Praha - Soudy zaměstnává ojedinělý spor kvůli policejní databázi DNA. Úřad pro ochranu osobních údajů a ministerstvo vnitra se přou o to, v jakých případech může policie proti vůli odsouzeného uchovávat jeho genetický profil. Úřad trvá na tom, že pachatelé hospodářských zločinů anebo neplatiči alimentů do tohoto souboru nepatří, vnitro s tím ale nesouhlasí. Pražský městský soud mu dal za pravdu.
Jiří Pivoda byl v roce 2007 ve vězení za krácení daně a v rámci hromadného odběru i jemu vzali vzorek DNA. Trest si už před lety odseděl, jeho DNA profil ale dál zůstává v policejní databázi. Pivoda soudí, že se tak děje protiprávně, protože nemá v úmyslu páchat jakékoli trestné činy, jak sám říká. S tím souhlasil i Úřad pro ochranu osobních údajů a ministerstvu vnitra, pod něž policie spadá, dal pokutu 35 tisíc korun. Ministerstvo se ale obrátilo na Městský soud v Praze, který rozhodnutí o pokutě zrušil s tím, že v případech hospodářské zvlášť závažné trestné činnosti je policie oprávněna tento vzorek odebrat.
V laboratořích kriminalistického ústavu denně zpracují desítky vzorků. V policejní databázi je v současnosti víc než 150 tisíc profilů DNA. Policie co nejširší spektrum vzorků v ní hájí. „Pachatel, který začne tím drobným trestným činem, postupně může přecházet až k těm nejzávažnějším trestným činům,“ říká genetik kriminalistického ústavu Vlastmil Stenzl. Navíc soubor profilů DNA občas pomůže rozluštit i letité kriminalistické záhady.
Úřad pro ochranu osobních údajů ale trvá na tom, že takový zásah do soukromí, jako je uchovávání profilu DNA v policejní databázi, patří opravdu jen k násilným zločinům. Případ Pivoda tak ve formě kasační stížnosti posílá na Nejvyšší správní soud. „Úřad nesouhlasí s tím, aby se odebíraly vzorky DNA všech pachatelů úmyslných trestných činů. Pokud se někdo dopustí finančního podvodu přes internet nebo neplatí výživné, tak tady ten smysl já postrádám,“ říká předseda úřadu Igor Němec.
