Praha - Parlament schválil rozšíření NATO o Albánii a Chorvatsko. Se začleněním obou balkánských států do Severoatlantické aliance dnes souhlasila sněmovna. Doplnila tak souhlas Senátu z minulého týdne. K dokončení ratifikace v Česku nyní chybí už jen podpis prezidenta republiky. Na programu jednání bylo i prodloužení českých misí v zahraničí. Konečné slovo k tomu, kolik ČR příští rok vyšle do zahraničních misí svých vojáků, by mělo padnout v pátek. Do té doby budou politici s opozicí hledat kompromisní řešení.
Obě země z jihovýchodní Evropy by se měly jako řádní členové zúčastnit už dubnového summitu aliance ve Štrasburku a Kehlu, pokud do té doby ratifikační proces dokončí všech 26 členských států NATO. Zatím tak učinily USA, Slovensko a Maďarsko. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nicméně uvedl, že státy NATO přislíbily ratifikaci provést do února příštího roku: „Vstup Albánie a Chorvatska do NATO přispěje k posílení bezpečnostní stability v jihovýchodní Evropě.“
Komunisté neúspěšně navrhli rozšíření NATO zamítnout, podpořilo je jen sedm sociálních demokratů. Poslankyně KSČM Kateřina Konečná odmítavý postoj zdůvodňovala mimo jiné tím, že Albánie ani Chorvatsko nesplňují kritéria a nároky, které byly kladeny na předchozí kandidátské země. Jsou prý závislé na ekonomické podpoře USA, „což bude mít za následek další posílení americké politiky na Balkáně“, uvedla poslankyně.
Také poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský zapochyboval o zralosti Albánie na členství v alianci. Podle něj se ale situace na Balkáně bez účasti NATO a EU nemůže pozitivně vyvíjet, a je proto na místě snaha také o maximální integraci Srbska, mimo jiné s ohledem na otázku Kosova.
Schwarzenberg k výtkám mimo jiné uvedl, že začlenění Albánie a Chorvatska do NATO vytvoří i bezpečnější ekonomické a investiční prostředí v těchto zemích. „Pamatujeme si, že vstup naší země spustil vlnu investicí,“ uvedl ministr. Podle něj Albánie a Chorvatsko nijak ohromně nepřispějí k obranyschopnosti Evropy, ale členství v NATO bude pro tyto země obrovská výhoda.
