Praha – „Jsem proti tomu, že se určité skupině upírá právo mít dítě jen proto, že si historicky myslíme, že být homosexuál je špatné,“ myslí si sociolog a zakladatel Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu PROUD Zdeněk Sloboda, který se sám netají svou homosexuální orientací ani tím, že vychovává dítě v nestandartním modelu rodiny, kdy se o jeho výchovu stejným dílem dělí se svou kamarádkou – matkou dítěte. Novela zákona o registrovaném partnerství, kterou dnes projedná vláda, by podle Slobody přinesla velkou úlevu hlavně pro páry lesbických žen, které ve společné domácnosti vychovávají dítě. „Jde o to, aby se nebiologická, ale sociální matka stala matkou podle práva,“ řekl sociolog.
Novela by měla zajistit, aby nebiologický rodič měl stejná práva a povinnosti jako rodič biologický. „Vždy o tom bude rozhodovat soudce, který si vyžaduje expertní posudky,“ uklidňuje Sloboda odpůrce zákona, kteří se obávají, že by mohl uškodit adoptovaným dětem. Sociolog poukázal také na to, že pokud by biologickým rodičem, jehož partner chce dítě osvojit, byl otec, je vždy nutný souhlas matky dítěte. „Ve chvíli, kdy by matka projevila zájem, její práva jsou jen těžko odejmutelná,“ upozornil Sloboda.
„Jde hlavně o jistotu stabilitu pro to dítě,“ uvedla Kateřina Burešová, která se svou partnerkou vychovává dvě děti. V současném systému vidí problém hlavně v jednání s úřady, nebo například v přístupu ke zdravotní dokumentaci dítěte, dlouhodobě jde ale i o problém svěření do péče a dědictví v případě úmrtí biologického rodiče. „V zájmu dítěte je, aby mělo dva plnohodnotné rodiče se vším, co k tomu patří,“ je přesvědčena Burešová.
„Existují dlouhodobé výzkumy s dětmi z homosexuálních párů a ty děti nemají žádnou jinakost,“ řekl Sloboda s tím, že stejně jako v případě heterosexuálních párů budou rodiny, které fungují lépe, stejně jako ty, v nichž situace není ideální. „Homosexuální páry, které se rozhodují mít dítě, většinou žijí v prostředí, které nevykazuje dysfunkce,“ poukázal Sloboda na širší prostředí homosexuálních rodin i na to, že tyto páry často své rodičovství promýšlejí mnohem pečlivěji, než ostatní. „Pokud se ta možnost objeví, daleko více si rozmýšlí modely, jak budou děti vychovávat,“ řekl.
„Je tady předpoklad, že velká část homosexuálních lidí chce mít děti,“ poukázal sociolog na situaci, která často bývá opomíjena, protože mnoho homosexuálů se během coming outu smíří s tím, že děti mít nebudou.
Možností pro muže gaye, kteří chtějí mít dítě, je podle Slobody například komunitní výchova, kdy gay a lesbický pár společně vychovávají dítě. „Komunitní vychovávání ale není fenoménem, který vymysleli gayové a lesby,“ poukázal Sloboda například na některé rozvedené rodiny.
Další možností je takzvané náhradní mateřství, kdy je embryo implantováno do těla náhradní matky. Tuto alternativu povolují například některé státy USA, v českém právním systému je ale nelegální. „Český zákon to neumožňuje, matka je vždy vepsána v rodném listě,“ řekl Sloboda.
Vláda dnes projedná novelu zákona, která má povolit registrovaným partnerům adoptovat děti svého protějšku. Předlohu, která nepočítá s osvojováním dětí z ústavů, připravilo 25 poslanců z většiny stran kromě KDU-ČSL.
Předkladatelé poslanecké novely poukázali v důvodové zprávě na to, že „povinnost podílet se na výchově dítěte má i partner rodiče, pokud spolu žijí ve společné domácnosti“, přitom však je uzavření registrovaného partnerství „překážkou jakéhokoli osvojení dítěte registrovaným partnerem“. Ačkoli poslanci vnímají pochybnosti o vhodnosti výchovy dětí páry stejného pohlaví, upozornili, že zatímco se na teoretické úrovni diskutuje, v praxi již je situace jinde. „Žitou realitou v České republice je, že existuje stále více rodin, kde oba rodiče mají stejné pohlaví,“ stojí v důvodové zprávě.
Současný zákon o registrovaném partnerství v ČR:
- platí od července 2006,
- obsahuje oprávnění zastupovat partnera v běžných záležitostech,
- také možnost být informován o zdravotním stavu partnera,
- partneři mají vzájemnou vyživovací povinnost,
- zákon ukládá možnost po sobě dědit.
