Desítka křesťanských uprchlíků z Iráku se na Vysočině začíná učit česky. Během prvního týdne po příletu už si stihli vyřídit úřední záležitosti, lékařské prohlídky a v pondělí přišla na řadu první hodina s lektorkou českého jazyka. Do rekreačního střediska v Okrouhlíku u Jihlavy přibude tento týden dalších 20 uprchlíků – celou skupinu pak čeká i společné seznámení s místními.
Skupina uprchlíků z Iráku se na Vysočině začala učit česky
Utečenci pocházejí z oblasti iráckého Mosulu, kterou obsadil Islámský stát, právě před jeho bojovníky skupina utekla do Evropy. Patří k části uprchlíků, jejichž přijetí schválila česká vláda. Desetičlennou skupinku tvoří dvě rodiny s čtyřmi dětmi, nejstaršímu chlapci je devět let. Jedna rodina mluví hlavně arabsky, druhá kurdsky a částečně arabsky, domlouvat se snaží i angličtinou.
V rekreační chatě mají irácké děti své hračky, rodiče se s nimi procházejí i venku po louce. Čtyřiadvacet hodin jim jsou k dispozici pracovníci centra, o vaření se obyvatelé starají sami. V jídelníčku mají hodně zeleniny, rýži i brambory – v pondělí se podával bulgur se zeleninovou směsí a rybou.
Krátce poté začala výuka českého jazyka – uprchlíci se písmena učili celý týden, což bylo znát hned při prvním úkolu, jímž bylo skládání slov. „Abecedu zvládli už sami beze mě a dokázali si vytvořit svoje jména, čímž jsem příjemně překvapená,“ pochvaluje si učitelka češtiny Dana Somerová.
Nejstarší chlapec už se byl podívat také ve škole, raději ale bez asistence televizních kamer. „Ředitel nás vzal do jednotlivých částí školy, ukázal nám třídy, řekl, jak funguje škola. Bylo to velmi pěkné,“ kvituje jeho otec Mejid.
Ten se ve své vlasti živil jako překladatel – umí tři jazyky a čeština bude jeho čtvrtým. I v Česku chce překládat, proto s sebou neustále nosí sešit s frázemi a pilně trénuje. Celá skupina už se také byla na výletě v Jihlavě, kde by se měli v nejbližších měsících nastěhovat do bytů. „Vzali jsme je do města, aby si dokoupili nějaké zimní oblečení,“ uvedl Radim Fiedler z jihlavského Centra multikulturního vzdělávání, které se o uprchlíky stará.
Asi nejvíc je podle něj zaujalo to, že nenarazili na žádné stopy islámu. „Na to byli zvyklí od narození, žili mezi muslimy,“ podotkl. Městský život pro uprchlíky ale není novinkou, z domova znají moderní metropole. „Lidé se bojí třeba toho, že ty děti nejsou očkované, ale ony naopak mají víc očkování než české děti,“ dodal Fiedler.
Uprchlíci prý už dostávají i první pracovní nabídky, třeba na práci v restauraci, ve škole nebo ve zdravotnictví.