Služební zákon prošel s „politickými náměstky“, Zeman bude reagovat vetem

Praha – Poslanecká sněmovna schválila dlouho očekávanou novelu služebního zákona. Klíčová norma požadovaná Bruselem si klade za cíl profesionalizovat a odpolitizovat státní správu, podle občanských iniciativ k tomu ale kvůli kompromisu mezi koalicí a pravicovou opozicí ve skutečnosti nedojde. Zákon nyní míří do Senátu. Prezident Miloš Zeman se ale již nechal slyšet, že jelikož zákon pracuje s tzv. politickými náměstky, je jeho veto logické.

Podle prezidenta je veto zákona logické, protože poslanci zřízení politických náměstků z této normy nevyňali. „Domnívám se, že rozšiřování politických náměstků jde proti depolitizaci státní správy i proti úsporám ve státní správě,“ řekl během návštěvy Paříže.

Sobotka předpokládá, že novelu schválí i Senát, kde má koalice většinu. „Budeme se snažit přesvědčit i pana prezidenta, aby ji nevetoval. Ve Sněmovně je dost hlasů pro přehlasování veta, které by bylo jen zdržováním,“ řekl premiér. Podotkl, že pro novelu hlasovalo víc poslanců, než je ústavní většina. To by prý měl být signál i pro prezidenta. Také šéf ANO Andrej Babiš doufá, že se podaří hlavu státu přesvědčit. Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka je výsledný zákon kompromis, úplně nadšen z něj není a časem se prý ukáže, že některé věci bude nejspíš potřeba změnit.

KSČM a Úsvit pro služební zákon ruku nezvednou

Ke kritice služebního zákona se dnes přidaly se i opoziční strany. KSČM a Úsvit přímé demokracie oznámily, že pro služební zákon ruku nezvednou, protože se s předlohou neztotožňují – Úsvit navrhoval zrušení politických náměstků, KSČM jejich snížení na jednoho. Ani jeden z pozměňovacích návrhů ale ve sněmovně neuspěl.

Byrokracie
Zdroj: RESO / Rex Features/ISIFA

Dnes schválená verze novely je kompromisním výsledkem jednání mezi pravicovou opozicí a vládní koalicí. Oproti původnímu návrhu vypouští zastřešující instituci super-úředníka, tzv. generální ředitelství státní služby, a nahrazuje ho pozicí náměstka na ministerstvu vnitra. Zároveň setrvává u tzv. politických náměstků – dvou nominantů, které si sebou na úřad přivede ministr (současně s tím na ministerstvech bude působit odborný státní tajemník).

Navzdory snahám pravice bude služební zákon jako absolvované vysokoškolské studium uznávat i Fakultu státní bezpečnosti a Fakultu ochrany státních hranic Vysoké školy SNB, stejně jako moskevský institut MGIMO. „Husákovským režimem vycepovaný komunistický fízl nepatří do státní správy 25 let po listopadu 1989 a při první příležitosti se tento váš rudý názor pokusíme změnit,“ reagoval šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

Rekonstrukce státu: Příprava zákona byla nestandardní

Výhrady k zákonu vznáší také Rekonstrukce státu, sdružení občanských iniciativ, které si před sněmovními volbami zavázalo tři čtvrtě současné sněmovny k podpoře protikorupčních zákonů. Mezi nimi figuroval právě zákon o státní službě, který má zajistit odpolitizování a profesionální chod tuzemské byrokracie. „Rekonstrukce státu dlouhodobě kriticky poukazuje na velmi nestandardní a vysoce rizikový způsob přípravy takto závažné normy, která je pro fungování státu naprosto klíčová. Celá řada oblastí je normou řešena nedostatečně, špatně nebo jejich řešení zůstává zcela opomíjeno,“ uvedlo sdružení v prohlášení.

Návrh podle Rekonstrukce státu neposiluje dostatečně stabilitu ve státní správě, činí výběrová řízení méně transparentní nebo dává politikům možnost zasahovat do autonomního fungování byrokracie. „Vytvoření tzv. náměstka pro státní službu na ministerstvu vnitra je nedůstojným zastíracím manévrem, kdy většina opatření ve věcech služby budou realizována ministerstvem vnitra, tedy s podpisem ministra – politika,“ napsala také protikorupční iniciativa.

Vládní koalice nyní věří, že se jí podaří prezidenta Zemana přesvědčit o tom, aby dlouho očekávanou normu kvůli politickým náměstkům neblokoval. „Znamenalo by to jen zbrzdění legislativní procedury, protože v Poslanecké sněmovně je dostatek hlasů pro přehlasování případného veta prezidenta republiky,“ prohlásil předseda vlády Bohuslav Sobotka s tím, že o věci bude chtít s prezidentem jednat. Obdobně hovořil i vicepremiér Andrej Babiš: „Třicet náměstků není zásadní problém pro strategii zákona a doufám, že o tom pana prezidenta přesvědčíme.“

Řekli o schválení služebního zákona:

  • Bohuslav Sobotka: Jen máloco bylo na půdě Poslanecké sněmovny tak důsledně a důkladně projednáváno. Toto hlasování dává šanci na to, že jsme schválili zákon, který bude v příštích letech stabilní.
  • Andrej Babiš: Jsem rád, že to máme za sebou. Máme deset let zpoždění, zákon měl být přijat při vstupu do Evropské unie.
  • Pavel Bělobrádek: Z finálního znění zákona nejsem nadšen, ale je to výsledek kompromisu a dlouhodobého vyjednávání. Časem se ukáže, že bude třeba některé drobné věci změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřibývá požárů fotovoltaik a elektrických dopravních prostředků

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.
před 1 hhodinou

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 13 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...