Praha - Smlouva o radaru, na které se dohodli Češi a Američané na summitu v Bukurešti, vyvolala na domácí politické scéně řadu negativních reakcí. Smlouvu však ještě musí schválit český parlament. Na politické scéně se navíc začalo i spekulovat, zda ke schválení smlouvy bude potřeba nadpoloviční nebo třípětinová většina.
Podle šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga smlouva obsahuje hlavní požadavek, se kterým přišla Strana zelených, který tkví v tom, že radar v Brdech má být součástí obranného systému NATO. To si ale nemyslí opozice, sociální demokracie stále trvá na referendu. Navíc podle opozice smlouva neříká jasně, že radar skutečně bude integrován do obranného systému NATO.
Poslanec sociální demokracie Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro Dobré ráno řekl, že účastníci bukurešťského summitu nerozhodli, zda NATO vybuduje ochranu proti balistickým raketám dlouhého doletu, především proto, že by to představovalo náklady přibližně 30 miliard euro. Zaorálek dodal, že rozhodnutí o vybudování takového systému by muselo vypadat jinak. „Muselo by tam být jasně řečeno, že NATO se rozhodlo, že toto je klíčová hrozba a zároveň se rozhodlo do toho investovat tyto poměrně velké prostředky. Tomu se samozřejmě chtěli účastníci summitu vyhnout,“ komentoval výsledky summitu Zaorálek s tím, že podle jeho mínění je celkem jasné, že tento summit přijal rozhodnutí, které nikoho k ničemu nezavazuje.
S tímto názorem nesouhlasí velvyslanec ČR při NATO Štefan Füle, podle něhož závěr summitu není jen politická formulace, nýbrž politický závazek. „Je to závazek, který jsme si nevymysleli někde u zeleného stolu. Je to silný závazek, který je výsledkem několikaměsíčního jednání jak na politické, tak zejména na technické úrovni,“ dodal v Dobrém ránu velvyslanec.
Ale ani všichni zelení nejsou s textem prohlášení spokojeni. Podle předsedy Strany zelených Martina Bursíka se přesné formulace budou teprve dojednávat.
