ zdůraznil premiér a připomněl, že se Česko připojilo k mezinárodní akci proti islámským radikálům darováním velkého množství munice kurdským bojovníkům. „I naše munice přispěla k tomu, že kurdští bojovníci mohli přejít do protiofenzivy,“ tvrdí Sobotka.
Miloš Zeman v úterý na fóru Let My People Live označil Islámský stát za úhlavního nepřítele dneška. Navrhl proti němu zakročit mezinárodní vojenskou intervencí pod Radou bezpečnosti OSN, která by se měla zaměřit na výcvikové tábory teroristů. Proti tomu se ohradil Lubomír Zaorálek, takovou akci označil za křižáckou válku. Podle ministra zahraničí by proti radikální islámské ideologii měli zasáhnout především sami muslimové. S tímto názorem se však prezident neztotožnil, výrok ministra přirovnal k politice appeasementu z 30. let minulého století. Zeman chce proto Zaorálkovi symbolicky věnovat Chamberlainův deštník.
Miloš Zeman: „Máme-li zabránit superholocaustu a masivnímu vyvražďování lidí, potřebujeme sjednocenou ozbrojenou akci vedenou na mezinárodní úrovni.“
Lubomír Zaorálek (ČSSD): „Nenechme se zjančit teroristy. Takže máme vyhlásit křižáckou válku?! Ale proti komu a kam potáhneme? Proti džihádistickým skupinám od Senegalu po Somálsko, proti Libyi, Jemenu až po Pákistán? Nesmysl!“
Jako appeasement se označuje pacifistická politika západních velmocí vůči hitlerovskému Německu před druhou světovou válkou. Jejím cílem bylo vyhnout se hrůzám první světové války, politici tehdy věřili, že uspokojením potřeb a požadavků Třetí říše zachovají mír. Jedním z příkladů této strategie bylo i dojednání tzv. Mnichovské dohody 29. září 1938, v níž zástupci Velké Británie (Chamberlain), Francie (Daladier), Německa (Hitler) a Itálie (Mussolini) rozhodli o postoupení československého pohraničního území Německu. Dnes je appeasement chápán jako historický omyl.
O nebezpečí Islámského státu budou vrchní ústavní činitelé jednat na plánované koordinační schůzce k zahraniční politice 17. února. Podle premiéra jejím tématem bude i další postoj k sankcím vůči Rusku kvůli jeho působení na Ukrajině. „Já se domnívám, že je potřeba teď sankce podržet a trvat na obnovení diplomatických rozhovorů mezi Rusy, Ukrajinci a povstalci,“ poznamenal Sobotka.
